Konečně na plánovaném výletu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 6. 2017 7:55
- Napsal Jarda z Úpice
Konečně zase na výletě.
Tentokrát již došlo na dříve plánovaný výlet. Ten mi před časem zhatila angína, která mě trápila pomalu měsíc. Počasí mělo být super, a také nakonec bylo. Sice těch avizovaných 30°C se nekonalo, v reálu bylo nějakých 25°, ale to pro cestu na motorce bylo výhodou. A navíc, šplhali jsme trochu do hor, sice jen Rychlebských, ale přece. Na sluníčku bylo vedro, ale jízda byla prima.Cesta byla plánována přes Žamberk, Ramzovou a Lipová-Lázně do Javorníku. Potom přes Kamieniec Žabkowicki do Žabkowic Sl., poté přes Srebrnou Goru do Nowa Ruda a přes Radkow a silnici Sta zatáček do Kudowa Zdroj a domů.
Vyjeli jsme z našeho obvyklého výjezdního místa v Úpici a pokračovali tradiční cestou na Žamberk. Sešlo se nás opět deset, což je poslední dobou obvyklý počet. Co je však hlavní, rozumíme si a jsme docela prima parta.
V Žamberku na č.s. vždy stavíme. Ostatně je to nějakých devadesát kilometrů a většinou už nevíme jak si sednout. Půlhodinka pouhá a jedeme dál. Další plánovaná zastávka je Ramzová. Abychom si také něco užili, jedeme přes suchý vrch, známými krouceninami. Je tu opravený asfalt a tak se jede parádně. Následují Králíky. Až po odbočku na Malou Moravu je silnice pěkná, ale potom až do Hanušovic za moc nestojí. Škoda. Přesto v protisměru potkáváme desítky cyklistů a koloběžkařů. Jestli měli nějaký sjezd, nebo závody (čísla ale neměli), nebo to byla nějaká společná vyjížďka nevím. Dojedeme na Ramzovou, kde máme opět plánovanou zastávku tak, abychom dojeli do hospody na oběd v poledne. Okolo je několik restaurací, které nabízí cokoliv k snědku, ale ještě je brzo na oběd. Pokračujeme do Lipové Lázně a tady dotankujeme před cestou do Polska. No, a pak je to již kousek do hospody Na Rychtě, kde je plánovaný oběd. Hospodu znám již z dřívější doby a vždy jsme se tu dobře najedli.
Jídelní lístek je tzv. „bufeťák“, z tabulek na zdi. Výběr je ale slušný. Zatím co na Ramzové nabízeli kachnu s knedlíkem a se zelím za 180,- Kč, tady stále polovinu. Také šla na odbyt. Za hodinku jsme byli po jídle a mohli pokračovat na Javorník. Doporučuji při toulkách tímto krajem se zde zastavit. Většina jídel je za 88,-, ostatní za necelou stovku.
Míjíme na pohled pěknou fabriku Omya, mineme jeskyni Na Pomezí a přes obce poetických názvů jako Vápenná, Žulová, Uhelná pokračujeme k cíly. Ve zdejším kraji je zřejmě plno ložisek vápence a podobných surovin, je tedy zde několik podniků zabývající se výrobou omítek. Jediná Žulová je trochu zajímavá svým kostelem. Původně zde stával hrad, ze kterého zbyla kamenná věž, která nakonec skončila jako věž kostela, který k ní byl přistavěn.
Silnice byla před lety celá opravena, tak se zde jede pěkně.
