Návštěva leteckého muzea Praha-Kbely
- Podrobnosti
- Zveřejněno 1. 8. 2021 8:58
- Napsal Jarda z Úpice
Do „čtvrtice“, nebo do čtveřice dobrého?
Aneb opět v sedle motocyklu na výletě, tentokrát v sobotu, posledního července. Rozhodoval jsem se nad další cestou na Moravu, nebo kamsi do Čech. Podle předpovědi na ALADINU jsem vybral příznivější variantu, a to po Čechách. Je tomu už pár let co jsme navštívili letecké muzeum v Praze – Kbely. Tak se pojedu podívat tam. A Moravu ještě určitě stihnu v srpnu.
Ráno startuji a vydávám se mojí obvyklou cestou přes Hořice, N. Bydžov a Městec Králové do Poděbrad. Už dopoledne tu stojí plno motorek, zřejmě z nostalgie nad opětovně nepořádaná setkání H-D, které se konalo pravidelně začátkem jara. Já popojedu jen o kousek dál k čs. EURO Oil, která je pravidelným místem zastávky. Natankuji, dám si kávu a po chvíli lenošení pokračuji. Navigace chce jet po dálnici, tak v rámci urychlení přesunu cestu tam, i když po dálnici jezdím nerad. Po chvíli jsem v Praze, chvilka motání na Černém Mostě a pokračuji do Kbel. Už hodně dlouho jsem tudy nejel, tak koukám, co všechno se tu změnilo. Kde byly volné plochy stojí plno budov, nákupní střediska, co mám povídat.
Po chvilce zastavuji v areálu Staré Aerovky, kde kdysi vznikala letadla Aero. Jsou tu dva hangáry s výrobky závodu Aero. Lidi tu téměř nejsou, tak je čas na klábosení s obsluhou. Po několika stech metrech jsem na parkovišti hlavní části muzea a po chvilce procházím vstupní bránou. Zjišťuji, že mnohé se nezměnilo, snad jen to, že některá letadla, zejména Migy jsou pod střechou, snad díky tomu, že přece jenom jsou menších rozměrů. Procházím pavilony a fotím, nejde to nijak dobře, je zde poměrně tma, ale něco se povedlo. Navíc je zde poměrně těsno. Všechno poctivě prolezu, včetně prodejny suvenýrů, WC a občerstvení. Papriková klobása a kofola dokáže prima občerstvit. No ale všechno má svůj konec, tak zpět do sedla a jedeme. Už se těším na profukování větříkem, protože mám propocený i kožený opasek na riflích.
Pokračuji směrem na Brandýs nad Labem, ale ještě předtím odbočuji na Jenštejn. Z dálky je vidět na první pohled jen věž hradu, která navíc vypadá, že se rozsype. Jdu k hradu a nakonec i dovnitř. Zjišťuji, jak jsem se mýlil. Hrad, který si chtěl zvolit Jan z Jenštejna, třetí pražský arcibiskup, za své rodové sídlo je sice malý, ale pěkný a udržovaný. Nakonec jsem ze zvědavosti vylezl až nahoru na věž. V přízemí je skleněný poklop nad hladomornou, kde dole leží kostry odsouzenců. Sklo má nosnost 500 kilo, ale kdo by to zkoušel. Řada odvážných to vyzkoušela, sklo je proto poněkud odřené, tak je fotka mizerná.
Pokračuji na Lysou nad Labem, ale ještě předtím zastavuji v Brandýse n.L., obcházím zámek, nikdy jsem tu nebyl. Poté přejedu most a jsem ve Staré Boleslavi. Navštěvuji zdejší nádherný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je otevřeno, tak vcházím a jen zlehka fotím, protože právě probíhá mše a nechci rušit. A tak Palladium země české fotím z dálky. Kostel sv. Václava na opačném konci je nepřístupný, tak jsem místo zavraždění sv. Václava neviděl. Čas kvapí, tak jedu dál. V Lysé n. L. je rozkopáno, co se dá, tak volím jinou trasu a podle směrovek objížďka se nakonec ocitnu ve Starém Vestci a pokračuji po staré pražské opět do Poděbrad. Na náměstí ještě stavím na pivo bez piva. I teď je tu plno motorek. Napojen pokračuji zpět na Hořice. Hořické náměstí je rozkopané a konečně snad ten „tankodrom“ opraví. Trochu přidávám na rychlosti, blížím se k domovu, cestu znám, tak po chvíli jsem opět doma. Sice jsem přijel až na sedmou, poněkud později než jsem plánoval. Ujel jsem 300 kilometrů v pohodě a za hezkého počasí. Propotil dvě bundy a vše ostatní co jsem měl na sobě. Ale bylo to prima. Potkal jsem nespočetně motorkářů, kteří jezdili všemi směry, bůhví kam.
A tak to má být. Mějte se prima a užívejte radostí života.
Jarda z Úpice
Fotky jsou jako obvykle:
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Letecke_muzeum_Kbely_1/ https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Letecke_muzeum_Kbely_2/
a fotky z minulé návštěvy: