Červnové počasí mě vytáhlo na výlet

Podrobnosti: Zveřejněno 16. 6. 2021 20:32; Napsal Jarda z Úpice

Středeční výlet v polovině června.

Od rána svítilo sluníčko, i když tak nějak přes opar, ale teplo bylo i tak. Ráno jsem oběhal potřebné záležitosti ve městě a po desáté hodině konečně nasedl a jel. Nechal jsem doma psí slečny samotné, ale oni mi to vždy odpustí. Jel jsem již trochu nalehko a během dne se sluníčko rozdivočilo natolik, že nejlepší by bylo jet v trenýrkách.

Vyjíždím směrem na Č. Kostelec, abych nemusel absolvovat kolonu na Výšince. Tady jsem natankoval plnou a hurá do světa. Tentokrát byla Jaroměř celkem průjezdná a i na H. Králové to bylo v pohodě. V opačném směru to bylo děsné, kolony kamionů a kamionů. Jestli se vraceli domů, do Polska?, Nevím. Jedu v pohodě až do Lázní Bohdaneč a ejhle. Silnice na Přelouč zavřena. Jenže já potřebuji dojet do Břehů. Cedule Břehy ukazovala jet vpravo. Jedu vpravo. A další označení nikde. Nezbývá než otočit a odbočil jsem vpravo na nějaké vesnice. Ptám se, rada zní, tudy jeďte a dostanete se tam. Také ano a po několika kilometrech jsem v Břehách a hned na to i Semíně. Moji první plánované zastávce. Navštěvuji Národní přírodní památku Semínský přesyp. Z fotek vím, že to není žádný zázrak a také ne. Vypadá to jako by tam omylem vysypali Avii písku. Kdysi to byla více udržované, ale dnes? Znáte to. Zastavuji ještě kousíček vedle, u místního zámku a pivovaru. Je prý nějaká snaha to zrevitalizovat, ale nic tomu nenasvědčuje. Je celkem bezvýznamný, kdysi, mimo jiné, sloužil k bydlení. Narodil se tu i známý architekt Josef Gočár, který se nesmazatelně zapsal v H. Králové. Navštívil jsem ještě dřevěnou zvonici u místního hřbitova. Měl jsem namířeno ještě k rodnému domu archeologa Vincence Častoslava Chvojky, ale neměl mě kdo poradit, kde se nalézá. Až doma, po troše bádání jsem zjistil, že na domě č.p. 223 je pamětní deska.

Pokračoval jsem do Chlumce nad Cidlinou. Zastavil jsem se v Bikers Crownu pro krátké rukavice a šel navštívit zdejší zámek Karlova Koruna. Všude se tam něco kope, opravují se ve velkém hospodářské budovy. Sám zámek září do kraje jako briliant, ale při bližším zhlédnutí vám ho je líto. Všude opadává omítka. Třeba i on se dočká. Pamatuji si, že asi před 60ti lety, když si otec koupil skútr Čezeta jsme zde byli na výletě. Při nějaké příležitosti podnikového výletu jsme tu měli večeři, ale tehdy opravdu na zámku. A prostředí bylo opravdu zámecké. Vládl tomu tehdy pan Nevečeřal, který byl dlouhá léta vedoucím hotelu Pod Lány v Úpici. To hotel vzkvétal. Dnes hanba mluvit.

Namířil jsem si to k domovu a zastavil ještě v muzeu Loreta, věnované zemědělství. Jak víte, Chlumec měl vždy k němu blízko, např. v roce 1775 zde dostali sedláci pořádnou nakládačku, i s rychtářem Nývltem ze Rtyně v Podkrkonoší. Od té doby máme bezvadné rčení na nepovedenou věc „Dopadli jak sedláci u Chlumce“.

Pokračoval jsem dál k domovu. Silnice na N. Bydžov je od Zadražan uzavřená, ale dalo seto objet přes Lužec n. C. Z N. Bydžova je nádherná nová silnice až někam k Myštěvsi. Vesele jsem všechno projel a nakonec ještě zastavil v Horním Dehtově u pumpy. Měl jsem vláhový deficit. Ta pumpa je úžasně vybavená a obslouží cestovatel rozmanitým občerstvením, zmrzlinou a kdoví čím ještě. Stojí to tam za zastávku. Domů jsem přijel v pohodě i s natočeními 190 kilometry. Bylo vedro, co jsem mohl propotit propotil. Ale na duši to byl balsám. A v pátek zase někam vyrazím, jen nevím kam.

Tak si užívejte i vy.

Jarda z Úpice

Fotky jsou jako obvykle zde: https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Kladruby_nad_Labem/