Zápisky z motodovolené
- Podrobnosti
- Zveřejněno 9. 8. 2010 18:59
- Napsal Administrátor
Po tříletém plánování, se mi konečně podařilo vyrazit směr severní Čechy, konkrétně do oblasti Českého Švýcarska. Hodně se mi zde líbilo při cestách kamionem a chtěl jsem vidět vše z blízka, takzvaně osahat si to.
DEN PRVNÍ: Balíme věci, mezi nimi i stan, který jsme koupili asi před hodinou v Tescu, můj stan pro 3 osoby se hodí synovi na akci, kterou jede absolvovat se synovci do HK. Očekávám problémy, to víte Tesco, ale uvidíme. Kolem poledne, 3. července, vyrážíme. Trasa je vybraná nefrekventovanými cestami, tak abychom si užili kochání. Cíl prvního dne je v kempu Kristýna, nedaleko Hrádku nad Nisou. Tento cíl jsme zvolili kvůli návštěvě Motýlího domu v Jonsdorfu, to je z Hrádku, co by kamenem dohodil. Nákup večeře v Hrádku a už přijíždíme do kempu. Už z venku je vidět, že je celkem plno. Přivítá nás velmi příjemný majitel s konstatováním, že rád vidí motorkáře(nevím,zda to myslí upřímně??). Myslí!! A nabízí místo, kousek od sociálek. Také nám sděluje, že o kousek dál je státní kemp, ale tam je to trošku jiné, jak jsme zjistili večer při exkurzi. Už na první pohled je vidět, že jsme vybrali dobře, kemp je klidný, čisťoučký. Začíná stavba stanu. Samozřejmostí je malá hádka, hodně potu a hlavně to, že mi to nejde! Na pomoc přispěchá mladý muž, který radou pomohl k tomu, že máme kde spát, asi má zkušenosti se stany z Tesca. Dostavěno, vyrážíme na malý výlet do vedlejšího kempu. Už z dálky je slyšet dunění disko rytmů ze zdejších hospůdek, občerstvovaček. Zapadli jsme na terasu občerstvení, kde duněl pro změnu rock, ale ten mi nevadí. Po parném dnu, bylo potřeba doplnit tekutiny, minerály. Plzeň byla výborná!! Ještě jsme obešli celý, dunící kemp a rádi se vracíme do našeho klidného.
DEN DRUHÝ: Cesta do Jonsdorfu je krátká, jednoduchá. Po krátkém hledání, kdy už jsme stáli vedle motýlího domu u zimního stadionu a zase odjeli, jsme přeci jen našli to, co jsme hledali. Vstupné 4,5 Eur/osoba(placeno kartou), hotově asi 4 eura. Nejdříve prohlížíme terária a mořské akvárium, až poté jdeme za motýlky. Sedli jsme na lavičku a pozorovali tu létající nádheru. Překrásný relax. Bohužel motýlci si na nás nesedali, jako na ostatní, asi jsme příliš nevoněli, to víte, kůže, vedro….
Vyrážíme na cestu, ještě se stavíme na oběd restauraci na konci Grabštejna a hurá směr Hřensko. Zastavujeme u známých čedičových varhan u Kamenického Šenova. Jak toto ta příroda dokázala?? Jsou to věci mezi nebem a zemí. Pokračujeme do vísky Stará Oleška, kde by měl být kemp. Je, vlastně jsou a hned několik. Zastavujeme hned u prvního a sjednáváme přespání na jednu noc i když paní v recepci konstatuje, že zde motorkáře nevidí moc ráda, že dělají bordel…?? Stavíme stan, už vím jak na to, šak nejsu blbý, ne?!! Koupeme se v místním rybníku, jdeme se osvěžit do nejbližší hospůdky, a obcházíme nejbližší okolí.
DEN TŘETÍ: V noci zapršelo a prší až do 9 hodin. Balíme mokrý stan a vyrážíme do Hřenska. Po cestě volám Honzovi, aby mi poradil zajímavosti. Samozřejmě jsem pokárán, že jsem se neozval dopředu, ale zajímavá místa už znám. Jako první vybíráme vyhlídku u hotelu Belveder, je to při cestě do Hřenska a krátkou zajížďku nebudeme litovat. To co vidíme, je to, co jsem očekával. Nádhera!! Řeka klikatící se údolím, mezi kopci, na nichž jsou pískovcové skály. To se prostě musí vidět. Potkávám zde kamaráda Baštika, který se tady občerstvuje s kamarády z Moravy, které provází po okolí. Jeho Kawa VN 800 je krásná!! Odjíždějí a my za chvilku po nich. Tentokrát už do Hřenska, odkud chceme vyrazit na lodičky a Pravčickou bránu. Lodičky necháváme na později a jdeme za cílem 2. Vlastně jedeme
kousek autobusem. Motorku necháváme na parkovišti, kde se opět setkáváme se vstřícným přístupem k motorářům. Na otázku kolik budu platit, mi bylo sděleno, že jsem motorka, i když velká, tudíž nic. Děkujeme! Asi tři kilometry autobusem a pak nekonečná cesta do kopce. Já debil si nechal kožený kalhoty!! Těch připomínek od lidí, které jsme potkali! To nesnesitelné vedro! Ale výsledek stál opět za to. Ani se nedivím, že se Pravčická brána málem dostala mezi 7 nových divů světa! Cesta zpět, byla rychlá a za chvíli jsme seděli v hospodě a cpali jsme se. Lodičky odmítám, necháme je na zítra! Chci se koupat! Moje na tvrdo uvařené …nohy, chtějí zchladit!! Vracíme se do Staré Olešky, tentokrát do kempu U lesa. Tady jsme přijati opět vlídně a myslím, že nás rádi vidí. Rychle stavíme stan, čtete dobře ´´RYCHLE´´, už to totiž umím! Ještě rychleji běžím k rybníku! To je blaho! Chladím se asi hodinu a pak jdeme na pivko. Posedíme s dalším motorkářským párem, pokecáme a jdeme spát. Ráno chceme vyrazit na loďky a pak domů.
DEN ČTVRTÝ: V noci opět prší, ráno ale ne, tak rychle balíme. Vytahuju si oblečení z kufrů, pokládám ho na motorku, balím stan a v tom začíná pršet. Pořádně pršet! Na motorku,na které je oblečení házíme horní plachtu ze stanu a běžíme se schovat. Jsme schováni asi 3 hodiny a stále leje jak z konve. Volám domů, aby děcka mrkly na předpověď. Kolem druhé by mělo přestat pršet, ale já mezi tím domluvil s majitelkou, že nás nechá v chatce, pokud nepřestane. Po druhé hodině opravdu přestává, asi na deset minut, pak znova leje. Ve 3 hodiny znova déšť ustává, rychle se domlouváme a vyrážíme. Před Hřenskem opět déšť, ale ono to bylo jedno. Kůže, která byla pod plachtou, na motorce, byla mokrá a těch pár kapek jí už neuškodí. Volím, snad, nejrychlejší cestu a to po dálnici. Přestalo pršet, silnice rychle osychá, takže Ústí, Lovosice a pak jsem nasadil 150/h…a probral jsem se až v Opatovicích na sjezdu z dálnice, teda ještě taky v Praze, tam jsem trošku ubral. V 19 hodin jsme doma. Ujeli jsme necelých 700 km a musím konstatovat, že k moři na motorce ještě asi nepojedu. Než ty naše, české krásy objedu, budu asi hodně starej!!!
Poděkování Dáše, že to se mnou vydržela a Honzovi za neocenitelné rady!!!
Více fotek na: http://mikesch.rajce.idnes.cz/Motodovolena_2010/
