První jarní výlety v roce 2019

Podrobnosti: Zveřejněno 23. 3. 2019 21:28; Napsal Jarda z Úpice

První jarní výlet na Sendraž

Jaro ne a ne se pořádně rozhoupat. Jako by nevědělo, co má dělat. Pravděpodobně si vzalo mustr z pořekadla „Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem“. Chvílemi je krásně, chvílemi je ráno mráz a odpoledne na koupání…

Sobota 16. 3. 2019 byla slušná, tak jsme s Evou vyjeli na první výlet, a to na Jirkovu oblíbenou Sendraž. Evina motorka nejprve trošku stávkovala, ale nakonec si dala říci. Baterku jsme dobily jízdou. Zastavili jsme před hospůdkou U Floriána a šli na kávu. Oba jsme zapomněli vypnout světla. Já to zjistil za chvilku, Eva až když chtěla nastartovat. Baterka byla prázdná, ani kontrolky nesvítili. Mysleli jsme na nejhorší. Motorku jsem neznal, o to se staral Jirka. Tak Eva zavolala servismana Jirku mladšího. Poněkud déle jsme čekali, ale nakonec stačily kabely a na cvrknutí motorka naskočila a v pohodě jsme dojeli domů. A tak jsem je, tedy ty kabely, vzal dnes pro jistotu sebou.

Druhý víkend, tentokrát jedeme na Chlum

Další sobota ve znamení nádherného počasí nás vytáhla na výlet. Eva chtěla vidět sousoší jízdní bitvy u Střezetic v roce 1866, a tak jedeme tam.

První naše zastávka byla v Domově U sv. Josefa v Žirči. Nádherný areál, kde tráví svůj čas postižení roztroušenou sklerózou. Protože je ještě přece jen trochu brzo, budeme si muset nějaký čas počkat na otevřený kostel, bylinkovou zahradu a muzeum velocipedů. Ale všude jsem vloni byl, tak si lze prohlédnout fotky na mém albu na Rajčeti.

Pokračovali jsme dál, až do Hořiněvsi, kde jsme se podívali k rodnému domku českého buditele Václava Hanky. Nikdo nebyl ale doma, tak pokračujeme dál, až na Chlum. Je zde památník bitvy z roku 1866. Netušili jsme co se zde děje. Všude plno aut, ale zaparkovat se dalo. Neskutečně návštěvníků, bylo totiž oficiální zahájení sezony na Chlumu. Vojsko střílelo čestné salvy a nakonec se k nim přidali i dělostřelci. Šupa to byla pořádná. Snažil jsem se to nafilmovat, ale půlroční pauza udělala svoje. Pár fotek ale je.

Po skončení jsme se kousek vrátili do Střezetic k onomu nádhernému sousoší. Jsem vždy unesen tím nádherným pojetím pouta mezi vojákem a koněm. Je to i pocta všem těm milionům koní co za existenci lidstva trpěli na bojištích.

Poslední naší zastávkou byly Hořice, jejich galerie soch a hřbitov s krásnou pískovcovou vstupní bránou. Eva oběhla ještě stráň se skulpturami, já již jen zahálel na lavičce. Původně plánovanou Zvičinu a přehradu Les Království jsme vynechali, tak zase třeba příště.

Domů jsme přijeli o půl šesté, tak akorát se zapadajícím sluníčkem a nastupujícím ochlazením.

Bylo to nádherné odpoledne. Tak aby nám to již vydrželo, ale předpověď počasí tak optimistická není. Snad se to již zlepší. Letošní čekání bylo hodně dlouhé. Tak si užívejte i vy, přátelé.

Jarda z Úpice

Pár fotek je zde: https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Na_Chlumu_s_Evou