V neděli na pstruha

Sobotu odpoledne jsme strávili na hřišti Sparty Úpice společně s Automotoklubem Úpice na Úlet párty 2 (zpráva je na našich stránkách) a tak jsme se museli také trochu projet. Naplánována byla cesta do polské Kudowy Zdroj na pstruha. Máme tam „svoji“ oblíbenou „smažálňu“, tak kam jinam. Návrh předložil Milan svatoňovický, a protože jsme demokratický motoklub, každý má možnost předložit jakýkoliv návrh a po zralé úvaze je přijat.
Zprvu jsem si myslel, že pojedeme asi sami, ale opak byl pravdou. Nakonec nás jelo 11 motorek. Docela pěkná kolona. Navíc se dost couráme, tak zabereme skoro kilometr.
Vyrážíme jako obvykle od pumpy Autorest v Úpici na Sychrově. Odjezd ve 14,00. Cesta asi 100 kilometrů, tak tedy čas akorát.

Vyrážíme směrem na Rtyni v P., abychom vychutnali nový asfalt. Po cestě se k nám přidal nějaký endurista exhibicionista. Předváděl nám parádní jízdu po zadním kole, skok ze silnice do pole a jízdu po strništi, opět skokem na silnici a po zadním zase před námi klestil cestu. U „Devíti křížů“ jsme se rozloučili a pokračovali na Červený Kostelec. Tradiční cestou na Bystré, kde jsou krásné chaloupky, většinou v rukách „lufťáků“, kteří se zasloužili za jejich záchranu. Vždy se kochám pohledem na tu krásu. Asi jsem starý, nebo jen staromilec? Kdo ví.
Přes Stárkov a Vlásenku se dostáváme do České Metuje, posléze do Police n. M. a pokračujeme směrem do Broumova. Na náměstí malá zastávka, aby se občané trochu probrali z té nedělní letargie. Někteří osvěží svá hrdla zmrzlinou, někdo jen tak lelkuje.

Pokračujeme přes Otovice do Polska. Přejíždíme pomyslnou hranici a jsme v Polsku. Dnes to poznáte pouze podle trochu jiných baráků. Náš cíl je bezvadně značen hnědými informačními cedulemi, stejně jako v celé EU.
Wambeřice, kdysi cíl našich babiček, které sem chodily pěšky, aby poprosily zdejší světce o odpuštění hříchů. Chtěli jsme navštívit katedrálu, že si uděláme malou soukromou sešlost, kde poprosíme zdejší světce o přímluvu nahoře a o shovívavost při přestupcích na silnicích. Parkoviště byla tak narvaná, že nebylo kam píchnout motorky. Pokračujeme tedy dál. Bude sem každý muset jet sám ještě jednou.

Vyrážíme tedy směrem na Radkow a Kudowu. Nádherná silnice, samá zatáčka, kopce….. No prostě super. Kdo to má nedaleko musí to vyzkoušet.
Okolo Karlowa však již nestojí za moc a do Kudowy dojedete přes samé díry a hrby.
Jsme konečně na místě. Parkujeme na dvorku smažálni, a zrychleným přesunem mažeme k rybníčku. Pruty do rukou a hurá na ně. Nějak ale nežerou. Největší úspěch má Dita a Hanka. Nakonec je všech 14 pstruhů uloveno. Přitom se potkáváme s Mikem a Hankou poříčskými, kteří nám jeli naproti, ale na kole. Pstruha měli pomalu v sobě, ale chvíli se s námi zdrželi. Vždy je o čem diskutovat. Vždyť jsou jedněmi z nás.
Kuchyně se snaží, ale přece jen nějakou chvilku to trvá. Čichové buňky jsou řádně nadrážděny, a nakonec se to nese. A to už si přijdou na své i chuťové.

Nacpeme bříška, zalijeme to polským pivem bez piva a pokračujeme k domovu. Světe div se, na přechodu do Náchoda se bourá celnice. Že by konečně došlo i na tu úděsnou silnici?
Aby toho však nebylo málo, jedeme ještě pár zatáček z Hronova na Slavíkov. Pak již jen Č. Kostelec a domů. Po cestě se jednotliví účastníci oddělují a loučíme se vždy troubením a máváním.
Nakonec jsme doma. Je sedm večer, Ketynka má radost, že jsme se vrátili v pořádku. Ostatní dorazí domů také v pohodě. A tak to má být.
Prožít pěkné odpoledne, hezky se svést, pokecat s kamarády, pochutnat si na dobrém jídle a ve zdraví se vrátit domů.
Jsem rád, že jsem jedním z mnoha motorkářů, který má tak skvělé kamarády.
A kdo myslíme, že je hledáte, tak zkuste jet jednou s námi. Třeba tomu přijdete na chuť také. Naše kamarádská náruč je otevřena všem prima lidem.
Tak směle do toho.

Jarda z Úpice

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.

Další informace