Jedeme opět na Moravu.
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 8. 2017 18:33
- Napsal Jarda z Úpice
Což takhle dát si Moravu? Což takhle konečně navštívit hrad Sovinec?
Stále pátrám po všech možných informacích kam s přáteli, nebo i sám vyrazit na výlet. Moc mě toho nenapadá, na mnoha místech jsme byli, leccos navštívili.
Využil jsem inspirace Luboše a Vlaďky Zelených, kteří navštěvují arboretum Makču Pikču v Pasece, a hlavně chci vidět hrad Sovinec. Nikdy jsem tam nebyl. Tak jsem dal do kupy itinerář na sobotní výlet. Počasí mělo být takové nějaké. Ráno o páté mě budí šustění, to venku lilo jak z konve. Tak honem ruším akci, aby zbytečně někdo nepřijel v gumákách, a nakonec v dešti to není žádný výlet.
Kolem deváté se přece jen vyčasilo a trochu mě mrzelo, že nepojedeme. Volá Milan TU, co prý s načatou sobotou, něco vymysli. Zachraňují mě Lužany, kde je tradiční motosraz. Pojedeme se podívat tam.
O desáté se vydáváme na cestu směrem na Lázně Bělohrad. Tam je samozřejmě ještě nedodělaná silnice, tak objížďka. Ta je značena naším českým patentem, tedy děsně mizerně. Jezdíme po poli, kam nás šipka zavedla. Zřejmě nějaký vtipálek se chtěl pobavit, ale nakonec přes všelijaké „hačaperky“ přijíždíme do Lužan. Zastavujeme nakonec motokonvoje, netuše, že je to seřazená kavalkáda na vyjížďku. Vyrážíme s nimi, ale jen kousek, protože nebylo před kempem pro davy fanoušků kde zastavit. Pak obracíme k Jičínu a jedeme naši oblíbenou trasu na Lomnici nad Popelkou. Obědváme opět v hospodě v Ploužnici http://www.naplouznici.cz/cz/o-nas.html . Výborný oběd, doporučuji zastavit. Podle informace personálu je již opět v provozu restaurace na vrchu Tábor, pod novým majitelem. Ostatně nové tabule u cesty tomu odpovídají. Byli jsme tam na jaře a vše vypadalo, že se to už nikdy nevzpamatuje.
My však jedeme až do Jilemnice, na kávu do Šaldova statku http://salduvstatek.cz/ , který je vedle Zvědavé uličky. Pár kapek deště nás vyhání k domovu. V Hrabačově nás dostihne pořádný liják, a protože není se kde schovat, mažeme tak až do Vrchlabí pod střechu Benziny. Po čase přestává pršet a takhle dojedeme až domů. Trochu jsme se svezli, zmokli, ale celkem to bylo fajn.
Manželka Alena stále sleduje počasí a tak přišla s návrhem jet na Moravu v úterý. Dávám informace na stránky, ale ozval se jen Milan TU, tak nakonec jedeme jen dvě motorky.
Itinerář je jasný, arboretum Makču Pikču v Pasece, hrad Sovinec a Pradědova galerie v Jiříkově. A cestou uvidíme.
Protože nerad jezdím tam i zpátky stejnou cestou, volím cestu tam na Vamberk, Ústí nad Orlicí, Svitavy a Mohelnici, poté přes Úsov a Uničov do Paseky.
První zastávka po 120 kilometrech je na čs. V Moravské Třebové. Káva a cigárko, WC a pokračujeme. Napodruhé zastavujeme na parkovišti blízko zámku Úsov http://muzeum-sumperk.cz/domains/muzeum-sumperk.cz/index.php/cs/nase-muzea/lovecko-lesnicke-muzeum-v-usove . Půjdeme omrknout nádvoří, jiné není v plánu. Senioři za 20,- Kč obíhají nádvoří a některé expozice. Dlouho se nezdržujeme, plán je jiný. Po chvilce projíždíme krásnou obcí Paseky. Nad ní je rozlehlé sanatorium, nevím na co, ale kdyby to někdo potřeboval http://www.olupaseka.cz/ , pak přijde ono arboretum Makču Pikču http://www.arboretumpaseka.cz/cs/ . Na bývalé skládce vybudovali rozsáhlý areál plný květin, skalniček a různých stromů. Nedá se to ani dost dobře projít a už vůbec ne v motorkářském. Něco kvete, většina je odkvetlá a své učinilo i to suchu. Jen kaktusy se smály od ucha k uchu. Trošku fotíme a nakonec se shodneme, že lepší bude navštívit zdejší místo příští rok na jaře.
