Courání po Krkonoších s PEPem

• 

Podrobnosti

Zveřejněno 26. 8. 2011 16:59

Napsal Administrátor

Na úpické pouti jsme společně s Pepou a Vandrákem spřádali plány na cestu po krásách Česka. Padl od Pepeho návrh na Rezek. Rezek znám, je to u Nového Města nad Metují, tam jsme za chvilku a co potom? Jenže to je jiný Rezek. Tak dostal Pepe za úkol cestu připravit.
Návrh zněl, v neděli v 9,00 na obvyklém místě.
Ráno jsem nemohl dospat, pořád jsem sledoval vývoj kupovité oblačnosti, sledoval předpověď počasí a nakonec již před devátou stál na pumpě. První. Nakonec se nás sešlo 5, slovy PĚT motorek.
Tak hurá za dobrodružstvím.
Pepe nás vedl nejprve na Hájemství u Nemojova, kde Lesy ČR připravily jakousi naučnou stezku, nebo spíše areál. Každý si může podle jakéhosi Keltského výkladu najít svůj strom a tam si přečíst nejen o stromu, ale sám zjistit jakým je vlastně člověkem. Běháme po louce a zjišťujeme poločas rozpadu věcí, které nás obklopují. Nejhůře jsou na tom dětské pleny asi s 500 lety. To nás čekají pěkné věci. A to důchodci mají ty pleny mnohem větší. Trápit nás to ale asi již nebude.

Přes kouzelnou přehradu Les Království pokračujeme na Pecku. Zastavujeme na náměstí a ve zdejší cukrárně si dáváme první kávičku. Z Pecky jedeme úzkou, ale nádhernou cestou do Vidochova. Cesta je lemována nádhernými upravenými chalupami. Kouzelné, nikdy jsem tudy nejel.
Pokračujeme na Jilemnici a do hospody Na Mejtě před Poniklou. Hospoda je tak trochu motorkářský, tak tam dobře zapadneme. Cpeme se vepřovým a knedlíkem.
Chystáme se na další cestu a v tom přijíždí banda z MKT včele s Giovanym. Jedou teprve z Motobabek. Tak chvilku povídáme, fotíme a posléze se tanvalďáci dávají na cestu, my za nimi.

Pokračujeme směrem na nejzadluženější obec v ČR, Rokytnici nad Jizerou. Ještě předtím však zahneme vpravo na Františkov. Opět po pěkné silnici dojíždíme do Františkova. Zde se koná jakási akce kovářů, vyrábí cosi, co neumíme identifikovat. Okukujeme jejich výtvory, práce předchozích let tentokrát ze dřeva. Harlejáři z hradecké sekce se tam nudí, ale po očku přece jen pomrkávají. Neharlejáři je ale evidentně moc nezajímají.
Jedeme zpátky a tentokrát až přes Rokytnici a opětovně horní část Františkova na Rezek. Sluníčko svítí, všude plno lidí, paráda. Někdo na mě huláká, koukám a on to Švihálek s motorkářskou bandou Betlémáků.

Tak honem na terasu na jejich místa, opět si dáváme kávu, mlsouni poháry se zmrzlinou, palačinky a podobně. Lenošíme na sluníčku a ani se nám nic nechce. Kolem jezdí plno motorek jedním i druhým směrem. Všichni se nechali vylákat tím krásným počasím. Co naplat, k domovu je ještě kousek cesty. Pokračujeme směrem na Vítkovice a pak na Benecko tady se jen vyfotíme a hajdy na Vrchlabí, Jánské Lázně a Trutnov. Ještě doplníme zásoby PHM a jedeme každý do své garáže.
Krásný výlet místy, kde jsem nikdy nebyl, krásné počasí a bezvadná parta.
Samozřejmě si sebou neseme i plno ostatních dojmů. Například silnice v Libereckém kraji jsou mnohem lepší. V tom Hradeckém, potažmo trutnovském okrese, je to katastrofa. Neustále huhláme, že k nám jezdí málo turistů. Já být ze západu, tak jednou a dost. Více mě nikdo na ten tankodrom nedostane. Platit jak divý a ještě si rozmlátit auto? Zajímalo by mě, jestli se s tím vůbec někdo zabývá.
Škoda, že někteří milovnici jízdy na dvou kolech s námi nejeli. Ale je to jejich věc.
Tak zase někde příště. Jo a PEPe má ode mě jedničku s hvězdičkou.