Do Prachovských skal a popojíždění po Českém ráji
- Podrobnosti
- Zveřejněno 21. 8. 2012 20:20
- Napsal Administrátor
V sobotu jsme plánovali výlet buďto do Vrbovky v Praze, nebo do Prachovských skal, ale počasí nám to zkazilo. A jezdit v dešti po Českém ráji, kdo by chtěl. Tak tedy že pojedeme odpoledne do Hradce Králové na slet AN 2, populárních „Andulek“. Nakonec jsme nejeli ani tam, neboť počasí bylo neustále proměnlivé jak mladá holka. Dojednána byla neděle, pokud se tedy počasí umoudří. Do Prahy jet nemá smysl, neboť ve Vrbovce je v neděli zavřeno, tak tedy ji necháme na jindy.
Ráno se scházíme v šesti strojích a jedeme tedy směrem na Prachov. Nejprve vystoupáme na Zvičinu, kde jsme samozřejmě jediní, dokonce kiosek otevíral až při našem odjezdu. Společnou fotku a pokračujeme naší oblíbenou trasou na Pecku a dále do Nové Paky. Zde jen tak přes výlohy obhlížíme krásná auta, tedy veterány a vojenskou techniku. Jedeme dál, naší další zastávkou je již Prachov. Já zde nikdy nebyl, tak jsme se nechali trochu zmást a zastavili hned na konci Prachova. Zde jsme se občerstvili, neboť Jirka Vandrák již trpěl halucinacemi z hladu. Dáváme si docela chutný opečený párek, obligátní kávu a okukujeme dění okolo sebe. Na informacích zjišťuji, kde jsme a co tedy dál. Je zde muzeum Českého ráje, ale míjíme ho, pokračujíc dál na to správné místo, vchod do Prachovských skal.
Tady tedy jen uděláme pár obrázků a pokračujeme směrem na Troskovice. Fotíme se u Trosek, je to tedy trosky pod Troskami, až tedy na dívčí osazenstvo. Ty byly naší ozdobou, nikoliv troskami. Holky z místního JZD jsme zaujaly, že s obdivem pozorovaly naší činnost. Ostatně všude kde byly se na nás obdivně dívaly a zřejmě jsme se jim líbili. Žádné pobíhání a vyděšené ksichty, jak to dokáží naši druhové.
Nakonec tedy Trosky vzdáváme a jedeme za obědem. Na Vidláku jídlo Vandrák pomluvil, pokračujeme tedy na Hrubou Skálu, kde se mírně projdeme, neboť vstup na nádvoří je již zpoplatněn. A dávat kupu peněž za deset minut obhlídky se nikomu nechce. Také tam nikdo nechodí. Prý zámek vlastní Rusové, ale nevím, jestli to tak je.
Zajíždíme do Hotelu EVEN, kde jsme vždy dobře obslouženi, mají zde velmi dobré jídlo a velmi slušné ceny. Dobře jsme se najedli a někteří samozřejmě pak vše založili nezbytným pohárem. Vandrák měl podle zvyku čokoládový.
Odjíždíme a po chvilce zastavujeme na Kozákově. Ti sportovně zdatní šplhají na rozhlednu. Dávám foťák Pepemu a ten nafotil fotky ze shora. Po chvilce odjíždí Lev, pojede se s čerstvou motorkářkou Léňou ještě projet. My pak jedeme na Semily, Roprachtice a Vrchlabí. V Černém Dole udělám ještě fotku do soutěže Motokrupka a navečer jsme doma. Ujel jsem dvěstě kilometrů, a protože ráno bylo chladno, byl jsem nějak více nastrojen. Celý zpocený a utahaný vysaji pivo a odpočívám v křesle. Je mi fajn a bylo to fajn.
Tak zase někde příště přátelé.
