Poslední výlet Motoklubu Úpicko se nepovedl.

Nepovedený výlet do Konstantinových Lázní

Každý rok navrhuji několik výletů, některé víkendové, aby bylo více času na projížďku některých zajímavých míst. Bohužel, každý rok se situace opakuje. Není zájem někam vyrazit na motorkách. Situace dospěla tak daleko, že se náš Motoklub Úpicko již nějakou dobu rozpadá. Tvoří se skupinky se svými zájmy, někteří dávají přednost jinému druhu ježdění. Spokojí se s ujetými kilometry a kávou se zákuskem v cukrárně.

Zřejmě jsem na vině já. Jsou otráveni mými 14 lety plánování výletů, jak napsal Olda, že se stále jezdí jen, kam chci já, i přesto, že jsem všechny stokrát vyzval, aby dali nějaký návrh, ale obvykle nikdo nic. Přesto jsme podnikli minimálně 350 výletů. Možná některým nevyhovuje způsob výletů, které koncipuji v duchu socialistické mototuristiky, kdy cílem je vždy nějaký hrad, zámek, či jiná zajímavost a jízda je jen způsob, jak se tam dostat. Obvykle jich většina stojí na parkovišti u motorek a jsou dožraní, že dlouho nejdeme. My s Alenou rádi fotíme navštívená místa, a je jedno jestli umělecky, nebo amatérsky. A jezdit od pumpy k pumpě, nebo z parkoviště na parkoviště postrádá smysl. Tedy alespoň nám.

Po debatě o tom kam by se dalo jet ještě na výlet, jsem navrhl páteční výlet do Konstantinových Lázní, v sobotu výlet po okolí a v neděli návrat. My s Alenou ta místa máme projeté, ale pro mnohé je ten krásný kraj neznámý. Strávil jsem plno času sháněním ubytování, protože jsem nevěděl kdo a kolik nás pojede. To je totiž největší bolest našich přátel. Na co se někam hlásit. Uvidíme, jestli pojedu, nebo ne. Na co si dělat starosti. Ať si Jarda poradí.

Nakonec se to nějak ustálilo a jeli bychom ve čtyřech motorkách a sedmi lidech. Problémů však bylo stále dost. Nakonec se to nějak vyřešilo. Nepřál nám však ani sv. Petr, ani Pán Bůh, ani příroda, ani rosničkáři.

Ve čtvrtek navečer začalo pršet a v pátek od rána parádně pršelo. Radar ukazoval mračno téměř přes celou republiku. A na sobotu to nevypadalo podle předpovědí lépe. A tak nezbylo než akci zrušit.

Na základě toho, předchozích dohadů a hádek, jsem konečně uznal, že nemá cenu snažit se udržovat něco, o co není zájem. A tak to měl být poslední výlet pořádaný Motoklubem Úpicko. Bohužel se ani to nepodařilo.

Motoklub Úpicko po 14 letech nekončí, byť ho tvoříme já s Alenou, neboť máme řadu přátel a příznivců, kteří naše stránky sledují. Pouze budeme jezdit na výlety, kdy chceme, kam chceme, můžeme fotit, jak dlouho chceme a nemusíme brát stále ohledy na ostatní. Ono 14 let stále vodit kolonu, hledat místa na výlet, místa na parkování, levnější a výborné restaurace na oběd, kavárny na kávu a podobně, hledat pěkné silnice, občas poslouchat nejapné poznámky, to unaví. Končí tak jen společné ježdění, byť se nevyhýbáme ani tomu, že se k nám někdo, komu naše ježdění vyhovuje, přidá.

A vy, co nás sledujete, sledujte nás dál. Stále budeme jezdit, stále fotit a občas napíši nějaký komentář k cestám. A vy ostatní? Jezděte, plánujte a užívejte si podle svého. Máte příležitost, nikdo vás nebude nikam nutit. A ani se nemusíte tvářit znechuceně, když se náhodou někde potkáme.

Co dál? Nic. Vše bude pokračovat, ale trochu jinak.

Jarda z Úpice, stále za Motoklub Úpicko

Přidat komentář


Další informace