Jak se dá propást kde co ...

Sedím doma, venku opět leje. Tak mě to smutné počasí přimělo sednout k počítači a trochu, možná brzy, se ohlídnout po letošním dění.
I když není ještě konec léta, přesto mohu již nyní zodpovědně prohlásit, že letošní sezóna mi vůbec nevyšla. Klidně se dá napsat „je zbabraná“.
Motorka mě přesevšechny snahy a domlouvání stále nejede jak má, počasí je všelijaké, spíše „houbařské“ než „motorkářské“.

Nijak mi nepřeje ani ČSSZ Praha se svými příspěvky, ani rafinérské společnosti a distributoři PHM se nijak nepředvedli. Takže je to takové neslané nemastné. A to ani nechci rozebírat mého Simsona skútra, kterého jsem soudruhům z NDR chválil. Ale poslední dobou mě ti soudruzi pořádně s…. . Nejede a nejede.
Na druhou stranu je nutno napsat, že ti v okolí Liberce na tom jsou ještě hůře. Ti mají jistě jiné starosti než jezdit na výlety.
Nejvíce jsem se těšil na Motodědky v novém hávu. Ty byli docela fajn, až na to trochu pokulhávající zázemí. Přátelé se sešli, byť jich většina známých chyběla. Snad budou ty podzimní, tentokrát v jiném kempu, mimochodem všichni si ho velmi pochvalují, lepší.
Nejvíce mě však mrzí ten náš zrušený výlet na Šumavu. Měl jsem připraveno mnoho zajímavých míst, celkem pěkný itinerář pro případ, že by jel někdo nedůvěřivý, nebo přímo šťouravý. I přes všechny negativní předpovědi počasí jsem ve skrytu duše doufal, že to dopadne. Do této doby jsme měli na počasí velké štěstí. A tak se potvrdilo rčení: Potkalo mě Štěstí. Řeklo „uhni!“ a šlo dál. A tak mě opustilo.
Výlet vyšel Mikovi, který se vydal na jih od Alp. Pár fotek je také s mokrými silnicemi, ale jako celek to snad bylo dobré.  Měl tedy rozhodně více štěstí.

Motobabky nevím, nevím, jak dopadnou, neboť celý týden má být počasí vhodné tak pro potápěče.
O víkendu jsem jel omrknout tradiční pouť v Polici n. M., při které se koná vždy výstava veteránů, pořádající KHV Metuje. Ti nikdy nezklamou. Přijel jsem odpoledne a na mnoha místech již byly jen prkýnka, původně nesoucí stojánky jistě nablýskaných krasavců. Pravděpodobně zmokly, neboť někteří měli dosud přikryté části strojů modrými pytlíky.

Jedny z nejhezčích exponátů byly Indiáni, zejména ten Chief z r. 1941. Tak jsem si to prošel, nejen motorky ale i auta byly velmi pěkné a bohatě zastoupené.

Při zpáteční cestě jsem potkal několik Trabantů a v tom jsem si uvědomil, že určitě současně probíhala Trabi show v Jívce, jako ostatně každý rok. A tu jsem tedy propásl rovněž.

Možná nás ještě čeká „Babí léto“ a něco ještě najezdíme. Na velké akce to už asi nebude, ale mohla by alespoň dopadnout jednodenní akce „Setkání Drifterů ČR“ v Mořině začátkem září. Tak uvidíme.
Ale i tak sotva dohoníme loňský rok. Faktem je, že se nikomu z nás nepřihodilo nic tragického, tak co více si přát.
Teď nás čeká AutoMotoShow v Úpici. Věřme, že se nad námi všichni svatí slitují.
A tak z toho všeho jdu nejraději s našimi holkami do lesa. Ani se mi nechce jezdit.

Snad bude ještě ten závěr sezóny a ten rok příští příznivější.
Fotky z KHV Metuje ve fotogalerii.

Další informace