Naším cílem, dříve než dojedeme do Javorníku, je malebné Račí údolí. Není to až tak dávno, kde v Toulavé kameře ukazovali obnovenou Tančírnu, kam v předválečné době chodilo spousty turistů a tanečníků. Sice jsem si vše dopředu řádně na mapách prozkoumal, přesto mě značení poněkud spletlo. Takže otáčíme a jedeme zpátky. Pár set metrů to ale spravilo a již jedeme směrem na Račí údolí. Je to krásný kout v přírodě. Tabule u cesty hlásí, že jsme na Konci světa, ale nemá pravdu. Stojí zde restaurace s ubytováním a chatkami sloužícími jako kemp. Několik parkovišť pojme řadu vozidel, dokonce přijel zájezd s autobusem. Pár metrů je k Tančírně, tak mašírujeme. Tančírnu obnovila obec Bernartice nákladem vlastních 8 milionů a s 12 miliony dotace. Rozhodně to byly dobře investované peníze. Pořádají se zde společenské akce, koncerty a taneční odpoledne. A v suterénu je krásná kavárna, posezení je i venku. A tak si dáváme kafíčko, povalujeme se na sluníčku a je nám nádherně. Zavítejte sem, stojí to za ten kousek odbočení ze silnice. No a potom jste cobydup v Javorníku. Původně jsme plánovali zastavení na zmrzlinu, ale nakonec jsem projel a pokračoval dál. Drápat se na zámek Jánský vrch by se stejně nikomu nechtělo. Mohli jsme sice udělat pár fotek, ale je to známé místo, nic nového. Naopak pokračujeme do málo navštěvovaného místa městys Bílá Voda. Je zde kostel Navštívení Panny Marie, klášter Piaristů, muzeum internace, izolace a integrace. Za minulého režimu zde byly integrovány řádové sestry z celé republiky. Historii zjistíte na webových stránkách. Je zde i zámeček s parkem. V současné době slouží jako psychiatrická léčebna. Jednou zajímavostí však zdejší místo oplývá. Je zde, jako jediná v republice, výrobna hostií. A také je zde zkratka do Zlotého Stoku v Polsku. A po té my jedeme. Jen dávejte bacha před napojením na hlavní silnici. Mají zde tzv. „ležícího policajta“ z asfaltu. A jak se na Polsko sluší, je neoznačen a spatříte ho pár metrů předtím. A nepomůže ani pořádné stání na brzdách, stejně motorka dostane dvě pořádné rány. Jako já.
Dalším cílem je totiž Kamieniec Zabkowicki se svým nádherným, dnes již z valné části opraveným, zámkem Marianny Oranskiej. Když jsem tu byl naposledy, bal zarostlý, zpustlý a nepřístupný.
Nemáme nikdo žádnou polskou měnu, a tak nikde nezastavujeme. Před křižovatkou si všimnu, že odbočka na Kamieniec Z. je na návěští přelepena. Tak tedy kudy? Pokračujeme kousek dál směrem ke Klodzku a navigace mě navádí doprava, tabule Kamieniec Ž. také. Jedeme po mizerné silnici a jsme na dohled od cíle. A bác. Silnice zavřena, opravuje se most. Takže z této strany je rovněž Kamieniec nedostupný. Škoda, že to nebylo značeno a nebyla nikde značená objížďka. Pravděpodobně se muselo zpátky až do Paczkowa. Ale kdo by to dělal. Tak zpátky po trochu lepší silnici do Zl. Stoku a pokračujeme na Klodzko. Myslel jsem, že to vezmeme z Klodzka na Wamberzice a Radkow, ale výjezd z Klodzka je celý rozkopaný, buduje se tam snad dálnice. Tak mě to zmátlo, že nakonec volím hlavní silnici na Náchod. Sice tam je veliký provoz, ale co dělat. Čas pomalu utíká, tak na nějaké bloudění nemám chuť. Cesta pokračuje celkem bez problémů. Nakonec míjíme jedinou nehodu na silnici, a bohužel kolize auta s policejním motocyklem. Také se to tam policajty jen hemžilo. Motorka se válela na zemi, lehce pošramocena. Tipnul bych si, že to dopadlo docela dobře. No mažeme dál, míjíme Náchod a nakonec zastavujeme v Červeném Kostelci na zmrzlinu. A na šestou jsme doma. Ujeli jsme 294 kilometrů z původně plánovaných 350, ale nevadí. Počasí bylo prima a vynechaná místa můžeme navštívit kdykoliv, je to vlastně za humny. Navíc jsme skoro všude již byli. Na silnici bylo tolik motorek, jak kdysi pracujících v průvodu na 1. Máje.
Je to paráda. A tak přátelé jezděte. A je jedno, zda jedete sami, nebo s partou. Všude je krásně, jen by bylo třeba, aby bylo více pěkných a opravených silnic. Tady máme ještě dost co dohánět. Jsou však místa v této zemi, kde to jde. Bohužel náš kraj a některé přilehlé s tím jsou nějak „na štíru“.
Mějte se moc prima. Jo, a na příští víkend zase nějakou cestu vymyslíme. Hlavně aby tomu bylo nakloněno počasí.
Jarda z Úpice.
A můžete se mrknout na fotky zde:
http://jardazupice.rajce.idnes.cz/Cervnovy_Ceskopolsky_okruh/
http://cynda64.rajce.idnes.cz/Na_konci_sveta/
http://jardabat.rajce.idnes.cz/Cesta_na_KONEC_SVETA_24.6.2017/
