Motomše Vrchlabí, tentokrát po desáté, jubilejní
- Podrobnosti
- Zveřejněno 6. 5. 2013 15:46
- Napsal Administrátor
Nedokážu odhadnout, kdy jsem přijel do Vrchlabí na tuto akci poprvé. Řada nálepek mi zůstala na mé bývalce, Kawasaki VN 800. Faktem je, že se sešlo pár motorek na parkovišti před kostelem. Až na poněkolikáté se z toho stala tato monstr akce. A díky za to.
Setkává se zde spousta přátel, některé jsme viděli naposledy vloni ve Vrchlabí. Je zde nádherná přehlídka všech možných motorek, od několika kubíků až stovky, všech možných barevných kombinací a různorodé výbavy.
Podle očekávání jsme se sešli s přáteli z Tanvaldu, s našimi kolegy Nicksonem, Milanem a Hankou, Endym a dalšími, nemohu si ani vzpomenout na jména.
Prognóza počasí nebylo kdoví jaká, ale nakonec vše dobře dopadlo. Po ranní mlze vysvitlo i sluníčko a nakonec hřálo tak, že z nás tekly čúrky potu. Každý se nabalil v očekávání zimy.
V kostele jsme si vyslechli pár povzbudivých, ale i nabádačích slov pana faráře, aby se každý zamyslel nad svým počínáním.
Kolona se potom vydala na Benecko s návratem do Vrchlabí, my jsme se vydali stopou učitele národů J. A. Komenského. Tak tedy kam jinam, než do Horní Branné. Prohlédli jsme si skromné okolí skromného zámku, nakoukli okolo nádherné hrobky rodu Harrachů, na jehož panství se H. Branná nalézala. Naproti, v dnešním Domově důchodců byl původní Špitál, zřízený Harrachem pro své vysloužilé sloužící. Fungovalo to skvěle, a nemusel k tomu mít ministerstvo.
Překrásná stavba je Pláteníkův dům, dnes v rekonstrukci soukromým majitelem.
Něco málo jsem vyfotil, zasvěcený výklad o všem možném jsme dostali od zdejšího starousedlíka, jméno však neznáme.
Pokračovali jsme do Jilemnice, i přesto, že jsme zde stavěli nedávno, ale jen na oběd. Zašli jsme do Zvědavé uličky a nakonec si dali prima oběd v restauraci Šaldův statek.
Celá léta jsem slýchával o Krkonošském zahradnictví v Kruhu, tak se tam tedy jedeme mrknout. Krásná cesta z Jilemnice do Kruhu a potom do N. Paky. Nádherné svezení ze stráně do stráně, samá zákruta, paráda. Tedy až na úsek S. Paka – N. Paka. To je děs a hrůze již po mnoho let. Divím se, že radní nebojují za její opravu. Jo, a žádný nával v Kruhu jsme neviděli, zřejmě to nadšení už opadlo.
Abychom nemuseli po hlavní silnici z N. Paky do Trutnova, opět jsme projeli „kochačku“ z Vidochova do Bělé u Pecky, přes nádhernou ves Stupná. Pak již klasikou do Dvora Králové a domů. Z Pecky až do Dvora Králové je opět silnice, že slušný silničář nemůže ani spát při pomyšlení na její stav.
Co se v této zemi děje s komunikacemi zůstává rozum stát. Kdysi jsme se posmívali Polákům a Rusům, dnes jsme je mnohde předhonili. Místo normy na velikost okurek by mohla EU nutit členské státy k nápravě křivd na komunikacích. Všem by to náramně prospělo.
Ujeli jsme něco přes 130 kilometrů v pohodě, za pěkného počasí, jen ve Dvoře Králové jsme byli nějakou chvíli po lijáku, neboť ještě tekla voda po silnici.
Mohu sám za sebe být spokojen. Někteří z našich se vydali poprvé na podobnou akci do Mělníka, kde jim sice trošku nepřálo počasí, ale i oni byli spokojeni. A tak by to mělo být.
Jezděte pro radost, bez nehod a vždy se vracejte domů, zdraví, šťastní, třeba i mokří a špinavý, ale vždy ve zdraví. Ježdění nás obohacuje, ne aby na tom vydělávali nemocnice.
Tak do sedel a na asfalt. Hodně šťastných kilometrů.
Jarda z Úpice
Zde jsou další fotky z Vrchlabí
http://giovany.rajce.idnes.cz/
