Srpnové cestování na dvou kolech

• 

Podrobnosti

Zveřejněno 5. 8. 2019 15:10

Napsal Jarda z Úpice

Chvilka na Kutnohorsku

Česťa, který se k nám s Evou přidal, projevil přání podívat se na tvrz v Malešově. Tak jsme se v polovině týdne vydali na Kutnohorsko. Je to místo plné památek, zajímavých míst a historie se tudy motala po několik staletí. Samotná K. Hora má všeho na rozdávání. V okolí K. Hory je co navštívit, mimo samotné město. Již zmíněnou tvrz Malešov, pomník bitvy u Malešova, kde Jan Žižka porazil vojsko panské jednoty, kousek odtud jsou i zbytky hradu Sion, kde s posledními stoupenci husitů se bránil Jan Roháč z Dubé. Údajně vzdorovali přesile dva měsíce, potom byl hrad dobyt a Jan Roháč zajat, a posléze byl v Praze r. 1437 popraven. Tím vlastně skončila husitská éra.

Ve Svatém Mikuláši je krásný empírový zámek Kačina se zemědělským muzeem, kousek nad K. Horou je vrch Kaňk s výletní restaurací a rozhlednou. Nové Dvory mají na okraji obce zámek a o kousek dál nádherný Dominikánský klášter. Obec Malín byla dříve známá svým nezaměnitelným křenem.

A tak by se dalo najít plno dalších památek v okolí.

Pokud počasí dovolí, předpověď byla taková nijaká, ale ráno bylo celkem jasno a sluníčko se prodíralo oparem, vyjedeme na výlet.. Počasí dovolilo, tak tedy do sedel a jedeme.

Tvrz Malešov

Cesta je tradiční, směr Jaroměř, H. Králové, Přelouč, kde na chvilku zastavíme a čerpáme síly na další cestu. Z Přelouče je do K. Hory coby na několikrát Železný oštěpem dohodil. Netrvá dlouho a jsme na nádvoří před samotnou tvrzí Malešov.

Před lety to byla zdevastovaná památka, která byla zachráněna soukromým investorem. Otec majitele ve tvrzi provádí a dozvíte se vše o tomto místě. Vybudovali toho hodně a dnes je z toho krásná památka. V nádvoří před tvrzí je místní pivovar, restaurace a možnost ubytování v plně vybavených stanech, pokud se to dá stanem nazvat.

Absolvovali jsme prohlídku a chvilku čekali, než se přežene malá sprška, která byla předzvěstí nastávajícího nečasu.

Popojeli jsme do Kutné Hory, zaparkovali u krásné městské kašny, tzv. Rejskovi.  Prošli jsme několik uliček a skončili v restauraci U Hrnčíře, kde jsme si dali oběd. Oknem jsem pozoroval turisty, občas vybavené deštníkem. Nakonec začalo i parádně pršet. V tom deštíku jsme došli téměř k chrámu Sv. Barbory, jen tak pro pár fotek. Po cestě je Jezuitská kolej, muzeum na Hrádku, kde je možno navštívit i štoly, kde se kdysi kutalo stříbro.

A protože se nám v dešti nechtělo chodit, tak jsme chvilku čekali, po chvilce to přestalo, tak jedeme domů. A tak jsme vynechali všechna ta zajímavá místa v Horách Kutných. Vlašský dvůr s mincovnou, chrám sv. Jakuba, Kamenný dům a další. Při cestě domů je klášter Voršilek, Kostnice v Sedlci, chrám Nanebevzetí Panny Marie, Cisterciácký klášter se sousedící tabačkou Philips Morris.

Obloha před námi byla ocelově šedá, tak odbočujeme a jedeme na Svatou Kateřinu, Týnec nad Labem a Chlumec nad Cidlinou. Tady bylo nebe výrazně světlejší. Stavíme se ještě natankovat a na kávu v Novém Bydžově. Díky uzavírkám jsme potom jeli různými náběžkami až domů. Bylo to fajn, škoda jen toho počasí. Jistě bychom si toho prohlédli více.

Nedělní malý polský okruh.

