Konec léta a podzim motorkářů
- Podrobnosti
- Zveřejněno 13. 10. 2019 12:08
- Napsal Jarda z Úpice
Podzim
Letošní počasí bylo jako na houpačce. Chvilku krásně, chvilku vedro jako na Sahaře, vzápětí na to stále lilo. Na jaře jsem toho moc nenajezdil, přes léto jsem to ani nestačil dohonit. No a slibované Babí léto se kdesi toulalo a zapomnělo na nás motorkáře. Minulé podzimní sezóny jsme najezdili plno kilometrů, letos moc málo. Tento druhý říjnový víkend se počasí trochu umoudřilo a tak spousty motorkářů se snaží dohánět manko z minulých týdnů. Tak i my, ale trochu popořádku.
Zavírání šoupátek Hostinné 2019
Tradiční akce v Hostinném, kdy se na jaře otevírá a na podzim pomyslně zavírá sezóna. Málokdy jsme chyběli, jen velmi nepříznivé počasí nás několikrát od toho odradilo. Pamatujeme doby, kdy se nás v malém počtu sešlo před dnešním rehabilitačním ústavem, popovídali si s přáteli a obvykle skončili na chatě Maxovka nad Vrchlabím. Dnešní setkání bývá vždy ve znamení mnoha motorkářů, vůbec pokud je krásně. Tak tomu bylo i tuto sobotu, 12. 10. 2019. Potkávám se zde pravidelně s celou řadou přátel, okouknu motorky, většina je zde pravidelně a tak jsou mi známé. To ale nevadí, fotím a kochám se tou technickou krásou. Už dávno nejezdíme na společnou vyjížďku. Odradilo nás neustálé předjíždění, střídání řady a podobné nekázně, zejména mladých. Po odjezdu hlavní skupiny jedeme obvykle na Pecku, kde se v klidu a pohodě najíme, než přijede hlavní skupina a vytvoří se fronta. Takto jsem to měl v plánu i letos. Potom jsem měl namířeno na Zvičinu, kde probíhaly Podzvičinské slavnosti. Již jednou jsem tam při této příležitosti ochomýtl a bylo to pěkné. Nakonec jsem jel s přáteli do Rokytnice n. J., do místní části Rezek, kam jsme často jezdili. Dali jsme si oběd, chvilku lelkovali na sluníčku a bylo nám skvěle. Pak jsme se přes Rokytnici vrátili do Vrchlabí a zastavilo se ještě na kávu v Černém Dole. Pak už jen vyšplhat na Hofmanovy Boudy, sjet na Janské Lázně a přes Trutnov domů. Sluníčko již pomalu zapadalo a začalo se ochlazovat, ale to už jsem před garáží, tak je to jedno.
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Zavirani_soupatek_Hostinne_2019/
Galerie kabrioletů Dobřenice
Plánoval jsem výlet do Galerie kabrioletů v Dobřenicích u Hradce Králové. Protože tam vše teprve začíná, bylo otevřeno jen několik dnů během letní sezóny. A tedy naposledy 5. 10. 2019. Počasí bylo přímo hnusné, od rána lilo jak z konve. No nic, jedu autem. Patřilo by se přijet kabrioletem, ale se zataženou střechou to nemá tu pravou atmosféru. Beru tedy Twingo, ať se také projede. Za hodinku jsem tam. Původní, zřejmě zemědělský objekt, je vnitřně upraven a je velmi působivý. Mimo vystavených kabrioletů Škoda, jejich soukmenovců kupé a speciálních závodních vozů je zde i pěkné posezení v kavárně. Procházím ty exponáty, samozřejmě něco fotím a zase se vracím po chvíli domů. Stále prší, ale i tak potkávám několik motorek. Možná se vrací z nějaké akce, že by někdo jel na výlet v dešti se mi nezdá. Až bude příští sezónu zase otevřeno, jeďte se tam podívat. Stojí to zato.
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Kabriolety_Dobrenice/
Pec pod Sněžkou
Do Pece pod Sněžkou to je od nás necelých 40 kilometrů. Mnoho let jsme tam jezdívali s rodiči na podnikovou chatu Kamor, v zimě i v létě. Byli doby, že jsem tam jel i na kole, u přehrady snědl svačinu a jel zpátky. Posledních mnoho let jsem tam však nebyl. V TV dávali film Holka na zabití, který se de facto odehrával v Peci. Tehdy ještě v té původní, malebné. Po příjezdu do Pece jsem se doslova zděsil. Zcela zodpovědně mohu prohlásit, že současná Pec p. S. je architektonický hnus nejvyššího kalibru. Naprosto nevkusné budovy, každá nějaká jiná, byť obložená dřevem, všude samý zákaz zastavení, všude řetězy a pásky ohraničující privátní parkoviště, původní silnice přehrazené parkovišti, kam musíte chtě nechtě. Není kde zastavit, abyste udělali pár obrázků, aniž byste něco neporušili. Jediná původní Hospoda Na peci vypadá z venku stále stejně. Aby někdo mohl povolit tuto devastaci kdysi malebného horského střediska musel být nejspíše napojen na developery a brát tučné odměny. Koneckonců v TV byla nějaká aféra již odhalena. Po pár minutách mizím, aniž bych si Pec opět po letech prošel. Pokračuji na Pomezní boudy. Ty si zachovávají svůj původní ráz, a i když i zde došlo ke změnám, tak jsou stále pěkné. Ovšem zastavit zde jen kvůli pár fotkám, nebo vypít kávu je opět téměř nemožné. Zákazy, příkazy a nepřátelská atmosféra na vás čiší i zde. Tak hupky přes hranice do Polska a přes Lubawku a Královec domů. A tento směr?, již nikdy.
