Dlouhé Stráně, aneb cesta za poznáním jednoho z Divů ČR
- Podrobnosti
- Zveřejněno 21. 6. 2009 18:38
- Napsal Administrátor
Aneb také „jak jedni míní a druzí mění“.
V našem Motoklubu Úpicko má každý možnost projevit své vlohy, realizovat svůj nápad a také možnost do toho „kecat“. Každý toho využívá po svém a tak se Mikeš rozhodl zorganizovat výlet na přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně (dále již jen DS). Byl tam vloni s dcerou a pěkné fotky jsme si měli možnost prohlédnout. Zpočátku se zdálo, že pojedeme sami s Mikešem, neboť sv. Petr se příliš v „lichotivém světle“ neukazoval. Byl jsem tento týden na Slovensku a tam s ním měli zcela opačnou dohodu. Slunce svítilo jak zamlada.
Ale aby všemu nebyl konec, dostal jsem SMSku : „ležím na JIPce a nějakou chvilku se v posteli ještě poválím“, Mikeš. Tak co teď - zrušit výlet, nebo ho dokončit? Dokončíme to tedy. Není to první ani poslední společný výlet. Pár lidí se ozvalo, bylo by to škoda.
Na poslední chvíli se však kontaktovalo tolik lidí, že našich 15 zamluvených míst se zdálo málo. V sobotu na čs. Autorest však stojí pouze trutnovský Petr s přítelkyní a my s Alenou. Ono totiž to sobotní počasí nevypadalo nijak povzbudivě. V Č. Kostelci přibereme Oldu s Dášou, ti jsou věrnými účastníky a uvidíme. Nakonec se nás v Rychnově n. K. sešlo 12 motorek. A to ještě volal Láďa Mičánek, že přijedou z Hustopečí.
A tak jsme se vydali na cestu. Já jsem ještě předtím honem udělal pár fotek do soutěže Motopivo. Další že udělám v Žamberku a Hanušovicích. Jenže nakonec je všechno jinak. Vem to čert. Honza se zlobit nebude.
V Žamberku krátká zastávka před pivovárkem, fotky se mi ale nepovedli, takže bez bodů. Pokračujeme klasickou cestou přes Suchý vrch do Šumperku, a že máme trochu času zastavujeme u privátního skanzenu pana Havlíčka v Rapotíně. Nakonec sborově usuzujeme, že tolik času nemáme a raději si dáme oběd před exkurzí. V Loučné tankujeme a jedeme do místní vyhlášené hospody. Autobus, který jsme před tím předjeli parkuje před hospodou a jeho osazenstvo ji celou zaplnilo. Takže pokračujeme. Scházíme se u motorestu Pod Sedlem, a to je nás již 20. Mičánci dorazili již před námi. Motorest, slyšíte při jeho vyslovení MOTO, je obsazen cyklisty, takže opět nic. A to stojí u Helia Sport, kde se platí za exkurzi. Tak šupem do hotelu Dlouhé Stráně. Objednáváme si, jenže kde se vzali, tu se vzali stálí klienti, ti dostávají přednostně rizoto a my nic. Čas je neúprosný tak honem zpátky. Pak se tu stavíme na oběd.
Na poslední chvíli zaplatit exkurzi a šupem na autobus. Letos se již na motorkách nahoru nesmí. Nakonec se uvolnilo 17 míst. Já s Alenou a Vacou jsme zůstali u motorek před Motorestem. Všichni si tam nechali věci, tak někdo hlídat musí. Tu „hoďku“ to vydržíme. Oběd si dáme potom všichni společně. Nakonec tam stepujeme před hospodou 3 hodiny. Pak se nás i místní servírce zželelo a pozvala nás dovnitř. A tak jsme si objednali oběd. V tom však konečně přichází všichni. A tak, místo odjezdu do hotelu Dlouhé Stráně se všichni najedí zde. Docela slušně, rychle a celkem levně. Okolo páté vyjíždíme k domovu.
Chtěl jsem to vzít zkratkou přes Přemyslov, ale odbočka byla označena Nové Losiny. Sice jsem si byl téměř jist, ale co kdyby. Za ty kyndy to nestojí. Tak tedy do Losin, směr Žárová a Hanušovice. Pivovar jsem už úmyslně vynechal a tak nic nebránilo v kroucení plynem v zatáčkách ke Králíkům. Silnice celkem slušná a tak se dalo pelášit. Trochu jsme se roztrhali, protože v zatáčkách není kolona vidět a každý se tedy musí snažit za svoje. V Králíkách drobná zastávka na tankování, v Rychnově již nezastavujeme a tak poslední společnou zastávkou je N. Město. Trocha loučení, ale scházíme se často, tak žádné slzy a srdceryvné vzdechy. Po cestě jen přátelské zamávání, zatroubení a loučíme s kosteleckými a nakonec i trutnovským Petrem.
Naše Ketynka již hlídkuje a projevuje největší radost že jsme doma, a že se nám nic zlého nepřihodilo. Kluci grilují a tak máme postaráno i o večeři.
Jsme rádi, že jsme doma. Jsem docela utahaný. Ujeli jsme svých 200 mil, malinko zmokli, chvilku se kochali na sluníčku, chvilku to vypadalo že bude chumelit... Ale dobrý. Porucha motorky žádná a jediný drobný zádrhel jsem měl já. Položil jsem Indoše, ale stojíce, takže taky žádný problém.
A dnes ráno, když píši tyto řádky, svítí nádherně sluníčko. Škoda, že takhle nebylo včera. Možná by nás jelo víc, ale určitě by se všichni nahoru na DS nedostali. A škoda, že s námi nebyli tanvaldští Giovany s Božkou, to bychom zase vyslechli keců. Ale docela mně chyběli.
Takže přátelé... Díky za hezkou společnost a hezký výlet. Pár fotek máme, a díky Dáše i fotky z DS, kde se věnovala dokumentování.
Mikešovi potom přejeme brzké uzdravení a holt bude muset uspořádat jinou akci. Na webu jsem se dočetl, že znovu DS, ale pouze v privátním obsazení. Takže se máš na co těšit. Všem přeji pohodové léto a někdy zase Na shledanou, pokud budete chtít.
Jarda z Úpice
Více fotografií naleznete ve fotogalerii.