Eva stále touží jezdit po Polsku. Tak v neděli jedeme do Polska, protože Česťa prý nikdy nebyl na hradě Ksionž u Walbrzychu. Přes Lubawku jedeme na Kamennou Horu, pak jsem společně s kolonou odbočil na Swiebodzice a to byla navigační chyba. No ale přijedeme k hradu z druhé strany, žádné drama. Vyjíždíme před Swiebozicemi přes obec Struga, a koukám, kde to jsem. Už jsem tu nebyl tak dva roky.  Všude samý nadjezd, kruháky a značení téměř nikde. A tak jsem chvilku jezdil, že najdu někde cestu k hradu. Ale bohužel. Tak kašleme na hrad a pokračujeme na Dzierdzonow a Bielawu. Někdy musím udělat cestu do Walbrzychu a najít mauzolem, které nacisté používali ke svým okultním akcím. Sice je z části zdevastované, ale je. Jedeme z Wabrzychu po různě rozkopaných a opravovaných cestách, snad to brzo bude v pohodě a pak se tu bude pěkně jezdit. Zastavujeme ve Walimi, kde obcházíme areál podzemních štol, respektive jakýchsi nacistických podzemních fabrik. Všechno to kutali vězni z koncentráku Gross-Rosen. Ten měl plno poboček, řadu i na území Trutnovska, které za války spadalo pod Říši. Nakonec  hranice se Říší byla mezi Úpicí a tehdejší obcí Radeč, dnes součástí Úpice. Pokračujeme a najíždíme na horskou nádhernou kroucenou silnici v Jugowe. To jsem chtěl, tak alespoň něco dobrého. Nakonec jsme v Bielawe a míříme k místní přehradě Zbiornik Sudety. Nádherný areál s koupalištěm, přírodní posilovnou a ostrůvkem pro relaxaci. Couráme se areálem s cílem najít restauraci a posilnit se nějakým polským jídlem. Jsme v restauraci, vyberu si Kotlet Schabowy a frytki. Je to klasický řízek s hranolkama. Jenže, „žádné jídlo už není“  hlásí obsluhující dívenka. Nakonec jsme našli takovou boudičku a Eva si všimla, že nabízí Zapékanku. Sem s ní, ta nikdy nezklame. Dostali jsme ji vynikající. Rodinné balení, že jsme měli co dělat ji sníst. A hrozně dobrá. Pokračovali jsme na ostrov, chvilku odpočívali na lavičce. Všechno má však svůj konec, tak do sedel a jedeme k domovu. Směr Nowa  Ruda. Opět lesem, opět krásná kroucená horská silnička, jen místy není tak kvalitní jako ta z Jugowa.

Chvilku jedeme na Slupiec, kde odbočíme a ještě šplháme do kopce na Horu Všech Svatých, kde je krásný kostelík a rozhledna. Proti jezdí plno aut, tak se máme na úzké silničce co vyhnout. Nahoře se ptám kostelníka, co zde bylo, a ona mše. Vracíme se zpět a přes Radkow a Karlow jedeme do Kudowa Zdroj.  Zatím co silnice do Karlova je parádní, tak druhá část nestojí za nic. Ale každou díru mají označenou, tak asi přijdou na řadu plácalové s lopatou. Projíždíme zalidněnou Kudowou, není kde zastavit tak jedeme dál. Ve Velkém Poříčí natankujeme a dáváme si zaslouženou kávu. Potom je to už jen pár kilometrů domů. Ujeli jsme asi 220 kilometrů v pohodě, za sluníčka. Jen v Hronově asi na dvěstě metrech drobně sprchlo.

Jedině ten Ksionž nám nevyšel, ale co. Je to tam nějakých padesát kilometrů, tak kdykoliv se tam dá zajet. A navíc, byl jsem zde snad dvacetkrát. V Bielawe tedy jen podruhé.

Tak přátelé, počasí je jakžtakž shovívavé, tak toho využijte.

Jarda z Úpice

Pár fotek z obou výletů je zde: https://jardazupice.rajce.idnes.cz/