U přátel v Polsku, aneb po Krkonoších z druhé strany

• 

Podrobnosti

Zveřejněno 14. 7. 2013 12:31

Napsal Administrátor

Je nedělní ráno 14. 7. 2013. Nebe bez mráčků, teplíčko. Pravá letní nádhera. Byl jsem se s naší Ketynkou a Ájou projít v lese a v duchu jsem si promítal včerejší cestu. Kde jsme byli a kam jsme ještě mohli dojet.

Sobotní předpověď počasí byla v celku příznivá, no ráno také bylo slunečné, ale všelijaké kupy mraků se líně ploužily po obloze.

Vyjíždíme před desátou od naší čs. Autorest ve třech motorkách. Já s Alenou, Jirka a Eva. Našim nejbližším cílem jsou Pomezní Boudy v Krkonoších. Na chvilku zde zastavujeme, ale mraky se honí a fouká celkem chladný vítr a tak nijak dlouho nelelkujeme a hurá za kopec.

Objíždíme Kowary, máme jen pár zlotých, neměnili jsme a tak městečko miniatur necháváme za zády.

Naším prvním cílem v Polsku je zámek Lomnice. Tady zastavujeme a v krásné samoobslužné restauraci Stará stáj si dáváme kávičku. Projdeme zámecký park a trochu fotíme. Mezi tím přijela veliká grupa německých motorkářů, převážná většina na Goldwingu. Popojíždíme jen za roh, na zámek Wojanow. Nádhera, která se jen těžko popisuje, a vyfotit ji pořádně neumím. Je to téma pro vaši návštěvu. Je tady tak nádherně, že se nám ani nechce dál.

Relaxujeme poměrně dlouho, ale nakonec pokračujeme do Jelení Gory. Po absolvování celé řady semaforů jsme konečně na výpadovce do Sklářské Poruby. Proti nám se zvedají Krkonoše. Jsou z polské strany mnohem impozantnější než od nás.  Měl jsem v záloze návštěvu hradu Chojnik, ale když jsem ho v dálce viděl, na jakém vysokém skalním ostrohu trůní, tak bych tam v tom motorkářském ani nevylezl. Tak až jindy.

Po celkem nádherné silnici, plné zatáček a motorek dojíždíme před S. Porubu. Na parkovišti je krásná tržnice. Na rychlo zastavujeme. Kupujeme si něco jako oštěpek a malé sýry, které zde prodávají i teplé a jsou neskutečně dobré. Utrácíme poslední drobné a pak zjišťujeme, že na druhé straně říčky je vstup do Krkonošského parku s vodopádem Sklářským. Jelikož je vstup zpoplatněn, tak nemůžeme využít nabídky, tedy to je námět na příště. Najdete ale vše na internetu, fotky, mapy a podobně.

Pokračujeme do S. Poruby a mnoha zatáčkami po super asfaltu šplháme dále do hor. Zde jsou opět parkoviště a lákají na další vodopád, tentokrát Kamienczyk.

Projíždíme bývalou celnicí, kde nás kdysi celníci buzerovali za pár krámu z NDR, potom centrem pánů z Harrachů, kolem známé sklárny a pivovaru panů Novosadů.

Po chvilce míjíme policejní hlídku, ale byli jsme upozorněni skútristou a tak předpisově projíždíme.

Nakonec zastavujeme na oběd v hotýlku Na Mýtě. Prima posezení, byli jsme tu s motorkáři kdysi ze skoro stejného výletu. My odjíždíme a střídá nás parta na motorkách z Polska.

Projíždíme okolo Jizery, po pár metrech nás neustále zdržuje červená vlna semaforů. Nakonec dojíždíme do Rokytnice n. J. na náš oblíbený Rezek. Chvilku posedíme u kávy a pokračujeme již klasikou přes Vítkovice, Hrabačov a Vrchlabí k domovu. Nakonec ještě odbočíme na silničku kolem Havlova Hrádku a přes Peklo do Trutnova. V penzionu Pod Hrádkem je setkání motorkářů, místo zrušeného Pekelného srazu. Troubíme a zdravíme se. Grilovali masíčko, jistě by bylo i pro nás, ale my už spěchali domů. A tak po 8 hodinách a ujetých 200 kilometrech jsme doma. Konečně můžeme vyměnit vodu za pivo, shodit kůži a povalovat se u televize jen tak, pohodlně.

A tak to má být. A už máme téma na příští výlet. Pojedeme omrknout rozhlednu v Löbau, pak zpět přes Varnsdorf domů. Omrkneme rozhlednu, Jirka navštíví příbuzné a ještě se krásně svezeme.

Tak už jen pořádné počasí a vše v pohodě zvládneme. A jak vy přátelé, jezdíte? Motorek je všude plno, tak honem mezi ně na asfalt.

Hodně hezkých kilometrů bez nehod.

Zvětšit mapu