Podzimní víkend
- Podrobnosti
- Zveřejněno 2. 11. 2015 17:28
- Napsal Jarda z Úpice
Podzimní víkend ve znamení cestování.
Poslední říjnový a první listopadový den byl ve znamení nádherného počasí. Rána jsou sice již chladnější, den je kratší a je brzo tma, ale to nic nemění na tom, že jsme tento nádherný čas využili. Nešlo nám ani tak o jízdu na motorce, jako jsme byli namlsáni nádhernou přírodou na Kolorowych jeziorkách v Polsku a tak jsme si chtěli zase něco krásného vyfotit. Sice fotíme pouze omezeně amatérsky, ale nás to uspokojuje a to je, myslím, to hlavní. Trochu se svézt na motorce a užít té podzimní nádhery.
Poslední říjnová sobota.
Kam vyrazit? Kam jinam než do některých zámeckých parků které známe. Volba byla jasná. Častolovice, Kostelec n. O., Doudleby n. O. a Potštejn. Více se nedá ani stihnout.
Pojedeme sami, abychom si to vše mohli v klidu vychutnat a nebyli vázáni na ostatní. Je deset hodin a chystáme se na cestu. Zvoní telefon a Jansovci se shánějí kam, že to jedeme. Tak pojedou s námi. Trochu jsme se zdrželi, ale nevadí. Vyrážíme tedy později a jedeme bez zastávky do Častolovic. Zdejší zámek a jeho nádherný park známe. Procházíme parkem a snažíme se pořídit nějaké pěkné záběry. Park jich nabízí bezpočet. Abychom si pobyt zpestřili, pomáháme zahnat srnečka do jeho výběhu. Někdo mu otevřel a tak využil příležitosti trochu se proběhnout v parku. Vše ale dobře dopadlo. Srneček je ve výběhu a my pomalu popojedeme o kousíček dál, do Kostelce. Krásný zámek s hezkým parkem, byť není až tak rozlehlý jako ten častolovický. Ale zase je zde otevřena kavárna, tak si dáme kafíčko. Motorky stály před zámkem, a protože jsou, nebo alespoň ta moje, známé, tak nás díky tomu našel kamarád Kozel s kolegou. Jeho jméno si stále nepamatuji, byť jsme se sešli již několikrát. Skleróza dělá své.
Tak se domlouváme, že pojedeme společně navštívit Mikeše. Je doma, nejezdí. Motorku má v servise a neví, co bude. Jistojistě tedy konec sezony a nejspíš bez něho. Ještě se stavíme naskok v Doudlebech. Zdejší zámeček je rozkošný, proto si ho vybral režisér Jakubisko pro natáčení filmu o hraběnce Bathoryové. Park už tak fotogenický není, protože zmlazovali stromy a všude je plno větví.
Zastavujeme u Mikeše, sice jen na skok, ale jsme rádi, že se po dlouhé době opět setkáváme. Nic netrvá věčně, a tedy pokračujeme do Potštejna. Tentokrát již zámek vynecháváme a stavíme v restauraci Slávia na pozdní oběd. Volba je jednoduchá, čtyřikrát játra na roštu, hranolky. Oběd byl prima a nasyceni mažeme k domovu. Pomalu se smráká a domů přijíždíme téměř za tmy. Ujeli jsme jen 133 kilometrů, vyfotili kupu fotek a jsme spokojeni. V neděli si uděláme jen krátký výlet, opět s focením.
Všude bylo plno lidí užívajících si krásného dne a potkali jsme plno motorkářů, snad více než v létě.
První listopadová neděle.
V neděli vyrážíme až po obědě. Alena měla dopoledne povinnosti, tak jen krátký výlet. Opět s Jansovci. Eva měla na chviličku záskok v práci, tak jen na chvilku a potom opět do práce.
Chtěli jsme navštívit výstavu vozidel Škoda v Trutnově, na kterou nás zval několikrát Milan, ale škoda, je zavřeno. Pokračujeme na naši oblíbenou přehradu Les Království a do Kuksu. To je náš hlavní cíl. Na přehradě nebylo pomalu kde zaparkovat, všude plno lidí, samá auta a motorky. Chtěli jsme si dát kávu, ale kiosek i restaurace již byly mimo provoz. Tak jen pár fotek a jedeme dál.
Přijíždíme na Kuks a taktak zaparkujeme. Kávu si dáváme v restauraci, kdysi nesla honosný název „U prďoly“, jak se jmenuje dnes nevím. Jansovci se půjdou podívat do muzea techniky a my s Alenou mažeme nahoru, ke „špitálu“. Jsme tu poprvé od jeho ukončené rekonstrukce. Procházíme okolo areálu a fotíme. Je to nádherný skvost našeho kraje. Ani tu krásu neumíme vyfotit tak, jak by si to zasluhovalo. Ale jistě mají fotky od „profíka“. A opět je všude plno návštěvníků. My si tedy uděláme nějaké fotky a mažeme zpátky. Domů jedeme přes Chvalkovice, je zde krásný opravený zámeček, kde Božena Němcová byla za mlada jistý čas na „handlu“. Bohužel zámeček nežije. Je uzavřen, majitel ho snad nijak nevyužívá, byť v prvotním plánu to snad měl být dům pro seniory. Jedeme dál a po chvilce jsme doma. Tentokrát to bylo jen nějakých 90 kilometrů. Bylo ale trochu chladněji než v sobotu, tak to stačilo. I tak to bylo prima. Viděli jsme to, co jsme chtěli, užili si focení i jízdy.
A tak to má být.
Naši přátelé se v sobotu toulali kdesi okolo zámku Sychrov a v neděli někde na Broumovsku. Jistě si své užili rovněž.
A tak nezbývá než využít každé příležitosti a kochat se nádhernou přírodou hýřící barvami. Nebude to dlouho trvat a vše okolo nás posmutní, jen co opadá listí a jehličí na modřínech. Bílá peřina definitivně ukončí letošní ježdění a nezbude než se těšit na jaro.
Tak snad se ještě potkáme se stejně naladěnými motorkáři, kterým tolik chladno nevadí a sluníčko je vytáhne na asfalt.
My se opět, tentokrát již po deváté, sejdeme 28. Listopadu v hostinci na Bohdašíně na ukončení sezony, byť třeba jen teoretickém. Kdo ví.
Jarda z Úpice