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Pec_pod_Snezkou_v_nedeli/
Motomše Josefov
Sem opět jezdím pravidelně, ač jsem křtěný katolík, nejsem praktikující věřící. Na motomše si ale cestu najdu. Přece jen být trochu zadobře s tou ochrankou tam kdesi na nebesích není marné. Trochu se sblížit s tím svým Andělem strážným má vždy svoji cenu. Přece jen se něco při našich cestách nalétá. A to se nesnažím jezdit moc rychle, aby to vše stíhal. V Josefovském pevnostním kostele se vždy sejde pěkná řádka motorkářů i přesto, že jsem si všiml již několikáté absence motorkářů ze zahraničí, kteří zde vždy bývali. Setkávám se zde s pravidelnými návštěvníky, tak alespoň pár pozitivních okamžiků. Mše bývá vždy v motorkářském duchu, pan farář je buď motorkář, nebo náš příznivec. Po skončení mše přijde na řadu žehnání motorkám. Možná to bude někomu připadat úsměvné, ale asi to svůj účinek má, protože ta moje má najeto přes 100 000 kilometrů. Funguje, ani olej nemusím dolévat. Stačí benzin a jedeme. Po mši, bylo hezké počasí, jedu směrem na Dvůr Králové, minul jsem přehradu Les Království, vynechal Zvičinu a zastavil se až na Pecce. Tentokrát jsem se rozhodl podívat se na hrad, abych nejezdil jen okolo. Tak pár fotek na malebném hrádku Kryštofa Haranta a pokračoval jsem dál. Aby toho nebylo málo jel jsem přes Horka u S. P., Studenec, Vrchlabí a Janské Lázně domů. Bylo to prima, žádná honička, počasí prima. Co více řešit.
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Motomse_Josefov_2019/
Sraz majitelů vozů Porsche Liberec
Původně jsem byl domluven s přáteli na návštěvě akce Splašený trubky v Habřině u Jaroměře, ale pak jsem objevil akci v Liberci, sraz vozů Porsche při příležitosti narozenin jejich tvůrce. Tak tedy jede se do Liberce, počasí bylo prima, není co řešit. Abych si trochu ulehčil cestu jedu neobvyklou trasou přes Jičín, Turnov a po dálnici, nebo rychlostní komunikaci, do Liberce. Navíc odtud byl i nejjednodušší příjezd k lyžařskému areálu ve Vesci. Sice dálnice nijak nemiluji, ale je to nejrychlejší. Místy je tu dokonce povolená rychlost 130km/hod. Nikdy jsem ve Vesci nebyl, jak to vypadá v zimě nevím, ale tentokrát to bylo zajímavé. Plno automobilů Porsche, všechny možné modifikace, byly zde i veteráni různých značek, stánky s občerstvením. Bylo co fotit. Stále někdo přijížděl, odjížděl a nakonec přijela kolona motocyklů. Konala se i nějaká akce veteránistů, kteří pak přijížděli sem. Celá akce byla komentovaná velmi příjemným a věci znalým komentátorem. Zpátky jsem chtěl jet přes Jablonec n. N. a Železný Brod, pak jsem se ale dostal opět na dálnici a mazal domů skoro stejnou cestou. A tak jsem minul muzeum pana Porscheho ve Vratislavicích. Nakonec jsem si říkal, že podniknu ještě jednu cestu do Liberce, přes Automuzem Vratislavice s cílem Technické muzeum v Liberci. Je vybudováno z bývalého výstaviště LVT a má tři témata. Automobily a motocykly, textilní průmysl a městská doprava. Tak sned ještě letos, pokud počasí dovolí, jinak doufám, že alespoň napřesrok.
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Porsche_sraz_Liberec_2019/
Mezi tím jsem podnikl pár výletů, podařených i nepodařených, ať již na motorce, nebo kabrioletem. Musím střídat, abych je využil oba.
Mezi nepodařený motovýlet byla cesta na podzimní den otevřených dveří v Žambereckém muzeu. Měli jsme zde i plánované setkání s kamarády Driftaři. Zastavil jsem se v Žamberku pro benzin a bylo vymalováno. Zapnu klíček, kontrolky blikly a byla tma. Po déle trvajícím úsilí zjistit co se stalo, jsme došli k závěru, že baterka je mrtvá. A tak jsem téměř šest hodin čekal na syna, až mi přiveze náhradní. Stalo se a mohl jsem se vrátit zpět. Neviděl jsem ani parní stroje, ani kluky. Co se dá dělat. Jen doufám, že ještě nějaký kilometr letos ujedeme. A jedno tedy jakým dopravním prostředkem, hlavně si ještě užít.
Tak si užívejte i vy.
Jarda z Úpice
