Polovina července a my jsme opět v Polsku
- Podrobnosti
- Zveřejněno 17. 7. 2017 18:33
- Napsal Jarda z Úpice
Opět na skok k sousedům do Polska.
Je polovina července, počasí jak na houpačce. Za chvilku bude podzim a konec srandy.
Na sobotu byla předpověď přímo úděsná, tak jsem plánovaný výlet přesunul na neděli. Nakonec v sobotu ráno svítilo sluníčko a bylo celý den docela příjemně. Podle zpráv na ČT ale občas někde lilo jak z konve. Nedělní počasí však bylo jak se sluší a patří. Ráno bylo docela chladno, ale sraz byl na devátou, tak to šlo. Sešlo se nás deset motorek, jedenáctého Milana na tříkolce Spyderu jsme přibrali ve Svatoňovicích.
Zvolil jsem výlet do Polska, na místo známé i neznámé, byť vše je jen kousek od nás. Jenže jenom pohraničí na polské straně skrývá tolik technických zajímavostí, zejména z II. Sv. války, že je ani všechny neznáme. Ať již tuto „Mucholapku“, tak známý Walim, dosud nenavštívenou Osowku a moře dalších míst. Všechna tato místa bývala na německém území. Pod hradem Ksiaž byl budován Hitlerův hlavní stan, ale začali zřejmě pozdě, tak to nestihli dokončit. Není to tak dávno, co se zde měl nalézt vlak plný zlata.
Ve Starostíně, kousek od bývalé celnice, jsme si vyměnila nějaké zloté, tak na kávu a parkování. Naše první zastávka bylo obec Sokolowsko, před válkou se jmenovala Görbersdorf , obec a klimatické lázně nedaleko Mieroszowa. V roce 1854 zde bylo otevřeno první sanatorium pro osoby trpící TBC. V roce 1855 bylo vybudováno Dr. Hermannem Brehmerem sanatorium Grunwald. Kdysi nádherné a moderní středisko je dnes téměř v ruinách. Jezdila sem bohatá klientela z celé Evropy a Ruska. Nazývali to zde Slezským Davosem. Na Google při zadání Sokolowsko (obrázky) najdete spoustu fotek.
Dlouho jsme zde nepobyli a mazali o kousek dál, na pěknou chatu Andrzejowka nad Rybnicí Lesnou. Chata byla vystavěna v roce 1933. Za války sloužila Hitlerjugen. Je zde pěkná hospoda, tak jsme si dali kávu a venku na sluníčku užívali pohody. Nad námi se proháněly mraky různých druhů a tvarů a neustále se střídaly se sluníčkem. Ale i povalování má svůj konec, tak pokračujeme.
Našim dalším cílem byla vesnička Ludwikovice SL. Se svojí tajemnou „Mucholapkou“. Tak je nazýváno zařízení vybudované němci za druhé světové války. Soví hory jsou provrtány stovkami kilometrů chodeb, které většinou sloužily jako podzemní továrny. Na výstavbě se podílelo nesčetné množství vězňů z nedalekého koncentračního tábora Gross Rozen. Vývoj tajné zbraně pod názvem „Operace zvon“ je dodnes zahalen záhadou. Více se dozvíte http://jpavol.sweb.cz/Zzvon.htm a podobných stránkách.
Pár fotek jsme pořídili a pokračujeme k dalšímu cíli, zbiornik Sudety v Bielawe. Měl jsem obavy, že ta silnička vinoucí se přes Jugowský průsmyk bude oranicí. Ale tak parádní asfalt můžeme u nás leckde závidět. A to množství nádherných zatáček nahoru a pak dolů… Škoda povídat, zajeďte si tam. Na vrcholu průsmyku stojí chata s restaurací Akwarium. Parkoviště a silnice doslova narvaná auty a turisty. Je zde plnu turistických tras a tratí MTB. Prověřili jsme řádně brzdy a všem prošly na jedničku.
Projíždíme obcí Pieszyce, tady je silnice trochu horší, zřejmě po budování kanalizace, nebo přípojek vody. Pár kilometrů a projíždíme nádherným městem Dzieržoniow a po nádherné komunikaci dojíždíme do Bielawy. Tady na křižovatce odbočíme podle ukazatele na Zbiornik Sudetsky. Pak to přišlo. Hledáme, bloudíme, několikrát se ptám a stále to nějak nemůžeme najít. Tady nezbývá než radní města pořádně pokárat. Chápu, že zdejší to najdou lehce, ale co my, cizí. A to za dva týdny tu bude polský motorkářský sraz. Ale oni si to jistě dobře označí. A pokud se tam pojedu podívat, pak to již najdu. Nás zachránili dva chlapci, kteří se na skútru stále motali okolo nás. Požádal jsem je o pomoc a oni nás dovedli až na místo. Tak jsme se společně vyfotili a měli jsme všichni docela radost. Oni, že nám pomohli a my, že jsme to našli.
Na leteckých snímcích na Googlu máte pocit, že zbiornik ruší, ale skutečnost? Ta je přímo nádherná. Vyrostlo zde krásné koupaliště s tobogánem, dětským hřištěm a veřejnou posilovnou. Vedle je něco jako amfiteátr s fontánou. Možná večer svítí a třeba i hraje. Kdo ví. Po mostě se dostanete na ostrůvek, kde jsou vybudovány přístřešky, a u každého je krásný betonový krb, jak z OBI. Zde si každý může zdarma grilovat maso, pokud ho nezapomene doma. A kdo ho zapomene má zde k dispozici restauraci, kiosek a penzion.
No a my popojedeme k domovu. Jedeme na Nowa Ruda a opět se musíme prosmýknout přes kopce po kroucené silnici, ale ta kvalita už byla trochu horší. Pak nás čeká několik kilometrů přes Ścinawku Gornu a Sredniu, následně přijde pěkná silnice do Radkowa, a pak mizerná přes Karlow do Kudowa Zdroj. V Karlowe jsou nabitá parkoviště návštěvníků Dinoparku a přilehlých hor. No a v Kudowa Zdroj nás čeká smažený pstruh. Bude pomalu pět odpoledne a ještě jsme fakticky nejedli. O to víc nám ten pstruh chutnal. No a o šesté hodině jsem doma. Po ujetých 215 kilometrech, několika zastávkách a lenošení mám zadek celý otlačený.
Co říci závěrem? Jsou v Polsku krásná místa, mnohde je mnohem čistěji než u nás, řada silnic předčí ty naše a některé se našim svoji mizérií vyrovnají. Nesetkali jsme se dosud s nepřívětivým jednáním, ale i my se chováme slušně. Naše motorky jsou občas předmětem obdivu, podobně jako mnohdy u nás doma. Motorkáři se všichni zdraví, tak jak se na prima kolegy patří. Naše parta je také vždy dobrá, co vlastně si přát více.
Tak přátelé jezděte. Poznávejte krásy u nás i v cizině. A leckdy jsou za humny a není třeba se trmácet na druhý konec Evropy, nebo dokonce světa.
Jarda z Úpice
Fotky od nás jsou zde:
http://jardazupice.rajce.idnes.cz/Sokolowsko%2C_Jugow%2C_Bielawa/
http://jardabat.rajce.idnes.cz/Polsko_16.7.2017/
http://milanmedak49.rajce.idnes.cz/Polsko_-_Bielawa%2C_Jugow%2C_Kudowa_Zdroj/
