Sezóna 2014 začala

Podrobnosti: Zveřejněno 11. 3. 2014 19:40; Napsal Administrátor

Sezóna začala, nebo vlastně ta minulá ani neskončila?

Letošní Zima byla podivná. Někteří jezdili v prosinci, potom i v lednu. Byl vůbec konec té minulé a začátek té letošní sezony. Chtělo se mi několikrát vyjet, ale byl jsem líný se strojit. Motorka stála v koutě pod plachtou, baterka stále oživována, tak jen otočit klíčkem a stisknout startovací tlačítko.
Nakonec to ale přišlo. V jednu únorovou sobotu jsem již neodolal a jel. Nikam daleko, jen klasickou první jízdu jako je mým pravidlem. Do Nového Města n. M., jinak do Nováče. S mojí pravidelnou zastávkou u pomníku padlých v bojích z r. 1866.

Nejprve jsem však tankoval a klábosil s Evou Jansovou a na její popud se zastavil i u Jirky. Byl doma, motorku se teprve chystal rozdělat a hadry měl od loňska někde v koutě. Tak nic, pokračuji sám.
Na náměstí bylo pár motorek, jinak cyklisté a pěší měli převahu. Potkal jsem se s Mikešem, Jardou a …, zapomněl jsem jméno. Dal jsem si obvyklého turka, k tomu povinně doutníček. Kávu jsme měli na okně, nebylo ji kam odložit. Všude bylo plno. Dlouho jsem se však nezdržel a vracel se domů. Kluci jeli ještě kamsi, aby neměli najeto málo kiláků. Sluníčko se pomalu sklánělo na obzor a udělalo se chladno. Ale i tak ta chvilka stále za to. Po několika měsících půstu to byl balzám na nervy.

Další sobota, tentokrát první březnová.

Netrvalo dlouho a jeli jsme na výlet znovu. Tentokrát i s Jirkou, ale on jel na Evině stroji. A tedy opět směr Nováč. Já podruhé, Jirka poprvé. Zastavili jsme se opět u pomníku, vyfotily motorky a pokračovali. Jirka tankoval a já okukoval okolí. Potkal jsem se s Vlaďkou, vezla vnouče na procházku a druhé jelo snad na tříkolce. Tak jsme si trochu popovídali, zabrousili na Lubošovi motorky. A pak tedy dál na náměstí.
Tentokrát jsme se na náměstí dlouho nezdrželi. Chvíli jsme poseděli se Lvem, který nás dojel s klukama z Bohuslavic, vypili svého turka a po odjezdu Lva skončili. Motorek tady bylo plno, stále někdo přijížděl a odjížděl. Pokračovali jsme dál, na naši další destinaci. Hospůdku U Floriána v Sendraži. Posezení venku ještě nefungovalo, tak hurá dovnitř. Hospůdka byla řádně zaplněna. Tentokrát jsme si dali čajík, cigárko a sledovali šrumec. Nastal čas a tedy hurá k domovu. Myslím, že toto je to pravé místo na setkávání a lenošení na sluníčku.

Neděle pokračuje.

Neděle. Bylo opět nádherně, tak znova na silnici. Měl jsem drobný plán, ale nakonec jsme z něho trochu slevili.
Jeli jsme do Chvalkovic, kde jsem trochu fotil a zase pokračovali dál. Měl jsem v plánu navštívit židovský hřbitov v Bukovině. Vždycky byla u silnice cedule, ale je pryč. Tak jsem to trochu přejel a nechtělo se mi vracet. Tak příště.
Jeli jsme do Choustníkova Hradiště a na Kuks. Tady jsme chvilku očumovali, já opět trochu fotil. Nakonec jsme vyjeli nahoru ke špitálu, ale všude bylo zavřeno. Nakonec jsem si uvědomil, že památky se většinou otevírají až 1. dubna. Tím pádem jsem vynechal i Braunův Betlém a v jednom zátahu dojeli až na přehradu Les Království. Tady jsme chvilku lelkovali, okukovali poloskútry, poloauta BMW. Nakonec jsme to vzali na Dolní Olešnici a domů. Hezky jsme se svezli, všude nějaký motorkář… Pohoda jak má být.