Vrchlabí a rozhledna v Polsku na pokračování
- Podrobnosti
- Zveřejněno 7. 5. 2018 10:37
- Napsal Jarda z Úpice
Jsme ve věku, tedy někteří z nás, kdy nám mnohem častěji chodí ty zarmucující zprávy, nežli ty příjemné. Jenže život běží dál, roky stále přibývají, a tak nám nezbývá čas na dlouhé truchlení, ale musíme využít daru ucházejícího zdraví, zbytku tělesných sil a jezdit a jezdit. Až budeme v domově důchodců na tyhle časy vzpomínat, to již bude na nic. A obdiv stejně starých holek v chodítcích již nebude mít valnou cenu. Nejsem věřící, ale i tak volám "Pane Bože dej nám všem ještě hodně času, ať si také něco užijeme".
15. Motosraz ve Vrchlabí.
Opět jsme zavítali na tradiční akci ve Vrchlabí, tentokrát to je již 15. V pořadí. Vyjeli jsme z Úpice poněkud později, akci řídil Cynda s Dádou, a tak bylo náměstí již zcela zaplněné a parkovali jsme až u zámeckého parku. Nevěděl jsem, zda pojedu, nebo ne. Chtěl jsem se potkat s kamarádem Mirlosem a jeho ženou Evou, kteří z Nepomuku jeli na společnou akci do Dvora Králové. A také se to povedlo. Vrchlabské náměstí bylo plné motorek jako obvykle, zámecký park pamatuji zcela narvaný, tentokrát tam ještě místečko zbylo. Procházeli jsme a koukali po motorkách a známých, nakonec jsem jich přece jen pár potkal. S kluky jsme si dali klobásku a nealko pivo a bylo nám fajn.
Celá parta o půl jedné, nebo možná i dříve, odjela na oběd, zřejmě na Františkov, pořád ho všichni skloňovali. Fotky z hospody mají, ale tradičně nikdo nenapíše, kde vlastně všude byli. Každému jsem to již několikrát říkal, ale co dělat? Nic. Já jsem si chvilku povídal v parku s příznivkyní motorkaření a vyrušil mě telefon. Mirlos je v České Skalici, já ve Vrchlabí, tak dohodnutý sraz ve 14 hodin u Mlsárny Eduška v Úpici. Mazal jsem zpátky do Úpice, tentokrát přes Janské Lázně. Od Čisté po Černý důl je rozvrtaná silnice, zřejmě kanalizace. Snad i ten kousek opraví. Za hodinku jsem zpět v Úpici. Dvě hodinky jsme si prima u kávy povídali. Nakonec zamířili do D. Králové, já domů. Byl jsem rád, že jsme se po dlouhé době setkali.
Rozhledna Polsko II.
Před týdnem jsme navštívili rozhlednu na Hoře Všech Svatých a na protějším kopci jsme obdivovali rozhlednu na Hoře Svaté Anny. Tak jedeme tam. Opět volím klasiku po silnici na Klodzko s odbočením v Polanici Zdroj do Vambeřic. Je tady nádherná silnička, po které je radost jezdit. Možná se usedlíci podivovali co to je blázna z Čech, který během týdne zde jede již potřetí. No ať. Přijeli jsme do Vambeřic a má předtucha se vyplnila. Neděle, polovina Polska je v kostelích. A nebylo tomu jinak ani tady. Všude nastrojení hosté, děvčátka byly jako nevěsty. Myslím si, že to jsou svátky Božího těla, nebo tak nějak. Nevím přesně. Ale jednou, tedy před mnoha lety jsem to zažil. Paráda. V kostele byla mše, tak jsme jen obešli ambit a interiér si necháme někdy na příště. Pokračovali jsme jen kousek, udělali fotku zámku Ratno. Chtěl jsem ho navštívit, ale nenašel jsem honem cestu. Mapy.cz trochu lhaly. No nevadí, jezdíme tudy často. Pokračovali jsme k soukromému zámku Kapitanowo. Zde probíhá jakási rekonstrukce pod záštitou polského ministerstva kultury, a věřím, že za takových 30 let by to mohlo být u konce, občas jsem optimista. Pár obrázků a jedeme dál. Nedaleko je další ruina, dnes