Poslední zářijový víkend

Je poslední víkend měsíce září, počasí celkem pěkné, možno lze říci i krásné. Nikde žádná akce nebyla hlášena, žádnou jsme také nepřipravovali a tak jen rychlá dohoda s Jirkou Chopperem a vydáváme se na krátký výlet.

Dopoledne jsem bloumal po internetu a do oka mi padla rozhledna v Sendraži. Co takhle tam, navíc je tam uvedena i hospoda. Můžeme si tam dát kávu.

Vyrážíme tedy naší klasickou trasou do Nováče. Na náměstí tentokrát nezastavujeme, cíl je o kousek dál. Náměstí je plné lidí, nějaké atrakce a hudební doprovod. Nevím co se děje, ale nezastavujeme. Až zpátky.

Jedeme směrem na Slavoňov, kde mají nádherný dřevěný kostelík na místním hřbitově. Jirka tady byl, já již několikrát, tak jedeme dál. Propleteme se krásnými zatáčkami a po chvilce stavíme na poutním místě Rokole. Tady již sesedáme a jdeme na prohlídku. Byl jsem tu již také, ale bez focení. Dnes to tedy musím napravit. Procházíme hezký a udržovaný areál, pořizuji pár záběrů a hledám kostelík, kde jsem byl s dětmi při jeho slavnostním otevření v roce 1997. Místo se za tu dobu poněkud změnilo. Přibyla velká ubytovací budova kde tráví svůj zasloužený odpočinek řádové sestry a místo, kde tráví svůj odpočinek věčný.

Projdeme se, vyfotím na památku pár snímků a pokračujeme dál. Jedeme přes osadu Bydlo, kde objevujeme ohradu s daňky, jeleny a muflony. Krásné místo, obyvatelé ohrady jsou na lidi zvyklí, tak jen pár obrázků a po chvilce parkujeme u hospody v Sendraži. Je tady nějak živo, posléze zjišťujeme, že je zde nějaká akce s dětmi. Všichni jsou na kolech a plní nějaké úkoly, my už byli jen svědky vyhodnocení akce. Jirka na rozhlednu nejde, tak hlídkuje u hospody, já se vydávám na kopec. Zprvu mi to připadalo jako sranda, ale když jsem po chvíli musel držet srdce, aby mi nevyskočilo z hrudníku, musel jsem se stále častěji rozhlížet po okolí. Bylo ale na co koukat. Nádherný rozhled do kraje, jen škoda, že viditelnost nebyla lepší. Nakonec se doplazím na kopec, kóta 681m, rozhledna je telekomunikační věží společnosti Vodafon s volně přístupnou rozhlednou s nejvyšším bodem 20metrů.

Tak směle tedy nahoru, kdosi je již na hoře a mává na rodinu dole. Stoupám nahoru a po třetí zatáčce musím zvolnit, čtvrtou již absolvuji s otočkou a vracím se zpět. Nemám rád výšky, necítím se dobře. Musím také říci, že jdu v kůži, v těžké bundě, v těžkých vysokých botách a zapomněl jsem sundat i ledviňák.

Vracím se zpátky nadšen tím rozhledem. Celý propocený se vracím k Jirkovi. Dávám si Kofolu, na kávu nemám ani pomyšlení. Klábosíme s cyklisty a po chvíli je opouštíme a přes Jestřebí se vracíme do Nováče. Teprve teď jsem si všiml, že ta pouťová akce je předvolební mítink lidovců. Nevím, jestli potenciální voliči skákali nadšením po nafukovacím hradu, ale jako předvolební mítink mi to připadá praštěné.

Tak ani nezastavujeme, Jirka spěchá domů, a pokračujeme zpátky k domovu. Tak mám ještě čas jít na procházku s pejsky.

Krásné odpoledne, najeto nic moc, ale o najetých kilometrech to není.

Další informace