Velikonoční víkend, aneb Českým rájem jen tak letmo

Velikonoční víkend, dlouho očekávané jarní svátky, kdy se všichni vydávají na cesty. Na výlet, za příbuznými a podobně.
Počasí na všech televizních stanicích, na internetu i v rádiu slibovalo teplo, nepršlavo a parádní víkend. Policie pro změnu slibovala razie na silnici, v hospodách a vyhrožovala sankcemi. Vše se ale nějak vydařilo.
Tak tedy co jiného než do sedel. Je sobota, scházíme se v deset dopoledne na pumpě Autorest v Úpici na Sychrově, jako obvykle.
Přijíždím po půl desáté a už mě vítá Endy. Je tady ze Žacléře první, zároveň to je i jeho první letošní cesta s námi.
Nakonec je nás šestice. Endy, Milan s Hančou, Miloš, Hepi s Olinkou, já s Alenou a Péťa z Opočna. Více se nás nesešlo. Vzhledem k tomu, že nemusíme plnit žádný plán, ani trhat rekordy, nevadí. Má to i velkou výhodu. Není nás dlouhý had a lehce všude zaparkujeme.
Připravoval jsem výlet do poslední chvíle a neměl jsem nijaký speciální cíl.
Tak tedy poznávací. Vyrážíme směrem do Trutnova, tentokrát směr Poříčí. Musím se přiznat, že jsem po dlouhé době projížděl Suchovršicemi. Naše kamarádka Lenka, starostka, obec velebí. Úpičtí, jeďte se tam podívat. Nebo raději jděte pěšky.
Úpa je po celé trase obklopena vodáky, kteří se rovněž nemohli dočkat, až sjedou první peřeje na cestě do Ratibořic.

Jedeme klasickou cestou přes Rudník na Vrchlabí. Cestou se připojujeme k čtyřčlenné skupince motorkářů, ale my v Hrabačově míříme doleva, oni jedou stále vpřed. Zaparkujeme v Jilemnici u Zvědavé uličky, místní zajímavosti. Pár fotek, pak jdeme na náměstí a nakonec ve zdejší kavárně popíjíme kávu. Pak zase pokračujeme. Tentokrát to bereme na Semily směrem přes Roprachtice.

Docela slušná silnice, samé krouceniny a pořád do kopečka. Na vrcholku stojí zajímavost. Soukromá rozhledna „U borovice“. Stavíme na parkovišti a jdeme se rozhlédnout. Parádní rozhled z parádní rozhledny, kterou si vybudoval nadšenec, zřejmě z příbuzenstva Járy Cimrmana. Po neděli bude zkolaudován i přilehlý domeček se sociálním zařízením a občerstvením. Pár pěkných fotek je na www.uborovice.cz . Majitel skromně neuvádí nikde své jméno a já ho zapomněl poznamenat.
No nic pokračujeme v krasojízdě. Přijíždíme do osady s nádherným jménem, Semily-Cimbál. Odbočujeme na Bozkovské jeskyně. Zde musíme absolvovat zhruba 2 kilometry děsné silnice. Majitelé tohoto tankodromu, úpěnlivě vás prosím, udělejte s tím kouskem něco. Jak chcete, aby k vám jezdili turisté, když musí mít obavu o svůj dopravní prostředek.
Kdo tam pojede, ať však nelituje. Zbytek cesty od křižovatky do Železného Brodu je to nádhera. Silnička se vine podle Jizery, místy se potkáváte s železnicí. Paráda. Samozřejmě všude vodáci s nadšením čeří hladinu. Malebná železniční zastávka Spálov. U ní hotel s restaurací a ještě nějaké stavby. Všude plno aut, zřejmě zde parádně vaří, nebo zde lze provozovat mnoho sportovních aktivit.
Projíždíme Železným Brodem a pokračujeme směrem na Malou Skálu po nádherné silnici. Chvilka cesty a jsme tam, kde jsme chtěli být. Motorest Formanka. Znám ji už z dřívějška a vždy jsem byl moc spokojen. Jen tak mrkni na http://www.formanka.cz/

Každý jsme si vybral z bohaté nabídky, zapili to pivem bez piva, udělali společnou fotku a míříme dál. Na M. Skále se tankuje a kolem Boučkova statku vyrážíme do kopce, směrem k Suchým skalám. Trochu jsem nechtěně pozměnil plán cesty. Vynecháváme Kozákov, ostatně jsme tam již několikrát byli, a jedeme směrem do Rovenska pod Troskami. Nějak jsme minuli zvonici se zvony vzhůru nohami. Pak pokračujeme a vynechávám i Lomnici nad Popelkou. Budeme mít další téma na výlet.
Po hlavní silnici to mydlíme do Nové Paky, pak osvědčenou cestou na Pecku. Tady tentokrát zastavujeme na náměstí. Jdeme do cukrárny na zmrzku. Tu jsme dnes ještě neměli. Endy si dál krásný pohár, tuším Dámský. Jeho fotka završuje naši cestu.
Pak už běžnou cestou do Dvora Králové, Hajnice a jsme v Úpici. Je pět odpoledne, synové nás již shání. Chtějí grilovat a neradi by nám snědli maso. Tak nakonec grilujeme, popíjím pivo a těším se do postele. Jsem nějak utahaný. Ujeli jsme sice jen asi 200 kiláků, ale nějak mě to zmohlo.

Tak se tedy mějte prima. A užívejte parádního počasí. A v neděli? To si jen sfrkneme do Nováče na kafe a zmrzku. Jen tak na otočku.

Další informace