A zase na cestách
- Podrobnosti
- Zveřejněno 7. 12. 2018 11:27
- Napsal Jarda z Úpice
Vánoce na krku a my musíme do světa.
Osud tomu chtěl a musel jsem s kolegou vyrazit na služební cestu na Slovensko, jmenovitě do závodu SMZ Jelšava. Vůbec se mi nechtělo, počasí mělo být nepříznivé, podle předpovědi ledovka. A to musíme místy vyšplhat do výše téměř 1000 m.n.m. Útěchou nám je, že máme k dispozici auto Škodu Yeti, čtyřkolku. Je to přes 500 km jedním směrem, tak máme co dělat. A s míhajícími se stěrači před očima vůbec. Trasa je to téměř na 10 hodin se zastávkami.
Je úterý ráno, vesele prší a my o 6 hodině vyrážíme. Jedem obvyklou trasou na Svitavy, Olomouc, Makov, mineme hrad Strečno a po čase kroutíme nekonečné zatáčky přes Harmanec. Přijíždíme do Banské Bystrice a pokračujeme po novém dálničním obchvatu na Brezno. Nevíme, zda tu platí dálniční známky, nebo to je bez nich. Jedeme, to je hlavní.
Máme trochu času, zrovna neprší, tak se mrkneme do Slovenské Lupči, navštívit starostu, kamaráda a motorkáře Mira M. Před lety byl pravidelným návštěvníkem motorkářských srazů Motodědci v Kostelci nad Orlicí.
Zaparkujeme u městského úřadu a hrneme se dovnitř. A co prý si přejeme, ptá se uklízečka. Pana starostu. Někam odjel, ale vrátí se. Dáváme si tedy starostenskou kávu a po chvilce přichází starosta. Děvčata mu hlásila, že ho čekají motorkáři. Oba máme ze setkání radost a tak vzpomínáme, co nám skleróza dovolí na minulé časy. Miro, jako starosta končí a stává se seniorem na plný úvazek.
A musím říci, že mu ta funkce svědčila, ostatně 5 volebních období něco znamená. Vůbec se nezměnil. Máme vyřídit pozdrav všem známým, zejména Mikovi, tak to činím touto cestou.
Nakonec se loučíme a pokračujeme v krasojízdě. Pomalu za tmy dojíždíme do Revúcké Lehoty, kde jsme v penzionu Flipper u vodní nádrže Miková ubytováni http://www.flipper.sk/ . Pokud byste těmito místy toulali, pak se vyplatí zde přespat. Pěkné vybavené pokoje, motorky vám uloží do garáže, a pokud pojedete elektromobilem, pak je zde široko daleko jediná nabíječka. Dobře vaří a ceny jsou velmi přijatelné. Anebo milovníci zvěřiny zde v restaurantu Psota https://www.hostinecpsota.sk/
My však jsme tu pracovně, tak trávíme čas v magnezitce. Tuny prachu, hory bláta a zima jak v tanku. Fabrika funguje, vyrábí a vyváží produkty do celého světa.
Cestu zpět začínáme o poledni a čeká nás zase 10 hodin cesty. Jenže svítí sluníčko, tak se jede veseleji . Projíždíme Tisovcem a po krásné silnici přes Muráňskou planinu do Brezna a pak již Banská Bystrica a tentokrát jedeme přes lyžařské středisko Donovaly do Ružomberoku a klasicky přes Žilinu, Makov a Valašské Meziříčí. To již jedeme potmě. Nakonec ještě od Mohelnice chytáme déšť, a tak domů zase jedeme za mihotání stěračů. A tentokrát již po opravené silnici Spy Nové Město n. M..
Nakonec jsme tedy doma. Ujel jsem 1100 kilometrů po docela pěkných silnicích. Všude, ať již u nás, nebo na Slovensku je všude plno aut, zejména kamionů. A všichni někam hrozně chvátají.
Tak jsem se chtěl ve zkratce podělit o setkání s Mirem a přidat pěknou destinaci do zajímavých míst.
Třeba to někdo využijete.
Jarda z Úpice
