Jaro 2012, aneb první kilometry na asfaltu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 3. 2012 18:20
- Napsal Administrátor
Je 17. březen a poprvé vyrážím na asfalt. Před 14 ti dny bylo krásně, všude jezdily motorky, ale já prováděl sobotní přípravu na nedělní výlet. Počasí už ale v neděli bylo na nic a tak tedy až tuto sobotu. Předpověď byla tak příznivá, že nešlo odolat. Ráno bylo sice pod nulou, ale rychle se oteplovalo. Vyrážím krátce po poledni, řádně nabalen. To jsem si ale dal. V Nováči bylo vedro, že mě pot stékal po zádech. Zmrzlina jela jak o závod.
Nevím, jak to vypadá v lesních úsecích a na silnicích místního charakteru tak jedu až do České Skalice, tam na Náchod. Beru to přes Vysokov ke svému oblíbenému památníku, kam jezdím vždy o své první vyjížďce. Pár fotek, opět do sedla a po chvilce jsem na náměstí v Novém Městě. Zde již parkuje pár motorek, známí zatím nikde. Po chvilce se sjíždíme a k mému překvapení v parádní sestavě. Tak se zase scházíme po dlouhé zimě ve zdraví a s nadšením, že zase můžeme jezdit.
Dáváme si oblíbené kafíčko a neodoláme ani zmrzlině. Povalujeme se na sluníčku a ani se nám nikam nechce. Nakonec odjíždíme, máme ještě sbírat body do soutěže Motokrupka. Ještě se zastavujeme v garáži u Trucka, kde na montážním stole trůní odstrojený klenot, který je jediný svého druhu v republice, Yamaha XJ 1100. Zatím ještě jako klenot nevypadá, ale jsem přesvědčen, že Truck z něj klenot udělá. Už se těším, až nám ho představí v celé parádě.
V pohodě jedeme do Náchoda, pak do Hronova a přes Velký Dřevíč do Stárkova. Všude plno motorek, všichni se zdravíme a prožíváme motorkářské blaho, nebo alespoň tedy já.
Ve Stárkově jedeme ke kostelu, kterého jsem si nikdy nevšiml, byť okolo jezdím desítky let. Tak tedy díky Honzově soutěži poznáváme i kostel Sv. Josefa s přilehlou roubenou farou, která je tedy v zoufalém stavu. Sice se zdá, že se někdo pokouší o její záchranu, ale jist si nejsem. Okolí kostela nevypadá o moc lépe. Tak tedy stárkovští, musíte se alespoň trochu stydět. Pár fotek, navíc proti sluníčku a pokračujeme k domovu. Dáváme pozor na všude přítomný písek a štěrk, aby nám hned nepřibyly šrámy. Projíždím Bystrým a pes překvapený, že již jezdí motorky vyběhl se podívat na silnici, zrovna pod kola Mikešovi. Pár centimetrů a váleli by se spolu na zemi. Ještě štěstí, že to dobře dopadlo. A tak jsme se mohli ještě zastavit u Oldy a Dáši v Červeném Kostelci. Chvilku jsme pokecali, Olda právě myl svoji motorku, aby byla fit na novou sezonu. Přednost před výletem však dostal slavnostní oběd na zakončení Vítání občánků, kde tedy byli společně uvítat vnučku, od syna Tomáše. Ale není všem dnům konec, naopak vše letos začíná. Tak se opět rozjíždíme k domovu. Zastavuji ještě u našeho Filipa, nahlásit manželce Aleně že jsem v pořádku doma. Po chvilce mě už vítá štěkot našich psích slečen. Jsem po těch pár kilometrech nějak zmožený. Sedám do křesla, popíjím pivo a v klidu podřimuji u televize.
Byl to nádherný březnový, motorkářský, den.
Fotky z cesty ZDE (Mikesch - Rajče)