v soukromých rukách, zámek Sarny, německy Schafeneck. Tady je zrekonstruovaný vstupní dům nad vchodovou bránou a je zde parádní kavárna. Tak jsme si dali výbornou kávu, na zákusky nám již nezbylo, nepočítali jsme s tím. Krátkou zastávku jsme ještě udělali na rynku v Nové Rudě. Chtěli jsme si udělat pár snímků ospalého náměstíčka a také kostela Sv. Mikuláše. I zde probíhala polední mše, tak jen fotíme okolo kostela. Krásná stavba typicky z červených cihel. Po chvilce vyjíždíme na Horu Svaté Anny. Je zde pěkné parkoviště nedaleko kostelíka. Ten je uzavřen a evidentně v daleko horším stavu než ten na Hoře Všech Svatých. Bývalé schronisko vedle je na prodej a kupec, pokud se najde, bude muset mít evidentně naditou peněženku. My ale pokračujeme dál do kopečka, k samotné rozhledně. Základ je z roku 1911, v roce 1962 se z ní stal převaděč TV signálu. A v roce 2014 se někomu rozhledny zželelo, nechal ji zvýšit a celkově opravit do současné krásy. Tedy, rozhledna je krásná, až na ten bordel v ní a okolo ní. Na stolech bylo plno občerstvení, housky, v míse téměř čerstvý zeleninový salát, pití a nikde nikdo. Vylezli jsme nahoru a tam fučel tak děsný vítr, že po pár minutách jsme se vrátili dolů. Tak, jako jsem tuto rozhlednu fotil z rozhledny na Hoře Všech Svatých, tak jsem ji to chtěl oplatit odtud. My jsme ji na tom protějším kopci neviděli a foťák s teleobjektivem byl grogy. Myslel jsem původně, že jsem ho nenabil, ale to už začala odcházet baterie. Tak musím sehnat novou, ale nikde okolo Úpice jsem nepochodil. Takže musím využít nějaký e-shop. Počasí bylo krásné, trika jsme měli propocena a tak musíme dál. Opět jsme se vraceli po silnici do Kudowa Zdroj. Přes Radkow a Karlow. Tentokrát zde bylo mnohem volněji, aut méně, ale motorek dost. Také silnice z Karlowa byla stejně mizerná, jako před týdnem. Děs a běs. Doskákali jsme do Kudowy a U Žana zastavili na pstruha, byl to náš nedělní oběd. Pstruhů bylo plno, točili se v kruhu a nebrali a nebrali. Kašlou na kukuřici, tu vesele vyplivli. Nakonec jsme jednoho chytili, druhého nám vylovil mládenec, jinak bychom tam byli snad ještě dnes. Museli jsme domů, zavřeli jsme psí slečny doma. Nakonec jsme nějaké dva vynikající chlapáky dostali, k tomu jsme si dali hranolky, no nemělo to chybu. Mazali jsme potom domů. Holky měly ukrutnou radost, že jsme se konečně vrátili. Ty veliké loužičky ani nebudu popisovat.
Dali jsme si s Alčou pivo a zvoní telefon. Mirlos je s celou tou bandou Venturáků u Edušky. Tak rád bych tu kupu motorek viděl, ale ani jeden jsme nemohli jet. Možná by to prošlo, nebo zcela určitě, ale náhoda je blbec. A kvůli sklenici piva rok nejezdit a ještě splácet půjčku na pokutu?! Tak jsem to s těžkým srdcem oželel, ale Mirlos mi slíbil zaslat pár fotek, tak se potom můžeme společně mrknout.
Co říci závěrem? Byli to dva nádherné dlouhé víkendy se super počasím a krásnými akcemi. A to ještě není konec. Čeká nás cesta do Příseky, do muzea modelů autíček. Už se těšíme.
A tak přátelé užívejte si. A kochejte se krajinou, radujte se s ostatními motorkáři. Všichni se stále přátelsky zdraví a tak to má být. Je kravina, aby o někom vysílali v TV reportáž, jak vám udělali vyhlídkový let helikoptérou do nejbližšího špitálu.
Tak někde na potkanou…..
Jarda
Pár fotek jako vždy je zde:
