Jizerské hory a oběd na Královce

Podrobnosti: Zveřejněno 6. 8. 2017 11:41; Napsal Jarda z Úpice

Do Jizerských hor na Královku.

Hledám, bloudím po mapách, pátrám po internetu a koukám na cestovní pořady v TV, jestli nenajdu něco, kam se vypravit, kde jsme dosud nebyli, nebo byli jen omezeně. Je jen málo míst, kde bych někdy nebyl, a je jedno jakým způsobem.

Ale nakonec se vždy něco najde. Takhle nenápadně jsem objevil chatu Královka nad Bedřichovem. Tak se jede na Královku.

Pomocí aplikace Mapy.cz si najdu trasu, zjistím základní údaje a hotovo. Chata Královka je na pěkném kopci s hezkým rozhledem, parkovištěm a samoobslužnou restaurací s terasou.

Scházíme se jako obvykle v Úpici na čerpací stanici, dnes nevím jakou má značku, dříve to byl Autorest. Je nás šest. V půl deváté odjíždíme a v devět hodin nás budou čekat trutnováci v Kalné Vodě. Jsou tři a tak už nás je devět. Další dva, Giovany s Božkou, nás budou čekat o půldesáté na letišti ve Vrchlabí. Jsme před letištěm a ti dva nikde. Chvíli čekáme, volám Giovanymu, ale nic. Popojedeme tedy do Vrchlabí. Na náměstí mají sraz americká auta. Parádní kousky z historie amerického automobilismu, ale i ty současné jsou obdivuhodné. Královka však čeká, pokračujeme dál. V Roprachticích mi zvoní telefon. Volá Božka, kde jsme, oni jsou na letišti. Je jedenáct hodin. Tak si dáváme sraz ve Vysokém, na náměstí. Náměstí je zpola zaplněno stánkami, koná se tradiční Vysocká pouť. Omrkneme pár stánků, někteří holdují na kávě a čekáme. Přijíždí opozdilci a pokračujeme.

Připravená trasa z Desné na Josefův Důl vzala za své, z Josefova Dolu do Hrabětic je silnice pro opravu uzavřena až do poloviny listopadu.

Giovany nás tedy vede ze Smržovky přes Horní Maxov, tedy místy, kam vede značená objížďka. Cestou dojíždíme svatební motorový vláček s nevěstou a svatebními hosty. Všichni se veselí a nakonec jsou zastaveni pro výkupné. Dostali jsme svatební koláček a konečně se dostali před vláček. Konečně vyjíždíme u samé uzávěry v Hraběticích. Značená objížďka je česká katastrofa, jakou nedokáží zfilmovat ani v Americe. Kdo nemusí, ať tamtudy nejezdí. Pro samé jámy, díra je slabý odvar skutečnosti, se nedá nikam vyhnout. Teleskopy třískají, zadek i přes pérování dostane ran, jak za celý rok nestihne. A to jedeme téměř krokem. Mít při ruce zodpovědné činitele a toho v..a z ministerstva, tak jsme jim všichni nakopali pr..l. Opravují se silnice, které to nepotřebují, ale je to pohodlné, místo těchto v horách. A to tu je samý turista.

Nádherné okolí, všude plno pěkných chat, rekreačních středisek a restaurací. Všude auta, cyklisté i pěší turisté. Sluníčko svítí, je nádherný den na nádherném místě. Chvíli na to, po krátkém stoupání, jsme u cíle. Chata Královka. Parkmajstr nás bez placení posílá na vyhrazené místo pro motorkáře. Motorkáři parkovné neplatí. Stojíme u kupy písku, vedle rozestavěného objektu. Chata roste do krásy a velikosti. Faktem je, že si to zaslouží.

Na terase obsadíme dva volné stoly na nastávající oběd. Je zde samoobslužná restaurace na velmi slušné úrovni. Výběr jídel veliký a ze všech možností, takže si každý vybere. Dávám si pečené koleno, špalíčky a špenát za 124,- Kč, včetně DPH, babišovného a horské přirážky. Bylo to dobré. Trochu nelogicky na mě působilo potom 40,- Kč za plechovku Birrela. No nic. Obědváme a přijímáme pozvánku na kávu k Božce do Tanvaldu. Vracíme se zpátky po pěkné silnici do Jablonce n. N. a následně do Tanvaldu. Jet na Královku nyní, volil bych tu trasu i tam. Byť je prý o sedm kilometrů delší. Ale alespoň pěkná cesta. Kávu si odbudeme u Štejnarů v Autoškole. Na naše prosby, aby nás nezkoušeli z předpisů bylo nakonec reflektováno. Možná i proto, že Milan Tu dnes slaví X-té narozeniny a poslal holky pro zákusky. Představte si, že máte se zpola uvařeným mozkem dělat testy. Pomalu se loučíme a mažeme k domovu. Cestu na Kořenov a podle Jizery známe, volím tedy cestu na Plavy a Železný Brod. Mineme památník svárovské stávky, kde se střílelo do dělníků a dnes je z textilky muzeum socialistických vozidel. To navštívíme někdy příště. V Ž. Brodě tankujeme a přes Semily míříme na Vrchlabí. Zastavuji ještě na zmrzlinu v Bistru Na Habeši ve Víchové n. J.. Mají nejen zmrzlinu, ale hlavně bohatou nabídku jídel za rozumné ceny. Toho pstruha, co si někdo dával, jsme záviděli. Ale byli jsme po jídle, tak snad příště.

Netrvá dlouho a jsme doma. Zastavuji před garáží s ujetými 236 kilometry. U nás jsou „mladí“ s vnučkou a grilují. Zbyly na mě dva špekáčky, ale byly fajn. No a pak už jen vychlazené pivo a dát fotky z výletu na Rajče.

Vše bylo, tak jsem mohl znaven podřimovat u televize a nakonec hupsnout do „peřin“.

Tak skončil parádní výlet s bezvadnou partou. Poslední dobou v této sestavě jezdíme, a nemáme žádné problémy.

A tak to má být. Tak je to správně, pravil jakýsi nadporučík Mazurek v Černých baronech.

Na silnici bylo všude plno motorkářů, všichni se stále zdraví, jak se přátelé stejné záliby k sobě mají chovat.

Tak se všichni mějte prima.

Jarda z Úpice

Fotky moje a přátel jsou zde:

http://jardazupice.rajce.idnes.cz/Jizerske_hory-Kralovka/

http://cynda64.rajce.idnes.cz/Karlovka/

http://milanmedak49.rajce.idnes.cz/Vylet_Kralovka_5._8._2017/

http://jardabat.rajce.idnes.cz/Bezva_sobota_s_Bozkou_a_Giovanim/