Kdy už konečně vlezeme do sedla?
- Podrobnosti
- Zveřejněno 17. 2. 2016 17:04
- Napsal Jarda z Úpice
Před koncem roku jsem konečně odstavil moji oblíbenkyni a čekal jak se počasí vyvrbí, abych mohl opět na asfalt. Letos ta prodleva mezi ukončením staré a zahájeném nové sezony byla docela krátká. Již koncem ledna se motorkáři vydali na silnice, tedy alespoň jak sleduji kdejaké motorkářské stránky. Těšil jsem se, že i já vyrazím jak to jen půjde. Jenže, osud tomu chtěl jinak. Postihl mě nějaký problém se zády a potažmo s pravou nohou. Belhám se jak invalida z války a ne a ne se to zlepšit. Lituji každé chvíle, kdy je krásně a já jen čumím z okna. Musím se však dát do kupy, abych mohl vyrazit začátkem března do Prahy, na výstavu Motocykl 2016.
Mám tedy čas, tak studuji kdejaké webové stránky a jsem z těch informací docela poděšen. Jsou mi ukradení uprchlíci, nelámu si hlavu s inkluzí ve školách, je mi i ukradeno kšeftování s kotlíkovými dotacemi a nevzrušuje mě ani antikuřácký zákon.
Co mě však připadá na palici je neustálá buzerace řidičů. Dnes jsem četl co zase připravuje génius na ministerstvu dopravy. Mám pocit, že polovina vládních činitelů dostala vycházky z Dobřanské léčebny a už se nevrátila zpátky.
A to vše se děje pod rouškou bezpečnosti na silnicích. Sankce, sankce a zase jen sankce. Nestačí , že chodíme co dva roky na STK. Plazí se mi kolem mašiny a hledají čísla rámu, motoru a nevím čeho, jako bych každý rok toto všechno měnil. Přitom na motorce jde zkontrolovat zda svítí, bliká a troubí. Tedy alespoň to vždy kontrolovali. Je mi jasné, že budou kontrolovat vše možné a chytí se kde čeho, jen aby nám zkomplikovali život. Nejde o bezpečnost, stejně tak jako u aut. Vítězí lobby výrobců. Automobilů, motocyklů, pneumatikářů, dovozců a nevím koho ještě. Když neumíme upravit cenu nových vozidel, nebo výplat a důchodů, tak nás donutí likvidací techniky. Není to tak dlouho, kdy se rozšířil zákon o možnost poslat vozidlo na STK, pokud při silniční kontrole zjistí podezření na závadu. A protože tohle někdo vymyslel přímo hlavou, tak se to nechytlo. Dnes jsme zavedli převratnou novinku, budeme sbírat malé techničáky na silnici. My kteří jsme začali jezdit již predevčírem víme, že tohle dříve fungovalo. Dostali jste náhradní techničák na dojetí a ten originál vám vrátili po kontrole na dopravce. Jak to bude teď?
Sankce jsou zcela nesmyslné. Například jízda bez řičského průkazu 75 000,- Kč. Pokud ho někdo nevlastní a jezdí, pak ho lze postihnout, ale i tak je výše přinejmenším praštěná. Ti co jezdí opakovaně přes zákaz se smějí, slušný člověk žasne. Telefonování za jízdy 2 500,- Kč. I kdyby to byl milion tak je to na nic. Předjíždění tam, kde je to zakázáno a další a další přestupky, které je nutno postihnout na místě, protože jinak postihnout nejdou A policie? Ta se přece hrabe ve fotkách z radarů a vyplňuje lejstra. Ze všeho se stalo tedy jedno největší nebezpečí, a to rychlost. Proto je plno radarů v kdejaké prd..i, protože tam nikdo nemusí stát a mají dnes dva roky na vyřízení.
V této zemi nezvítězila pravda a láska nad nenávistí, ale ve všech směrech jen peníze. Za nimy se neskrývají jen nějací bývalí veksláci a zloději, ale zloděj největší, a to stát. Všude jen slyšíme, plaťte, plaťte, plaťte. Za komín, za kotel, za odpad, za vodu, za elektriku, za plyn, za benzín, za auta, motorky ...
Vše zakrýváme jen hesly "bezpečnost, ekologie, charita, humanita atd.". Kdyby šlo třeba skutečně o bezpečnost na silnici, pak se musí opravovat silnice, abychom nemuseli skákat přes tisíce děr, které zejména pro motorkáře jsou velmi nebezpečné, zmizí tisíce nesmyslných značek a zákazů. Tabule s názvem obce budou opět znamenat začátek a konec zastavěného území, kde je zvýšená opatrnost nutná.... Proč to jde třeba v Polsku? Policie bude na silnici, protože stačí jen její přítomnost a provoz se hned zklidní.
Těch problémů je obrovské množství, státní kasa poloprázdná, nejvyšší pokladník má asi ischias, protože se nemůže ohnout pro ty miliardy, které se válí na ulici, jen je sebrat. Byrokratů přibývá, místo naopak. A to nás nutí vše konat přes PC, abychom je svými návštěvami neobtěžovali. Kam tohle povede?
A tak mi moje problémy se zády nakonec připadají malicherné. To, co nás čeká je mnohem horší, než bolavá noha.
Snad už to nějak přežijeme. Nic s tím nenaděláme. Tak mi nezbývá než se dát do pořádku, abychom mohli vyrazit do Prahy a pak do Poděbrad. Setkat se zase s přáteli, pokecat si o všech těch radostech a starostech.
Tak si přátelé užívejte.
