Tentokrát výlet se sklářskou tématikou
- Podrobnosti
- Zveřejněno 26. 9. 2015 21:37
- Napsal Jarda z Úpice
S Motoklubem Úpicko za skláři do Světlé nad Sázavou.
Podzim není zajímavý jen svými neodolatelnými barvami, chladnými a mlhavými rány, ale i mnoha akcemi konanými během víkendu a ve znamení svátku sv. Václava. A i my jsme se nechali zlákat k výletu, byť předpověď počasí byla taková nijaká. Nakonec se nám vystřídal celý podzimní repertoár. Ráno bylo chladno, svítilo sluníčko, bylo zamračeno a dokonce byly při návratu nad Brendami mraky, že olovo bylo proti tomu slabý čajíček. Ale vše dobře dopadlo a nezmokli jsme. A trochu té zimy jsme přetrpěli.
Na portálu Kudy z nudy byl, mimo jiné, inzerován Den otevřených dveří v soukromé sklárně Světlá Crystalite Bohemia. Tak tedy pojedeme se podívat opět na nějakou techniku a nedaleko je Huť Jakub v Tasicích, kam jsme z Lešan nedojeli.
Ráno se scházíme tradičně na čs. Autorest. Byli jsme čtyři motorky. Já, Alena přišla z noční tak nejela, Jarda s Jiřinou, Cynda s Dádou a Ruda s Danou. Na osmou vyrážíme do Jaroměře, kde se k nám přidal Lev s Ivou a Vaca. Milan trutnovský to vzdal, nebylo mu fajn.
Pelášili jsme to na H. Králové. V Holohlavech je semafor a naštěstí z naší strany je krátká fronta. Zato od Hradce by to bylo snad na kilometry. No ale všechno bylo bez zádrhelů až před Přelouč, kde se opravuje mostek a tak se kličkuje mezi dírami, děs a běs. Na čs. Benzina si dáváme kafíčko pro zahřátí. Po chvilce pokračujeme na Čáslav a okolo Golčova Jeníkova na Habry, kde je nejkratší cesta do Světlé. Ovšem objížďka. Nakonec se kodrcáme po příšerné cestě, kudy jsem původně plánoval jet, ale nakonec jsem to vzdal, že tam bude mizerná cesta. Nakonec jsme tou mizérií stejně jeli. To nejhorší nás ale ještě čekalo. Ve Světlé bylo uzavřené náměstí, kudy vede hlavní silnice. Byla tam pouť. Tak jsme bloudili okolo Světlé, ale nakonec jsme na místo dojeli. Zaparkovali jsme a šli jsme na exkurzi. Byla tam fronta, ale šlo to vcelku rychle, ani jsme dlouho nečekali. V záloze jsem měl organizátorku, která by nám pomohla z bryndy ven, ale nebylo to třeba. Prošli jsme halami a okukovali z výšky všechny ty vehikly, co dělají z několika sypkých surovin skleničky. Zajímavější by bylo být přímo u toho, ale to se v takové kupě lidí nedá.
Ještě jsme zhlédli podnikovou prodejny, stejně jsme před ní parkovali. Starší manželé okukovali naše strojovny a doporučovali nám nějaká výletní místa, ale na to již nebyla doba, nakonec nám poradili hostinec U čerta ve Vilémovicích. Tak jsme tam zastavili a vcelku dobře se najedli.
Lev navrhoval zastávku v Číhošti, kde se konal onen zázrak v místním kostele, za který umordovali p. faráře Toufara. Nás by ale víc zajímal geografický střed České republiky. Jenže čas letěl a já měl jako prvořadý zájem Huť Jakub v Tasicích. Takže jsme jeli tam. Nakonec jsme dobře udělali. Bylo to velmi zajímavé s naprosto fundovaným průvodcem, který v této sklárně dříve pracoval. Nakonec jsme skončili o půl čtvrté. Myslel jsem, že na Číhošť pojedeme potom, ale bylo zamračeno, trochu se stmívalo a tak jsme to raději vzali přímo domů.
Ještě jsme se zastavili natankovat v Kutné Hoře a pro zahřátí jsme si dali kafčo. A pak již domů přes Týnec nad Labem, Chlumec nad Cidlinou, ani jsme nestavěli v Bikerscrownu, Nový Bydžov a Dvůr Králové. Domů jsme dojeli o půl sedmé. Bylo trochu chladno, tak jsem vlezl do horké vany a bylo vymalováno.
Prima výlet, a vždy s prima partou, nemá chybu. Tedy mimo počasí a to my neovlivníme. Po cestě se nám nic nepřihodilo, nikde jsme se ani k ničemu nenamotali, a jen pošpitám, že na rozdíl od proklamací policie jsme nikde žádného policajta neviděli. Ujeli jsme asi 300 kilometrů, pohoda.
A tak to má být. Užívejte si také, dokud to jde.
Jarda z Úpice
