Den otevřených dveří v Kvasinách a v Hradci Králové
- Podrobnosti
- Zveřejněno 14. 10. 2012 19:20
- Napsal Administrátor
Škoda Kvasiny, známý pojem v oblasti automobilového průmyslu. Znovu po pěti letech se koná Den otevřených dveří. Ještě jsem tam nebyl, nebylo honem kam vyrazit, tak se pojedeme podívat tam. Na Autorestu čekal Jirka Jansa, pak se přihnal Pep v autě s polotovarem jabčáku a litoval, že nestihne jet s námi. Tak honem frčel domů osedlat svého Dragouše a my s Jirkou na něho čekali. Neuplynula půlhodinka a už jsme vyráželi do Kvasin. Ráno bylo chladno, tak jsme se nabalili jak pumpy na zimu. To jsme si ale dali.
Přijeli jsme do Kvasin. Všude plno aut, nebylo ani pomalu kam strčit motorku. Solnice naprosto zasekaná, neprůjezdná. Nakonec nás jakási důchodkyně nechala zaparkovat u sousedovy garáže. Motorky tam stály zasrčené, jako by byly na záchodě.
Ve fabrice byl nával, no děs. Vlezli jsme do svařovny, kde nás uchvátil a táhl had poznání chtivých návštěvníků. Nebylo únikové cesty, museli jsme v tom vedru absolvovat celou cestu. Nemělo se moc fotit, tak moc obrázků nemám, nebylo ani moc co, vše bylo stejné. Když jsme se konečně dostali ven rezignovali jsme a spěchali pryč. Ani jsme nebyli v montážní hale. Na cestu nám něco ke všemu vyřvávala něco Adéla a Dalibor Gondíci. No ještě tohle do baráku.
Vytahujeme motorky z louky. Mezi tím zapadly do podmáčené trávy. Proplétáme se naprosto ucpanou cestou, všichni se někam chaoticky cpou. Nedivím se, podle tisku tam bylo 25 000 návštěvníků.
Konečně jsme mimo provoz a uháníme na Častolovice. Chtěl jsem zastavit na oběd v motorestu Lípa, ale nějak jsem nemněl možnost zabočit, tak jsme nakonec zakotvili v Týnišťské Roubence.
Dali jsme si oběd a zvoní telefon. Mikeš s Jardou, oba kovaní Harlejáři jsou v Lípě a jedou do Hradce. Tak se scházíme v Roubence a po obědě se vydáváme na cestu. Nedávno veliký kus hlavní silnice frézovali, tak jedeme boční silnicí přes Bělečko. Nikdy jsem tam nejel, tak prima. Neškodí znát více cest. Okolo silnice bylo vidět spousty polámaných stromů po vichřici. Něco děsného.
U Harleje bylo vše připraveno. Motorky na projížďku, káva, čaj i koblihy. Nevyužili jsme nic z toho, nejsme Harlejáři. Prohlédli jsme si vystavené kusy a musím říci, že stačilo mít 400 tisíc a tři bazarové se daly ihned odvézt. Na nového Road Kinga se muselo připlatit. Tak jsme tam chvilku oplendovali a po chvilce odjeli o kousek vedle.
Do restaurace U Letců. Dali jsme si kávu, Pep pohár a mazali jsme domů. Den pěkně uběhl, užili jsme si tepla, sluníčka, všude samá motorka. No paráda.