Pokračujeme pár kilometrů do Sovince. Hrad Sovinec http://www.mubr.cz/index.php?p=hrad-sovinec je zdálky viditelný a je kouzelný. Zastavujeme na něčem, co se tváří jako náměstíčko, či náves. Platíme parkovné 30,- Kč a po pár krocích jsme na hradě. Senioři, tedy jako my, mají opět slevu. Za 50,- Kč volná prohlídka nádvoří a základní hradní okruh. Děvčata v pokladně byla velice ochotná, takže jsme tam nechali bundy a šli jen tak na „lehko“. Jdeme na prohlídku, absolvujeme ale jen část. Nakonec mě to mrzelo, protože to asi stálo za to. Sejdeme opět dolů a v místním hradním občerstvení obědváme. Jídlo bylo dobré, rychlé a ceny přiměřené. Chvíli lenošíme a čas mezitím pokročil. Nezbývá než pokračovat. A opět jen pár kilometrů a jsme před Pradědovou galerií v Jiříkově http://www.pradedovagalerie.cz/ . Dál ale již nejdeme, necháme si to na příště. Na osmi hektarech jsou dřevěné sochy, to se nedá zvládnout za pár minut. A tak hurá k domovu.
Cestujeme přes Rýmařov, Šumperk a Červenou Vodu. Příští zastávka je podle Milana na Suchém vrchu, na Kramářově chatě http://www.suchak.cz . Moc radosti nemám. Je to čtyři kilometry po samé díře až na vrch. Tentokrát byly díry inovované, byly označeny červeně. Možná kvůli zviditelnění, nebo že by kvůli opravě? Nicméně nahoře si dáme kávu a na sluníčku trošku relaxujeme. Nedá se nic dělat, pokračujeme. Projíždíme Jablonným nad Orlicí, po chvilce Žamberkem. Mineme Vamberk, proskáčeme opravovanou silnicí v Rychnově n. K. a zastavujeme ještě kousek za Solnicí v Ještěticích u zmrzlinárny. Protože nikdo za celou cestu nezlobil tak si ji zasloužíme. To byla naše poslední společná zastávka. V Novém Městě n. M. se rozdělujeme a jedeme již každý po svém. Milan do Trutnova, my do Úpice.
Ujeli jsme téměř 370 kilometrů, většinou po pěkných silnicích. Jen v Rychnově, v Ústí nad Orlicí a v Mohelnici se opravovalo. Je vidět, že když se chce, tak to jde. Jen v našem Královéhradeckém kraji to nejde. Opravují se silnice, které by to ještě vydržely a ty, které již dvacet let žalostně úpí se neopravují. Kdo tomu na tom kraji vlastně velí? Není nikdo schopnější?
Výlet byl parádní, žádné dohady, žádné čekání, paráda. Byl hic, že z nás tekly čúrky, ale pořád lepší než zima.
A tak zase někdy někam, stačí opět jen vymyslet kam. Na silnici bylo plno motorek přesto, že byl pracovní den. A těch kamionů, nemá cenu ani mluvit. Provoz jako sviňa, ale naše stroje vše zvládly bravurně. Zpáteční cesta už byla mnohem lepší a volnější.
A tak přátelé, užívejte si také. Nějaký blbec v diskuzi pod článkem o dopravní nehodě navrhuje, že všem v sedmdesáti by měli sebrat řidičáky. Nevím kolik mu bylo, ale jeho táta mu měl dát pořádně po tlamě. Možná by si už nezajezdil, skoro jako my.
O víkendu má být přímo hnusně. A je sraz nás letitých motorkářů jedoucích v jedné stopě. Tak snad se příroda a sv. Petr smilují.
Jarda z Úpice
Pár fotek je zde: