Červencové svátky tak trochu jinak, aneb pár kilometrů s přáteli, trochu bodů do soutěže a pstroužek na závěr
- Podrobnosti
- Zveřejněno 8. 7. 2009 18:38
- Napsal Administrátor
Věřící a politici se při této příležitosti snaží všem ukázat, jak jsou s touto vlastí spjaty, jak jim všem na všem nesmírně záleží, a že nebýt jich a historie, vše by bylo nanic.
Já osobně jsem se nikdy nesetkal ani s Cyrilem a Metodějem, ani nemám nic společného s upálením Mistra Jana z Husi, tak jsem využil svátky po svém.
Honza z Krupky sice plánoval poznávací zájezd po pivovarech Jižních Čech, ale počasí a tamější popovodňová situace nebyla tím nejvhodnějším řešením. Řekněte sami, lidé mají plno starostí jak dál, a my se fotíme před pivovary.
Druhý návrh na poznání toho samého na jihu Moravy jsem Honzovi tak trochu vymluvil. Nakonec se tedy vydal na cestu k nám, kde měl rovněž „bílá“ místa na své pivovarnické mapě. Cestou navštívil všechny možné pivovary a z posledního ve Dvoře Králové přijel k nám. Mezi tím se snesl nádherný přívalový déšť i s kroupami. Ale protože Honza je dítě štěstěny, popojížděl za bouřkou a tak přijel suchý.
Ráno jsme se domlouvali s Jardou Harlejářem a volal i Lev, že se nějak blbě domluvili s Tridacem a na pumpě se nesešli. Třeba tomu osud tak chtěl. Nakonec jsme si dali rande u nás před barákem na půldruhou.
Všichni dorazili a vydali jsme se k čs. Autorest, abychom doplnili PHM. Nakonec se tam z čistajasna objevil i Pavel. Chvilka váhání, čekání a Pavel přifrčel na motorce. Taky to má domů kousek. A vzal sebou i dalšího, ale bohužel jeho jméno mi vypadlo. Já jsem si tedy myslel, že s námi jede jen náhodou.
Vyrážíme jedinou možnou trasou na Nováč, přes úděsné kostky do Malých Svatoňovic. Přál bych si být ministrem cest, první co bych udělal by bylo zneužití pravomoci veřejného činitele, neboť bych vydal rozkaz k okamžité rekonstrukci této otřesné komunikace.
Na křižovatce troubím, aby Milan Svatoňovice věděl že jedeme. Milan také seděl na svém oblíbeném místě a zřejmě si pochutnával na kávě. Vzájemně jsme si zamávali a uháněli dál. Ale konečně se příroda i lékaři umoudřili a posílají Milana do práce. Už se nemůže dočkat, jestli do práce to nevím, ale motorku určitě. Konečně zase oblékne kůži nasadí helmu a vyjede s námi.
Aby Honza z našeho kraje něco poznal jedeme na Červenou Horu, Všeliby, Starkoč a Vysokov. Tam jsme zastavili u mého oblíbeného památníku z války v r. 1866. Pár fotek a pokračujeme. Naším prvním cílem je Peklo. Tedy to u Nováče. Silnice kolem Metuje za moc nestojí, ale tentokrát byla ještě horší než obvykle. Plno bahna, vyvrácené stromy, zřejmě se tady příroda vyřádila. Ale Peklo jako takové je v pohodě. Cucáme pivo bez piva, pokuřujeme Jardovi doutníčky a relaxujeme. No ale „čas spěchá jak splašená mrcha“, tak jedem pro body do Dobrušky. Krátká zastávka, vzorky nejsou, neboť vrata jsou stále uzamčena. No nic, tedy do sedel. Dáváme se cestou na Nový Hrádek, zastavujeme krátce u Jiráskovy chaty na Dobrošově. Kolem dokola ocelově černé mraky, až mám obavu, že ten pstruh ani nedopadne.
Sjíždíme klikaticí do Náchoda, navštěvujeme pivovar Primátor a pokračujeme k hranicím. Dnes již tedy jen pomyslným. Projíždíme bývalou celnicí po otřesných kostkách, které tu zanechali celníci ze vzteku, že jim zrušili teplá místečka.
