Plán byl Kutná Hora, nakonec jsme však skončili na Kozákově
- Podrobnosti
- Zveřejněno 22. 10. 2012 18:20
- Napsal Administrátor
Páteční počasí bylo nádherné, všichni meteorologové předpovídali takovou sobotu i neděli. To musíme využít. Sezona pomalu končí a mnoho jsme toho nenajeli. Musím však lakonicky konstatovat, že rosničky opět zklamaly.
Na výběr bylo několik tras, do různých oblastí, různě dlouhých. Nakonec zvítězila varianta Kutná Hora a její okolí. Připravil jsem itinerář, který by snad většinu z nás uspokojil. Podívali bychom se na přehradu Vrchlice, hrad Sion, projeli se na bobové dráze a nafotili plno fotek v K. Hoře. Na zpáteční cestě jsem plánoval návštěvu motorkářského azylu, Bikerscrown v Chlumci nad Cidlinou. A pak už jen klasickou zadní cestou domů.
Celou noc jsem pořádně nespal. V duchu jsem projížděl trasu, abych někde nebloudil a neposlouchal „vtipné“ připomínky. Sobotní ráno bylo docela parádní. Sluníčko svítilo a na čs. Autorest se nás sešel rekordní počet, celkem 11 motorek.
Další jsme přibrali v Dolanech, další nás čekali v Jaroměři na Benzině. Tady začala padat mlha a z krásného dne už moc nezbývalo. Se zpožděním jsme dojeli do Plačic, kde čekala východní sekce. Mikeš a jeho přátelé. Sešlo se nás osmnáct motorek, ale nakonec jen sedmnáct pokračovalo dál.
Po válečné poradě jsme rozhodli změnit cíl cesty. Pojedeme do kopců, tam je krásně. Tak tedy volíme směr Jičín. Až do Jičína jedeme v mlze, je krásně hustá, takže jsme docela provlhlí. V Jičíně na pumpě opět kafíčkujeme, někteří z nás opět jedí, aby doplnili kalorie a nebyla jim zima.
Volám Giovanyho, jestli je Božka doma, že pojedeme na kafe. Bohužel, všichni jsou na cestě. Oni na Jičín, my na sever. Domlouváme rande v Rovensku pod Troskami. Dojíždíme na náměstí za krásného sluníčka, přátelé z Motoklubu Tanvald již čekají. Někteří tedy opět na terase před cukrárnou.
Máme radost, že se po dlouhé době setkáváme. Nakonec se všichni rozjíždíme. Tanvaldští do Svojšic na biftek, my do našeho oblíbeného motelu Even v Sedmihorkách.
Parádně jsme se najedli, doporučuji návštěvu všem, kteří se okolí budou pohybovat a hlad je nutí zastavit.
Posilněni vyjíždíme za nádherného sluníčka na Kozákov. Tady je lidí jako kdysi u nás na 1. Máje.
Tak zlehka okukujeme paraglaidisty, kocháme se nádherným pohledem na Ještěd a na Trosky, které vypadají jako FataMorgana. Fotoaparát to bohužel nedokázal zapsat tak, jako to viděli naše oči.
Nechali jsme se jednou návštěvnicí vyfotit, abychom měli také společnou fotku.
Nakonec jedeme již k domovu. Přes Pelechov, to abychom vychutnali i druhou stranu kopce. Přes Semily nahoru na Roprachtice. Podél silnice byla javorová alej. Něco tak nádherně zbarveného jsem již dlouho neviděl. Být sám, tak jsem tam pár fotek rozhodně udělal. Zejména společně s naší oblíbenou rozhlednou U Borovice.
Zastavujeme ještě natankovat ve Vrchlabí, původně jsme i plánovali loučení. Nakonec jsme se zase rozjeli a uháněli, bez rozloučení s přáteli. Sice se zase někde setkáme, ale přece.
Doma nás čekala jednak zpráva o nehodě motorkáře na Horním Kostelci, ale i zpráva o úmrtí našeho kamaráda Karla Sedláčka z Bystřice, kterého jsme řadu let potkávali v Kostelci nad Orlicí při setkání Motodědků.
Proto říkám, přivítejme se a rozlučme se s přáteli. Ať nemusíme litovat, že jsme to minule odbyli. Jsem rád, že společně jezdíme, že nás pojí přátelství, stejný koníček a stejné radosti.
Užívejme ještě podzimu. Zvolněme. Počasí, listí, bláto a příroda kolem nás přichystaly plno nástrah, které ne vždy musíme zvládnout. Ať na poslední chvíli nepřijdeme o motorku, nebo o zdraví. Zima přelítne a zase se budeme vídat na asfaltu.
Fotky z cesty ZDE (Bára - Rajče)
Fotky z cesty ZDE (Giovany - Rajče)
