Hlavní stránka
Za Ámosem do Brandýsa na Orlicí
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 7. 2020 9:44
- Napsal Jarda z Úpice
Za Ámosem do Brandýsa nad Orlicí.
V rámci hledání místa, kde jsem ještě nebyl, byl vždy v seznamu i Brandýs. Nesčíslněkrát jsem projížděl rychlíkem okolo, ale to bylo vše. Tak jsme se tedy s kolegyní Evou vypravili do Brandýsa.
Jeli jsme obligátní cestou přes Častolovice, Kostelec nad Orlicí a Choceň. Cestou jsme navštívili i poutní místo Homol, které je seznamu kulturních památek ČR. Je to nedaleko Lhot u Potštejna. Byl jsem zde již několikrát, ale Eva poprvé. Je to kouzelné místo. Nahoru vede schodiště se 153 schody a 16 odpočívadly, stejně jako má růženec Zdrávasů a Otčenášů. Kdysi jsem byl až nahoře u kostelíka, kde je i hřbitov. Z druhé strany je to přístupnější, ale od schodiště zajímavější.
Po chvilce oddechu, bylo totiž parádní vedro, takže stín altánku byl příjemný. Mně tedy vedro nevadí, ani se nijak nepotím. Možná to ve mně zanechalo několikaleté působení v tropech.
KHV Metuje v Adršpachu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 26. 7. 2020 18:53
- Napsal Jarda z Úpice
Veteránisté z KHV Metuje v Adršpachu.
Klub Historických Vozidel z Velkých Petrovic je velmi činný a jeho členové se účastní mnoha akcí, kde vystavují své miláčky. Jednou z akcí je setkání v zámku Adršpach, kde je i muzeum horolezectví a nějaké další spolky. Zámek sám sice ještě není ve stavu, který by mu slušel, ale zámecký park poskytl dostatek prostoru pro vystavovatele.
Harlejáři v Motoazylu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 7. 2020 16:19
- Napsal Jarda z Úpice
Harlejáři v Třebechovicích pod Orebem.
Sobotní dopoledne jsem věnoval cestě do Třebechovic, na oslavy dne Harlejářů. Akce byla v Motoazylu Třebechovice. Bylo nádherné počasí, vnučka měla přijet na úpickou pouť až odpoledne, tak toho využiji. Nevím proč, ale každý výlet začínám tankováním plné nádrže.
A opět Orlické hory
- Podrobnosti
- Zveřejněno 23. 7. 2020 19:59
- Napsal Jarda z Úpice
A jedeme opět do Orlických hor.
Původně jsme plánovali výlet na středu, ale kolegyně Eva byla pověřena hlídáním vnuka, tak k tomu přibrala výrobu zavařenin a nikam nemohla. Původně jsem chtěl jet sám, ale protože nikdy nevím kam, tak jsem nakonec lehce pracoval na zahrádce. Mrzelo mě to, ale co dělat. Vydali jsme se na cestu dnes. Sice už nebylo tak krásně, ale podle meteoradarů jsme neměli nikde zmoknout, a také se to vyplnilo, i když někde ta mračna nevěstila nic pěkného.