Projíždíme centrem Kudowy, všude plno návštěvníků a lázeňských hostů. Většina se s radostí kochá tím naším šestičlenným konvojem, občas někdo i zamává. Mrkni na www.kudowa.pl
Parkujeme ve dvoře mé oblíbené Smažálni pstruhů a jdeme na to.
Každý vyfasuje svůj prut a musí si svého pstruha chytit sám. Všem se to daří skoro na první nahození, jen Jarda Harlejář si s nimi hraje na honěnou. Trochu je chtěl protáhnout, aby nezlenivěli.
Nakonec jsou všechny lapeny, odneseny do kuchyně a my u polského piva bez piva čekáme. Probíráme všechno okolo motorek, je krásné počasí, sluníčko svítí, je tak krásně lenivě…
Naši idylu přerušuje místní pracovník s podnosem se pstruhy. Dozlatova upečení pstroužci jsou skvělí. Prima ochuceni, no bez chyby. Tak je slupneme a pokračujeme chvilku v povídání. Nakonec platíme a pomalu se vydáváme ke strojům.
Pro informaci neznalým - pstruh 12,- Zl. nebo 100,- Kč, nealko Lech 4,- Zl, nebo 35,- Kč. To jen pro ty co se tam chystají.
Loučíme se s Jardou Harlejářem, jeho povinnosti nutí jet na Kramolnu, my pojedeme na Hronov. Stejně se musíme dostat do Rtyně přes Horní Kostelec, tak je to pro nás výhodnější. Zdoláváme v pohodě celou trasu, kolem Milana svatoňovického prolétneme, ale už tam nehlídkuje. Ono je už kolem osmé večer. Znovu po kostkách do Úpice. V Batňovicích je nějaká oslava, všude plno stánků a hostí. Tak trochu protáhnu dvojku aby z toho něco měli.
Po pstruhách nemáme ani hlad, tak jen přestrojit a jdeme na pivo k Maršíkům. Nakonec nás tam dohnal i Jarda H-D a tak sedíme, pijeme pivo a probíráme, jak jinak, motorky.
Jako poslední odcházíme a jdeme spát.
V neděli ráno se ještě musíme vydat do Broumova pro body.
Počasí nic moc, ale dojedeme v pohodě. Navštěvujeme otevřenou prodejnu v areálu pivovaru, Honza má fotky nabízeného sortimentu piva, sklenic a podobného zboží. Kupujeme vzorky Kvasničáku, já Bitter (je prima hořký) a Třešňáku pro maminu. Černé pivo s chutí třešní. Docela dobré.
Na zpáteční cestě kupuji něco Ketynce za to, že tak pilně hlídala. Nakonec nás chytne i slejvák. Chvíli stojíme v aleji pod stromem, trochu zmokneme, hlavně ale zašpiníme motorky. Dojíždíme do Teplic n.M. a tam sucho. Plánuji cestu na Adršpach, ale vjíždíme do deště. Tak honem otočit a na druhou stranu. Tady jedeme v suchu. Nakonec jsem Honzu ještě protáhl přes Vernéřovice a Jívku. Pak již kostkovaná tradice ze Svatoňovic na Úpici. Alča už měla připravený oběd, dáváme si na konec ještě kávu a Honza se chystá na cestu. Má v plánu Velké Popovice, Benešov a tak. Zpráva a fotky budou určitě na stránkách www.motokrupka.cz a www.motopivo.cz . Tak se tam mrkněte.
Myslím si, že těch pár společně ujetých kilometrů bylo fajn. A pokud nemáte s kým vyjet, tak zavolejte, přidat se může kdokoliv kdykoliv. Jezdíme spíše jen tak „okolo komína“. Nejsme hltači kilometrů. Spíše nám jde o to, abychom se s prima partou hezky projeli.
Tak tedy motorkám a motorkářům zdar! A pamatujte, nehoda není náhoda. Vracíme se všichni domů, na každého z nás tam někdo čeká!
Jarda z Úpice
Více fotografií naleznete ve fotogalerii.
