Společně na Motomši do Josefova, aneb pokorně žádáme o ochranu

Sobota 24. Září je věnována setkání motorkářů se slovem Božím. Tradiční, tentokrát již popáté setkání motorkářů při Motomši v Josefovském pevnostním kostele Nanebevstoupení Páně. Setkávají se zde přátelé, motorkáři, kteří si přijdou vyslechnout Slovo Boží, požádat o ochranu na svých cestách a pomodlit se za ty, kteří jeli rychle, nebo někdo jiný si počínal tak neopatrně, že Andělé strážní už nestačili zasáhnout. Mezi liturgickými částmi zní roková muzika, která provází motorkáře více, než duo Eva a Vašek.

Počasí bylo nádherné, tak se scházíme ráno na našem obvyklém stanovišti a něco málo před desátou vyrážíme. Hned při odjezdu z domova mám nehodu, škrtl jsem si zrcátkem o Filipovo. Oběma se nám povolily a měli jsme co dělat abychom je dali zase do pořádku. Jedeme směrem na Rtyni, zde se k nám přidává Hynek s Bobinou a jejich syn. Další banda motorkářů pak vyráží za nimi.
Dojíždíme k Jaroměři a první zdržení. Bouračka asi pěti vozidel při odbočce ke krematoriu. Šachují tak hasičské vozy a provoz řídí policistka. Nakonec zdržení není tragické a jedeme. Šraňky na Josefov nás opět zdržují. A tak místo půl hodiny do Jaroměře jedeme skoro hodinu.
A tak honem poohlédnout se po přátelích, je jich tady dost, tak si chceme popovídat. Nakonec přijíždí i banda z Motoklubu Tanvald. Tentokrát bez bloudění dorazí na místo. Giovany má navigaci, tak není co řešit. Zřejmě mu ji koupili členové MKT, neboť je již nebavilo najezdit hromady kilometrů navíc, leze to do peněz.

Po mši probíhá svěcení motorek. Dostalo se i na moji, ale Léňa vyfotila mě, ne faráře. Tak nemám zadokumentován tento akt. Pak chvilku čekání na Jirku, který jel pro benzín a již jedeme na čumendu do H-D v Hradci Králové. Mám tam vyhlédnutého Road Kinga, jen na něho nemám. Hnedle vedle je restaurace U Letců, tak poobědváme, ať můžeme v klidu pokračovat dál. Jirka Vandrák měl hlad již v Úpici.

Po obědě se nám jede již spokojeně a tak míříme na Chlum. Je tam nové krásné muzeum bitvy z roku 1866 a nová komunikační věž, která je zároveň novou rozhlednou. Ta původní již dosloužila. Všichni očumujeme dole, jen Dáša s Hankou a mladým Jablonským vyběhnou nahoru.

Po trochu mizerné cestě pokračujeme na Hořice. Projíždíme a za chvilku jsme v Miletíně. Zde jsem chtěl zastavit u dřevěného koně s rytířem, kam lze vhazovat lístky s přáním. Zda se někomu již splnilo nevím. Na motorky je tam moc málo místa, tak jedeme dál. Po chvilce jsme na Zvičině. Tady je plánováno kafíčko, někteří si dávají, jako tradičně, nějaký zmrzlinový pohár. Točená jahodová zmrzlina prý není nemoc, tak to jistím českou Ruskou zmrzlinou. Taky dobré.

Pak již z kopce dolů, odbočit na přehradu Les Království, úžasné místo na výlet, a po několika křižovatkách a zatáčkách, po absolvování mnoha výmolů a hrbolů, vyjetých kolejí a štěrku na silnici se pomalu jeden za druhým oddělujeme a dojíždíme domů.

Bylo to prima, ujeli jsme asi 130 kilometrů, načerpali nových sil a užili si nádhernou sobotu. A tak to má být.
Přátelé díky za prima společnost.

Fotky z cesty ZDE (Hynek - Rajče)

Další informace