Březnové trochu svezení

Podrobnosti: Zveřejněno 1. 4. 2018 8:03; Napsal Jarda z Úpice

Jak se nad námi konec Března smiloval…

Letošní rok si nepěkně zahrává s naším zdravím, cuchá nám motorkářům nervy, neustále mění počasí, jak na houpačce. Zatím co jiné roky jsme motorky ustájily na konci roku a v lednu, či únoru již opět sundali plachtu, letos tomu je úplně jinak. K dnešnímu dni máme ujeto ohromujících 350 kilometrů. A především díky akci v Poděbradech. Pomalu nikdo z přátel se neozval celou zimu, dokonce ani teď, kdy se blýská na lepší časy. Ale je na každém jestli bude jezdit nebo ne. Chybí nám někteří ze zdravého jádra klubu, jako Jirka Chopper, který se rozhodl marodit, ale sluníčko ho jistě přiměje vyskočit z postele a vyrazit s námi. Připravil jsem pár itinerářů, některé podle připomínek, ale jako každý rok, tak i letos o to není zájem. Tak si s tím přestanu lámat hlavu. Hlavně doufám, že konečně od dubna se vše zlepší a začneme jezdit intenzivněji. Ale popořádku.

Velký pátek

Dopolední procházka s psími slečnami nenaznačovala nic mimořádného. Sluníčko se lehce klubalo ven, ale bylo trochu chladno. Nicméně jsem koukal z okna a přemýšlel kam vyrazit. Nakonec mě z letargie probral telefon. Volali kluci z naší severní sekce, co prý se sejít, abych jim mohl předat klubová trička. Měl jsem na minulý víkend naplánován krátký výlet na přehradu Les Království a Kuks. To je taková krátká trasa, když se chcete svést a ne nikam daleko. Dali jsme si tedy sraz na přehradě. Kluci nakonec přijeli i s „baťůžky“. Co se dělo na přehradě nepamatuji, a to tam jezdíme každou chvilku. Všude, ale všude bylo plno aut. Ze všech směrů parkovaly, kde se jen dalo, že se jen stěží dalo projet. Do toho přijížděly stále další, včetně mnoha motorek.

Využili jsme sluníčka a navštívili restauraci ve Štěrbově vile na malé osvěžení. Krásné místo nedávno otevřené. No, ale abychom toho využili, popojedeme kousek dál do Kuksu. Jenže se to lépe říká, než provede. Na přehradě byla taková zácpa, že se nedalo projet ani s motorkami. Bez ohledu na to se tam ze všech stran valili další. Zmatek nad zmatek. Řada svátečních jezdců, či jezdkyň, z toho byla evidentně vyvedena z míry. Nakonec jsme v tom blázinci nějak proklouzli a mazali na Kuks. Tady bylo evidentně volněji. Potkali jsme majitele zdejšího muzea historických vozidel p. Erlebacha. Tak jsme povídali o všem možném kolem techniky. Muzeum bývá otevřeno až od května, tak si najděte čas. Stojí to za to.

V restauraci Baroque si dáváme kávu a v teplíčku relaxujeme. Nic netrvá věčně a tak se dáváme na cestu k domovu. Bylo to pěkné odpoledne, trochu jsme se svezli a ukojili nedočkavou duši, i když jsme najeli nějakých 70 kilometrů.

Bílá sobota

Konec března, respektive vždy první sobota o prvním víkendu v dubnu připadá na motorkářskou super akci, a sice jízdu Harlejářů z Prahy do Poděbrad. A u toho, pokud počasí dovolí, nesmíme chybět. Tisíce motorkářů zaplaví Poděbrady, obvykle není moc místa na zaparkování. Letos to bylo o poznání slabší, zřejmě kvůli počasí. Ale i tak jich byli tisíce.

Jsme tak trocho domluveni, můžeme se vydat na cestu. Odjíždíme z Úpice o půl desáté s další plánovanou zastávkou na náměstí v Miletíně, kde se mají přidat Mirek s Luďkem za severní sekce. Chvilku v Miletíně čekáme, ale kluci nikde. Nakonec mi telefonicky oznamují, že nejedou, protože koukali na radar a mělo by nad Španělskem pršet, takže je nebezpečí zmoknutí. No nic, tak v pěti pokračujeme dál.

Zastavujeme na č. s. v Novém Bydžově, kde obvykle přijde na řadu káva a cigárko. A to už se pomalu prodíralo ven sluníčko. Do Poděbrad přijíždíme za plného sluníčka. Obloha modrá, nic nenasvědčovalo tomu, že by to nemělo vydržet. Všude plno lidí, motorek, stánků a všech možných atrakcí, jak to zde je pravidlem. Dvě hodinky couráme a fotím. Nevím proč, ale nějak mě opouští baterie ve foťáku, a tak mnoho fotek nemám. Vzhledem k prognóze počasí jsem si vzal můj malý cestovní, voděodolný. Potkal jsem pár přátel, se kterými se vídám obvykle jen tady. Prima.

Nakonec odjíždíme do Motorestu Kopičák na oběd. Bezvadná nabídka s parádními cenami, nezvyklými z dnešních časů. Dali jsme si s Cyndou kachní stehýnko s červeným zelíčkem a bramborovým knedlíkem. Moc dobré. Tak se tu zastavte při cestě.

Nezbývá než pokračovat pár kilometrů do Chlumce n. C., kde Tosha v Bikers Crownu musí objednat nové plexisklo na helmu. Tady se již zvedá vítr, takový ten pouliční, co honí papíry a bordel po silnici. Ten obvykle nevěstí nic dobrého. Odjíždíme a padají první kapky. Naštěstí se nebeské řídící středisko nad námi smilovalo a pár kapkami mi umazali jen plexisklo. Od N. Bydžova to bylo opět v pohodě. Tak si to vesele mažeme domů a opět několik kapek při výjezdu ze Dvora Králové, ale hnedle bylo potom. Po půl šesté jsem přistál před garáží. Uklidím motorku, vezmu si civil a ejhle, začalo pršet. Ale nakonec byly jen trochu mokré střechy.

Byl jsem utahaný a rozlámaný, jako by mě kat Mydlář lámal v kole. Je to po té dlouhé zimě nezvyk. Chce to jezdit a jezdit, pak se vše zlepší. Přes zimu se mi srazili všechny kožené hadry. Nemohu se v nich pomalu ani pohnout. Doufám, že se mi trochu vytáhnou, jinak nevím.

Co dodat. Jeli jsme po docela pěkných silnicích, až na několik tankodromů. První z nich je z Úpice do Hajnic. Tady se už nevyplatí ani kličkovat mezi dírami, protože si již nevyberete. A pak je takový mizerný úsek za Hořicemi do N. Bydžova. Smáli jsme se Polákům, že mají otřesné silnice, ale oni, na rozdíl od nás, je opravují. Takže se tam svezete docela v pohodě, až na výjimky, jako tady.

Potkali jsme i nějaké policejní hlídky, ale zaprvé jsme věděli, že budou venku, za druhé na nás občas někdo blikl, ale hlavně, dodržujeme předpisy. Alespoň někdy a někde, kde víme, že zde občas číhá nebezpečí.

A tak máme k dnešnímu aprílu najeto neuvěřitelných 350 kilometrů, což jsme měli za sebou jindy v lednu. Ale co naplat.

Tak si přátelé užívejte jako my. Stojí to za to.

Jarda z Úpice.

Pár fotek je zde:

Kuks http://jardazupice.rajce.idnes.cz/Breznova_prehrada_a_Kuks/

Poděbrady :http://jardazupice.rajce.idnes.cz/H-D_Podebrady_2018/