Motomše Otovice 2020
- Podrobnosti
- Zveřejněno 13. 6. 2020 17:36
- Napsal Jarda z Úpice
Konečně se něco děje, aneb Motomše v Otovicích u Broumova.
Ten čínský kulatý nesmysl, který pod mikroskopem vypadá jako námořní mina, konečně poněkud polevil. Sice jsem nějaký ten kilometr na motorce již letos ujel, ale obvykle sám, i když jsem motorkářů potkával plno. A tak mě první, alespoň v tom našem kraji, společná akce nenechala v klidu.
Motomše v Otovicích u Broumova. Byl jsem zde v začátcích, ale nějak jsem potom dával přednost jiným akcím. Konečně každý pamatuje, kolik jich jen vloni bylo. Předpověď počasí byla taková nesrozumitelná. Každé TV zpravodajství uvádělo něco jiného. Předpověď byla déšť, kroupy jak tenisáky, záplavy, povodně, zátopy a kdoví jak se všechno jmenuje.
Sobotní ráno, nebe jak vymetené, sluníčko, teplo, prostě motorkářská paráda. O deváté vyrážím. Kousek od nás ještě tankuji, nemám rád vydávat se na cestu s prázdnou nádrží a hned se shánět po benzinu. Cestou přiberu kolegyni Evu a po pár set metrech zastavujeme ještě pro Jardu, tříkolkáře. A jedeme.
Nejprve na Hronov, pak Police nad Metují a Broumov, odtud již není daleko do Otovic. Je před desátou a jsme na místě. Už zde stála řada nedočkavých motorkářů a stále přijížděli další. Nakonec byl problém někam zaparkovat motorku. Ale vše probíhalo v klidu a hladce. Všichni se nakonec vešli, a myslím, že nás bylo hodně přes stovku. Je to nádherný pohled na tu různou skvadru motorek řady značek a provedení. Některé naleštěné, nebo ponechané v přírodním stavu, tak jak to mám i já. Nekoupala se chudinka již hodně dlouho. Teď to ale budu muset napravit. Ta kamufláž ze zablácených silnic ji nesedí.
Venku bylo vedro, že se každý schovával do stínu, ale i tak jsme měli vše propoceno. V kostele bylo chladno, na propocené motorkáře až dost, každý byl jen v tričku.
Kostelík se zaplnil a začala mše. Pan farář neměl k ruce žádného pomocníka, tak si všechno obstaral sám. Mše byla krátká, ale pro sblížení se s našimi Anděli strážci to stačilo. Nakonec vystoupila dívenka a zazpívala nám píseň Ave Maria. Něco tak krásného se jen tak neslyší. Nepotřebovala žádný mikrofon, hudební doprovod si zajistila z mobilu přes nějakou aparaturu. Řada zpěvaček, kterými nás oblbují média, které jsou kolem dokola ověnčeny titulem Celebrita by se měla stydět. Její jméno jsem zapomněl, ale v Broumově je známá.
Kostel je pěkný, ale zub času na něm hlodal a stále hlodá čím dál tím více. Sice se vybírají dary od věřících, ale tím tempem se nápravy jen tak nedočká. A světe div se, pan farář je Čech, nikoliv Polák, jak to dnes bývá trendem.
Po mši proběhlo ještě svěcení motorek. Je to i drobná pocta motocyklům, např. možná díky tomu ta moje Kawina stále jezdí jak divá, a to má za sebou již přes stotisíc kilometrů. A stačí ji jen dolévat benzin, ani olej zbytečně nespotřebovává.
Vyjíždíme s kolonou na vyjížďku. Jen po okolí, přesto, že od sobotní půlnoci je možno jet do Polska, ale má to i nějaká omezení a kdo zná Poláky… Jede se přes Broumov, Hynčice do Meziměstí, pak přes Vernéřovice zase zpět. Jeli bychom tudy stejně, tak není co řešit. Jen ve Vernéřovicích se dáváme směrem na Teplice na Metují. V České Metuji po krátké poradě kam dál, padl od Jardy návrh jet na oběd na náš oblíbený Sendraž, jmenovitě Hospoda U Floriána. Tak tedy hurá na Sendraž. Dáváme si oběd, a jako obvykle je těžká volby mezi tolika dobrotami. Mám dietu, tak Španělský ptáček s rýží, i když to moc nemusím. Najedli jsme se a s obavami jsme sledovali mračna na obzoru. Nakonec jsme se rozhodli pro návrat k domovu a vynecháme pro jistotu i zmrzlinu v Nováči. Vyjeli jsme ze Sendraže a hned první kapka na plexi nevěstila nic dobrého. Směřovali jsme však do míst, kde nebe bylo takové světlejší. Po pár metrech se však spustil liják a v něm jsme dojeli až na náměstí. Tady nás ještě zdržel semafor a lilo jak z konve, takže tomu neujedeme. Zachránila nás čs. Benzina, kde jsme se snažili přečkat liják a bouřku, která se odněkud přihnala. Stačilo asi půl hodiny a pokračujeme dál. Sice ještě drobně prší, ale ve Vysokově to je již pohoda. V suchu jsme dojeli až domů. A tady ani kapka, a ani tomu nic nenasvědčuje, přesto, že nás Deniska telefonicky varovala, že kolem sedmnácté hodiny bude ve Rtyni v P. pršet. Všechno je promočeno, ale to nevadí. A kdyby bylo nádherně zítra, vezmu si druhou sadu kůže, kterou mám ve skříni. Takže se nic neděje.
Věřím přátelé, že i vy jste si užili dnes svoje. „A tak to má být, tak je to správně“ pravil klasik ve filmu Černí baroni.
Jarda z Úpice
Pár fotek z cesty je zde: https://jardazupice.rajce.idnes.cz/Motomse_Otovice_13.6.2020/
