Jedeme k Polským sousedům

Podrobnosti: Zveřejněno 21. 7. 2022 8:20; Napsal Jarda z Úpice

Na výletě s Viktorkou do Polska.

Je krásné počasí, žádná hloupá opatření nejsou, tak se můžeme s vnučkou vypravit do Polska. Ta místa znám a několikrát jsem tam byl. Viktorka ne, tak ji alespoň něco ukáži. Jelikož ještě nemůže jet se mnou na motorce, vezmeme si kabriolet, „Gabču“.

Jedeme přes Lubawku a podjíždíme polskou dálnici, která končí na naší hranici, a dokonce je již vyasfaltována. My oni jen blbě žvaníme, i přesto, že jsme tenkrát uzavřeli dohodu, že bude vybudována ve stejném termínu. Ale krajští zastupitelé, kteří se nedávno sešli na stavbě s polskou delegací, o výstavbě moc nehovořili, ale samozřejmě hned uvedli, že polské kamiony tudy nepustí, protože by trpěly okolní obce. To je náš přínos k řešení. Pak se nedivme, že se nikde s nikým nemůžeme dohodnout.

Pokračovali jsme na Kowary nejkratší cestou. Zcela nedávno jsem tudy jel, ale ouha. Silnice je uzavřena a opravuje se. Faktem je, že to již potřebovala. Tak se vracíme a jedeme objížďkou.

V Kowarech obhlížíme nádherné volnočasové středisko Wyspu. Něco parádního. Ale po chvíli pokračujeme směrem Karpniki. Kdysi ne moc kvalitní silnička má samozřejmě nový povrch, tak se jede přímo parádně. V Karpnikách máme obědovou pauzu, s následnou obhlídkou hotelu. Kousek popojíždíme a jsme v Lomnici. Zde je opět nádherný areál dvojice zámečků, opět sloužící jako hotely. Všechno prvotřídně upraveno a udržováno. K zámkům patří kdysi hospodářský dvůr, Stará stajnia. S restaurací, kavárnou a několika obchůdky. V říjnu se zde obvykle konají dožínky. Skvěle organizovaná akce. Nasedáme a po necelém kilometru jsme opět u dalšího cíle, areál zámku Wojanow, opět fungující jako restaurace, kavárna, penzion a hotel. Trochu fotím, nemohu si pomoci.

Pokračujeme do Jelení Gory, kde se jako obvykle motáme, ale nakonec tedy vítězíme a jedeme směr Harrachov. Rád bych se zastavil ve Sklářské Porubě. Vždy tudy jen projíždím. Je zde neskutečně turistů, automobilů, takže není kde zaparkovat. Pokračujeme tedy dál. Projíždíme bývalou polskou celnicí a zastavujeme až na té naší. Zatím co na polské straně je vše upraveno, hotely fungují a nabízí neskutečné možnosti, o naší straně se to říci nedá. Parkoviště na naší bývalé celnici je zpustlé, bývalé restaurace jsou zavřené a z části zdevastované. Všechno je zarostlé, popelnice plné, prostě neskutečný bordel. Vizitkou při vstupu do Česka je ta hnusná bouda u parkoviště. Kdo tady něco koupí je ve hvězdách. Samotný Harrachov je ošklivé a poloprázdné místo. Jen sklárna Novosad to jistí, ale nevytrhne. I ty, kdysi známé skokanské můstky tu bídu dokreslují. A tak dnes můžeme kdysi vysmívaným Polákům jen závidět.

A tak jsme se po kovidové pandemii zase pěkně svezli u sousedů a mohli obdivovat nové věci, které během té doby vyrostly. Zoufalství této doby se projevuje i tam. Míjeli jsme řadu restaurací, kde bylo většinou pusto, snad mimo vyhlášená střediska. Kdo ví?

Mějte se prima, užívejte krásného počasí a vždy „kolama dolů“.

Jarda z Úpice.

Fotky jsou zde: https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Vylet_s_vnuckou_do_Polska/