Svatováclavská neděle
- Podrobnosti
- Zveřejněno 28. 9. 2014 20:40
- Napsal Jarda z Úpice
Neděle, svátek sv. Václava a počasí super.
Nedělní sváteční ráno, nebe jak vymetené, jen mlha trochu kazí to nádherné ráno. Netrvá dlouho a je pryč. Plánovali jsme výlet a nevěděli kam, jen jsme si byli jisti, že to Babí léto musíme využít. Musíme do sedadla a ven. Nakonec se rozhodujeme využít uspořených polských Zlotých a jet na oběd do Kudowa Zdroj. Na pstruha. Letos jsme tam mockrát nebyli. Zaběhneme ještě s Ájou do lesa, aby jí nebylo líto, že zase bude zavřená doma.
Hodinu před polednem vyjíždíme. Za chvilku jsme na místě, je to jen pár kilometrů. Máme čas, tak nejprve procházíme kolonádou. Lázeňští hosté posedávají na lavičkách a v kavárnách, sluníčko hřeje, je nádherný podzimní den.
Lázně Kudowa jsou překrásné a myslím si, že mnozí naši lázeňští by sem mohli jet přiučit. Nechápu, jak je možné, že zde lázně prosperují a to jsou v okolí obrazně řečeno, na každém kroku. Všude plno lidí, všude nezvykle čisto a upraveno. Voda ve fontáně a fontána sama jsou tak čisté, že je podezřívám, že ji ráno měnili a fontánu čistili. Aspoň lísteček kdyby tam byl, nebo moucha plavkyně. Nic. Projdeme lázeňský dům s pitným pramenem, polsky tuším Pijalnia. Vodu raději neochutnáme, kdoví jaké má účinky. Co kdyby…. Procházíme městem, každou chvilku jedou motorky. Musím tedy přiznat, že většina má značky české. Někdo nám mává, ale nevíme kdo. Nakonec nás dojede Martin s Luckou. Měli trochu času, volno od dětí a tak po dvou měsících znásilnili Yamahu a vydali se také na pstruha. Chvilku povídáme, ale čas kvapí a Martin je vytížený jak mula v Andách. Spěchají. Vracíme se na placené parkoviště, platíme 3,- Zloté a jedeme k Žanovi. To je naše oblíbené lovisko pstruha. Přijíždíme na místo, dvorek je plný motorek ale tu naši tam ještě nacpeme.
Jdeme zlapit nějakého pstruha. Sezóna pomalu končí, tak jich je již v jezírku málo, ale hejno je v sádce. Snažíme se lovit, ale pstruzi pohrdají vším, po čem se v sezóně bezhlavě vrhají. Jednoho ulovím, druhého mě potom vyloví obsluha podběrákem. Chtěl jsem je k obědu, ne k večeři. Čekáme, čekáme, ale nakonec se dočkáme. Tentokrát si k nim ještě dáváme hranolky. Parádní oběd.
Najedeni vyrážíme dál. Alena mi vyčítala, že jsem ji ještě nevzal na Sendraž, na kávu. Tak tedy směr Lewin Klodzki, Olešnice v O. h. a Sendraž. Přijíždíme k hospůdce a v duchu myslím na to, jaká by to byla náhoda, kdyby tam byl Jirka s Evou. Zastavujeme před hostincem, vypnu motorku a vtom vrčí motorky. Nebudete tomu věřit, Jirka s Evou. Neuběhla minuta od našeho příjezdu. Jsme rádi, že to tak dopadlo. Nestačili jsme se nijak domluvit na nedělním výletu, ale nakonec jsme se tedy sešli. Jsme tak překvapeni, že jsme se ani nevyfotili. Dáváme si kávu, Kofolu a děvčata ještě sladké tajemství. Sedíme na sluníčku a je nám krásně líno. No nic, pokračujeme. Jedeme tedy zpátky na Nový Hrádek, kde je již konečně nová krásná silnice. Prolétneme Náchodem, proplazíme se rozkopaným Č. Kostelcem a jsme doma.
Bylo to nádherné nedělní svezení. Svátek opravdu stál za to. Nebýt toho, že jsme včera byli v Kowarech, mohli jsme tam jet dnes a toulat se po krásných zámcích, kterých tam je plno. Ale věřím, že to stihneme ještě letos.
Tak užívejte krásného počasí a jezděte. Stojí to za to. A s prima přáteli je to dvojnásobně prima.
Jarda z Úpice.
Pár fotek je zde
