Jak jsme si jeli vyprosit přímluvu, aneb Motomše v Josefově
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 9. 2010 18:59
- Napsal Administrátor
Sobota 18.9.2010, sluníčko na obloze a tak jsme se dali na cestu. Sice žádné vedro, Křováci by se třásli zimou, ale Eskymáci by se potili. Tak proč si stěžovat.
Přijíždíme tak akorát, nejsme první, ani poslední. Za námi přijela ještě celá řada motorkářů. Mezi nimi i Honza (Mušák) na svém bělomodrém Tulákovi. Procházíme mezi motorkami, potkáváme pár přátel a je vůbec prima nálada. Nechybí Mikeš, Radek a plno dalších, u kterých si nejsem jist jménem, nicméně se známe.
Zabíráme místo v kostele a posloucháme parádní muziku. Zdejší farář je jistě vyznavačem jedné stopy, nebo alespoň příznivcem.
Muziku prokládá motlitbami a pěknými ponaučeními, nad kterými se lze alespoň zlehka zamyslet. Rozsvěcíme svíčky za přátele, kteří již přijít nemohou, ale i za nás všechny, kteří jezdíme. Zapálil jsem svíčku za všechny naše členy Motoklubu Úpicko, za naše příznivce i známé. Speciální přání jsem měl i za všechny nám milé z Krupky.
Mše končí, někteří se vydávají na výlet, jiní k domovu. Já měl službu u našich psích holek, Milan spěchal do práce, Olda rovněž, Vandrák na závody. Tak jen pauza na oběd ve Zlíči a hajdy domů. Šel jsem na houby a poslouchal bublání na silnici.
Motorka po opravě jela, není to sice to co před opravou, ale přece.
Na neděli jsme chystali výlet do K. Hory. Pokud tedy počasí dovolí.
Fotky z Motomše ve fotogalerii.
