Opět na výletě, tentokrát na Novoborsko
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 8. 2018 12:19
- Napsal Jarda z Úpice
Výlet na Novoborsko a Liberecko.
Tropické počasí, které v současném létě panuje je jako stvořené na výlety, na druhou stranu je úmorné i pro motorkáře. Ale i tak je to nejlepší způsob, jak trávit čas s přáteli na výletech.
Konec července byl náročný. Byla u nás v domě návštěva, tak manželka nejvíce času volna strávila u plotny. Ale první srpnový víkend byl již náš. Tak tedy konečně někam vyrazíme.
Dáda navrhovala výlet na polský hrad Chojnik, nedaleko Jelení Gory. Jenže, Chojnik leží na skalní vyvýšenině a cesta tam dá zabrat i normálně, natož v motorkářském a panujícím vedru. Chojnik nebrat. Navrhuji již několikrát absolvovaný výlet na Novoborsko. A tentokrát se v motorkářských Pekelných dolech otevírá nová atrakce. Dne 1. 8. je konečně otevřena cesta do pozemní říše PURGATORY, kde je možné nahlédnout do Očistce a prožít pár chvil v pořádném pekle.
Vyjíždíme opět od čs. HBM, kdysi Autorest, v Úpici na Sychrově. Klasická sestava tři motorky a jeden trike. Na Výšince přibereme pátého Milana TU a jsme všichni. Pokračujeme na D. Králové, Lázně Bělohrad a zastavujeme na čs. Benzina v Jičíně - Robousích. Místo původního zastávkového místa v Sobotce. Zavedli placené parkování, sice první hodina zdarma, ale musíte mít kotouček, nebo parkovací lístek. Kdo by se s tím zdržoval a zabýval.
Po přestávce pokračujeme na Mladou Boleslav až do Doks. Místo cesty přes Zahrádky a Českou Lípu, volím cestu přes Doksy a Mimoň. Projíždíme hezkými Doksy a po parádní cestě dojedeme do Mimoně. Tady zkrášlují městečko průběžně. My ale pokračujeme na Zákupy a po chvilce dojíždíme do Pihelu a následně i do Sloupu v Čechách. Tentokrát není naším bodem zájmu skalní hrad, ale naopak na protějším skalisku rozhledna Na Stráži. Jméno získala po Švédech, kteří zde za třicetileté války zřídili stanoviště. Vždy na ni z hradu koukáme, ale myslel jsem, že se tam musíte plahočit pěšky. Po zjištění, že se tam dá vyjet, jedeme tam. Ten kousek cesty je tedy děsný. Díry, plno štěrku, a docela prudší stoupání. No, ale nakonec jsme nahoře. Je odtud nádherný výhled, a to ani nemusíme šplhat po 150 schodech nahoru. Ale zdatná polovina naší skupiny tam přece jen vylezla. Je zde kiosek s občerstvením a penzion. Po chvíli odjíždíme, je čas oběda a naše záchranná stanice je nedaleko.
Projíždíme malebným Sloupem, okolo zámku kde je dnes domov pro seniory, mineme několik pohostinství s lákavou nabídkou, konečně i vůně se line po cestě. Ale pouhých pět kilometrů a jsme na místě. Lindava, sklárna Ajeto a její Sklářská krčma. Zatím co sklárna má dovolenou, hostinec jede na plné obrátky. Jako vždy tu je plno. Servírky roznáší jídlo a myslím si, že večer si musí mazat nohy Francovkou. Objednáváme si jídlo. Někteří plněné knedlíky masem a se zelím. Pohled na ně je kouzelný. Nejvíce frčí výpečky s bramborovým knedlíkem a zelí, Alena si dala Kuřízek s hranolkami. Porce všeho úžasná, cpeme to násilím do sebe, ale je to výborné, škoda něco nechat.
Po obědě relaxujeme u rybníka. Čas kvapí a před námi je další cíl. Jedeme přes Stráž pod Ralskem, měl jsem chuť vyhledat vyhlášenou zmrzlinářku, ale je tam nějaká uzavírka, objížďka a podobné motání, tak zmrzka nebyla. Jedeme do Osečné a přes Janův Důl šplháme k Ještědu nádhernou klikaticí. Konečně zase mažeme z kopce do Horního Hanychova a po chvilce odbočujeme na Minkovice, kde je naše ozdravné středisko pro odsouzené. Jedeme dál směrem na Dlouhý Most a za chvilku odbočujeme směrem na Javorník. Když jsme tu s Alenou byli naposledy, vedla nahoru klikatá a rozbitá cesta. Dnes je tu nádherná nová asfaltka, dokonce až na samý vršek před Obří sud. Je teplo, tak opět přichází k dobru ledová Kofola, někteří si dávají zmrzlinový pohár, a někteří dokonce dvakrát. Pijeme kávu, chladíme to Kofolou a pokuřujeme. Je nám parádně. Ale všechno jednou končí, tak zase šup z kopce a jedeme dál. V Hodkovicích tankujeme a pokračujeme na Frýdštejn, Malou Skálu a Železný Brod. V Pelechově je silnice uzavřena, ale my víme, že se dá jet na Záhoří a přes Chuchelnu do Semil. Na křižovatce v Pelechově vartují policisté, dokonce ve dvou vozech. To nám je však jedno, jedeme dál. Přes Semily do Vrchlabí. Tady je najednou na silnici mokro, a to nás vlastně provází až domů. Nikde jsme nezmokli, ale evidentně jedeme všude po dešti. V Hostinném je pouť, známé Porcinkule. Všude samé atrakce, plno lidí a rámusu, jak to při podobných oslavách má být.
Něco po půl sedmé jsme doma před garáží. Pár minut na to se přihnal deštík, ale jak se přihnal, tak zase hned zmizel. Ujeli jsme asi 350 kilometrů, ve vedru, ale v pohodě, s prima partou. Tak, jak to správně má být. Tak si přátelé užívejte jako my.
Jarda z Úpice
Fotky z výletu jsou zde:
https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Pekelne_doly_2018/
https://milanmedak49.rajce.idnes.cz/Sloup_a_Liberecko_4._8._2018/
