Za veterány do Strnadic

Zase jeden plánovaný cíl odškrtnut.

Strnadice, malé bezvýznamné sídlo. Jen Veteránmuzeum ho přiblížilo. Ves je součástí Maršovic a je to nedaleko od Bystřice u Benešova. Kdysi jsme tudy jezdili, ale to muzeum ještě neexistovalo. Vím o něm z TV, internetu a podobně, tak jsem se tam vypravil osobně. Byla středa 13. července, polovina týdne, tak se tu žádné davy nevyskytovaly. Počasí, byť se Aladin snažil přesvědčit, že bude zamračeno, bylo parádní. Cesta byla celkem bez problémů, ani provoz nebyl nijak velký, tedy alespoň kudy jsem já projížděl. Dokonce Jaroměř byla bez kolon.

Jel jsem mojí osvědčenou trasou na Přelouč, K. Horu, přes Český Šternberk, kde jsem udělal jen několik fotek, protože ten pohled je úchvatný. Nezastavoval jsem, tentokrát ani v motorestu U rybiček, které jsou vyhlášené svými rybími specialitami. Prokličkoval jsem již opravenou silnici v Divišově a netrvalo dlouho a byl jsem v Bystřici. A pak pouhých 15 km do cíle. V muzeu byl klid, zaplatil jsem svých 100,- Kč seniorského vstupného a ponořil se mezi auta. Ke své cti mohu říci, že téměř všechny jsem dokázal pojmenovat, neboť jsem je zažil na našich silnicích v provozu. Až na vzácné výjimky, ale těch bylo jen několik. A na našich silnicích se běžně nevyskytovaly. Snažil jsem se trochu fotit, ale občas tam vadil sloup, nebo byla auta těsně vedle sebe, a nejhorší bylo jen slabé osvětlení. A ani s bleskem to nebylo lepší, nemá pořádný výkon. A tak jsou fotky trochu horší kvality.

Po prohlídce jsem uvažoval kudy dál. Nedaleko jsou Vrchotovy Janovice, malý, ale pěkný zámeček Sidonie Nádherné, mohl jsem to vzít kolem Babišova Čapího hnízda, ale tady jsme již také byli. Tak jsem zvolil cestu do Benešova, že pojedu přes Sázavu, Uhlířské Janovice a zpět po tradiční cestě kudy jsem přijel. Benešov je pro motoristy ztělesněná hrůza. Již několikrát jsem tudy projížděl na Sázavu a vždy byly nějaké komplikace. A značení veškeré žádné. Po bloudění jsem se konečně dostal do známého místa, ale ouha. Ulice uzavřena, má nový povrch a je ještě neprůjezdná. A ani domácí mně nedokázali vysvětlit kudy nejlépe jet. A nevím proč, navigace město Sázava tvrdošíjně odmítalo, že ho nezná. Jel jsem tedy ku Praze a odbočil do Čerčan a přes různé hačaperky do Sázavy dojel. Naštěstí jsem si pamatoval onu velikou křižovatku, která mě tehdy dovedla do Vlašimi. Tentokrát jsem odbočil správně, ale jen díky intuici, neboť značení na Sázavu veškeré žádné. A když už jsem byl tady, tak alespoň několik fotek z kláštera. Byli jsme tu již také. Potom jsem se ještě vydal do Ratají nad Sázavou. Je zde zámek, tedy notně zchátralý, ale vypadalo to, že se někdo pokouší o opravu. A ještě tedy pár fotek hradu Pirkštejna, ale je to nepřístupné a vypadá to značně zchátrale. No a všem exkurzím je konec a mažu domů. Tentokrát jsem to zkusil vzít přes Rohovládovu Bělou a po dálnici uhánět na Jaroměř. Docela to šlo. Přece jen se to cestování zrychlí, ale pohoda to není. A tak jsem něco po deseti hodinách cestování přistál před garáží. A protože jsem si ráno zapomněl vzít své motorkářské talismany, tak se na mě lepila smůla. Naštěstí pouze v tom, že jsem několikrát bloudil, a občas se musel vracet. Ale to už je osud.

Tak se přátelé mějte prima. A pohodu na cestách.

Jarda z Úpice

Fotky z cesty jsou zde: https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Veteranmuzeum_Strnadice/

Další informace