Motorkářské stránky Jardy z Úpice

Tanvaldští v sérii poznávání krás Česka a návratu do mladších let zvolili cestu do našeho kraje. Je naší povinností zúčastnit se společného výletu. Pro nás to však nebyla povinnost, ale radost.
V sobotu v deset, tak zněla dohoda. V deset jsme čekali před bývalým hotelem Horník (to ještě fungovali doly a šachty v okolí), dnes hotel Patria (z latiny – Otčina, nebo to má jinou souvislost?). Okolo jedenácté se přihnala kolona motorek, honem zaparkovat, neboť někteří se již dusili kyslíkem a museli tedy upravit nadechovanou směs a doplnit hladinu nikotinu v těle. Což se všem úspěšně podařilo, zdravotní služba ani pitomá připomínka od zdravotního skřeta nebyla třeba.
Okolo nás profičel Loprais se svojí Tatrou a skupina veteránů a podle někým vypuštěné informace jeli do Ádru. Tam byl koneckonců cíl první etapy našeho výletu. Tedy, hurá za nimi!
Jako místní jsme byli zvoleni do čela výpravy. Zvolili jsme starou a osvědčenou cestu, kterou mnozí z nás absolvovali již pomalu tisíckrát. Vložená mapka zahrnuje pouze trasu z a do Trutnova.
Někde při výjezdu jsme ztratili Banjiho, i když nevím jak a proč. Než jsme vyjeli na hlavní silnici a po kilometru odbočili na Ádr uplynula dlouhá doba. Vím to jen ze zprávy od manželky, kterou jsem dostal v Ádru.
Tam jsme auta dostihli a každý vyfotil podle uvážení. A to jsme netušili, že se s nimi ještě jednou setkáme. Asi nám byly ten den souzeny.
Pokračovali jsme dál, a že byla doba oběda, zastavili jsme v restauraci a hotelu Na Mýtě u Bezděkova n. M.. Celou dobu se okolo nás motali černá dešťová mračna, a nakonec jsme před odjezdem zmokli. Schováni pod stromy jsme ten pětiminutový déšť přestáli.
Pak směr Hronov, Náchod a Dobrošov. Militantní skupina se vydala prozkoumat bunkry z II. Světové války, ti ostatní strávili čekáním na Jiráskově chatě na Dobrošově.
Nakonec jsme se po dlouhém čekání sešli a vydali se na další etapu do Nového Města n. M., kde jsme si dali kafíčko a zdokumentovali ten mumraj a opět veterány s Lopraisem. Jeden z nich, majitel veterána MG nás pak ještě dokonale pobavil neskutečným množstvím všech možných anekdot. Škoda, žádnou si nepamatuji.
Pak již jen cestou letmá návštěva Ratibořic a nakonec dojemná loučení v odbočovacím pruhu silnice na Svobodu n. Ú. Poslední společné fotky a každý razil po svém.
Ale sobota to byla vydařená. Když jich nebude ubývat, ale přibývat, lze konstatovat, že společně můžeme prožít docela pěkné chvíle. Tedy pokud se to neomrzí.
A tak nezbývá než dodat, tanvalďáci dobrý………

Více fotografií z Ádru 2008 naleznete ve fotogalerii.