Hororový týden v únoru

Jak jsem prožil nejhorší týden mého života.

S motorkařením to nesouvisí, ale jsem motorkář, tak snad alespoň trochu.

Za svůj život jsem zažil leccos, ale tento týden překonal vše. Bylo nadránem v úterý 14. Vstal jsem z postele a upadl. Najednou jsem neměl nohy. Po kolenou a loktech, s hlavou na koberci jsem se plazil do obýváku. Manželka se mi snažila pomoci, ale nezvedla mě, až přišel syn a dovlekli mne na gauč.  Následovalo volání na 155 s dotazem co dál. Za chvilku přifrčela záchranka a po nějakém zkoumání mě odvezli do nemocnice v Trutnově.

Prvotní prohlídka proběhla hladce a ocitl jsem se na lůžkovém oddělení interny. Následoval ultrazvuk břicha a hurá na gastroskopii, které jsem se stále vyhýbal. Že prý drobné krvácení do jícnu. Dali mi spolknout hasičskou hadici a nasadili nějaké gumičky na vadné varixy. A skončil jsem na JIPce, každou ruku na něco napojenou. Prý jsem chudokrevný a dehydratovaný. Jen zapomněli na fakt, že mě do toho stavu dovedli oni. Měl jsem totiž vypít jen litr tekutin denně. Ale pil jsem trochu více, protože tak strašnou žízeň jsem v životě nezažil. Upoután na lůžko jsem dostal čtyři pytlíky gamaglobulinu a začalo zavodňování organismu. Nacpali do mě šest litrů fyziologického roztoku. Za čtyři dny jsem nedostal sousto jídla, ani kapku vody. Ta voda se mi usadila v břiše, takže vypadám jak rodička v šestém měsíci. A teď mě opuchly nohy tak, že nemohu udělat ani dřep. Pro potřebu lůžka mě o půlnoci opět přesunuli na interní oddělení a nasadili dietu. Něco tak odporného, že se to nedalo jíst. Tak jsem alespoň pil ten hnusný čaj. Při vizitě jsem řekl, že po týdnu trápení chci domů. Primář prý navrhl středu. Řekl jsem nic, dnes v úterý. Ruce mám zmasakrované od kanyl, že jsem s nimi ani nemohl hýbat. Tak jsem konečně přijel domů. Ve stavu mnohem horším, nežli jsem tam odjel. Chodím s holemi, je mi mizerně, bolí mně celé tělo a cítím se jako mrzák.

A tak říkám „ vyhněte se obloukem nemocnici v Trutnově“

Jarda z Úpice

 

Další informace