Pekelné Doly 2007
- Podrobnosti
- Zveřejněno 6. 8. 2007 18:28
- Napsal Administrátor
V sobotu 4.8. 2007 byla uspořádána 1. oficiální vyjížďka Motoklubu Úpicko.
Sraz ráno v osm na čerpací stanici Autorest v Úpici. Obligátní nálepky na motocykly, ranní kafíčko, cigareta, nezbytné organizační záležitosti, drobné opravy před výjezdem... To všechno patří k motocyklovým setkání přátel zapálených pro motorismus. Málokdo z nás se může pochlubit fungl novým strojem a tak drobné závady potkají každého z nás.
Nic však není tak horké jak to z počátku vypadá. Půl deváté, odjezd a s tím počátek vyplavování adrenalinu, pocitu štěstí, nervozity, jak kdo žádá. Musím zmínit i to, že Milan přijel v nové helmě a moc mu slušela. Manželku naštěstí tlačí, tak prý dostane tu starou.
Ve Vrchlabí přistoupila půvabná dívenka a vyrazili jsme směr Muzeum techniky Loukov. Pan Bujárek, jinak majitel, sběratel, průvodce a uklizečka v jednom byl zaneprázdněn zrovna probíhajícím šampionátem v motokrosu veteránů. Sám tedy byl jedním z účastníků na stroji. Nevěřili byste co tu bylo závodníků, občerstvení a všeho okolo toho. A ty ceny pro vítěze. Od nádherných pohárů přes alkohol a utopence až k drobnostem pro radost.
Tady se k nám připojili chlapci z Krupky. Honza s Martinem. Po prohlídce muzea a nezbytném občerstvení jsme vyrazili směr Liberec. Ještěd jak na dlani, počasí super. Tankování po cestě, oběd v restauraci Pod zámkem, tedy ten segedín byl slušný. Pak již Jablonné v P., ztráta skupiny jezdců, hledání, telefonování a nakonec setkání až v Pekelných Dolech.
Nejprve to vypadalo, že tu velký nával nebude. Faktem je, že jsme tam byli brzy po obědě. Pak ale začalo motorek přibývat, dorazili i přátelé z nějakého Military klubu na Jeepech, zeleném Harley a jiné vojenské technice. Měli tedy sebou i Šarika. Pro nezasvěcené - Pes Hrdina. Já, pro případ ztroskotání, vozím zapalovač. To abychom mohli vyslat kouřové signály a případně v nějaké botě uvařit polévku. Chlapci sebou měli přímo zásoby potravin.
Ráno mi volali přátelé až Benešova, že se rovněž chystají do Pekelných Dolů, ale nějak se nám nepodařilo setkat. Snad až jindy. Dali jsme si nezbytnou kávu, s Honzíkem doutník a čepovanou kofolu. Pomalu nastal čas návratu. Většině se podařilo projet hospodou na motorce, mě opět ne, neboť jsem se loudal a byl zase poslední.
S přáteli se však musíte rozloučit. Alespoň mám proč tam jet znovu. Někteří od nás se odpoutali již tam, někteří cestou.
Nicméně, my zbylí jsme to vzali zpátky na Mimoň, Mnichovo Hradiště, s krátkou zastávkou na Kosti, pak přes Jičín, Pecku a přehradu Les Království k domovu.
 |
 |
|---|---|
 |
Na úpickém náměstí ještě pár fotek zdravého jádra klubu a největších příznivců a potom již každý po svém. Většina z nás absolvovala za řidítky celou cestu, Lucka s Martinem na střídačku. Lucce to frndí super, Martin má teď dvě možnosti. Koupit si novou motorku pro sebe a tuhle nechat Lucce, nebo obráceně. A nebo si může dát v pohodě pivo, což také není k zahození.
Závěrečné shrnutí: myslím si, že to bylo bezva. Alespoň pro mě. Svatý Kryštof nad námi držel ochranou ruku, nikoliv jen Damoklův meč s plácačkou a bodovým systémem. Počasí nám přálo, nebylo ani horko ani zima, pro nás v „kůži“ prima.
A tak se můžeme těšit na něco dalšího.
Abych nezapomněl – nevyžadujeme žádnou extra disciplinu, nemáme žádné zvláštní pokyny, ani taktickou přípravu před výjezdem, nechceme nikoho poučovat... a přesto všichni sami o sobě jedeme disciplinovaně, nepředjíždíme se stále, nevytváříme žádné kolizní situace. I tak je jich dost od jiných. Jedeme tak aby nám všichni stačili, i ti na Jawách. Prostě parta pro vyjížďku jak stvořená. A 16 motorek je celkem dost. Jen mě osobně mrzí, že úpičáků bylo skoro nejméně. Pro klid duše musím říci, že z našeho klubu byli všichni!
Nejbližší společná akce je Motosraz Kateřina u Chotěvic. Přátelé, tam se uvidíme, a už teď se těšíme.
A sledujte naše stránky. Dozvíte se, co se chystá.
A pro ty co se diví tomu, že jsou fotky napřeskáčku. Fotím já i Lucka. Oboje fotky jsou dány společně, ale neděláme žádnou velkou selekci ani rovnání. Takže jen my víme čí je jaká fotka. A díky Lucce máme akční fotky z jízdy, tedy pokud neřídí, to musí fotit Martin.
Tak tedy – suchý asfalt, dobré gumy, přátele proti sobě i za zády a policii na služebnách, vyplňujíce dotazníky o všem a o ničem. A bacha! Na invalidním vozíku se tedy taky svezete, ale určitě to není ono. Hlavně do kopce se namakáte.
Více fotografií z "Pekelných Dolů " naleznete ve fotogalerii.
