Na srdce jsou Poděbrady, aneb hurááá za Harlejáři
- Podrobnosti
- Zveřejněno 5. 4. 2011 18:59
- Napsal Administrátor
Poděbrady, město ležící na Labi, sídlo Jiřího také z Poděbrad, zdroj oblíbené Poděbradky ze známého „Zase ty Cesi, chytry jak delfiny, zpivají „dyz sem sel z Hradišťáá“, ale tu vodu tu nemamo!“
Kdysi ráj srdcařů, kam se sjížděli všichni infarktisté. Dnes to bude s nimi horší, neboť infarkt se běžně likviduje ve špitále na schodech. S takovou kravinou se dnes do lázní nejezdí.

Sobota 2. 4. 2011, toto datum jsem měl v kalendáři zatrhnuto už dlouho. V týdnu bylo nádherné počasí, v pátek to bylo pomalu na koupaliště. Večer jdu naposledy vyvenčit holky, hvězdy byly v mírném oparu, ale byly vidět. Celou noc se válím na válendě, nemohu ani dospat. Vyskočím na šestou a honem k oknu. Zataženo. No to by nebylo ještě tak dramatické, ale najednou i déšť. Honem telefon, žhavíme linky a prověřujeme situaci. Volám Mika, ten je někde pod Kuňkou v Pardubicích, tam spadlo také pár kapek, u Kostelce n. Č. Lesy je sice pod mrakem, ale neprší. No parádní překvapení, tedy nepříjemné překvapení. Vloni azuro a letos?!


Tak na půl devátou na naše sraziště č. s. Autorest na Sychrově. Přijíždím pod střechu a hele, je tady už jedna motorka. Je mi povědomá, ale že Honza z Krupky nevěděl, jestli do Poděbrad pojede, zavrhuji tuto myšlenku a určil jsem ji Pavlovi Hozovi. Natankoval jsem a jdu odvést povinný desátek. A tam stojí u kafe Honza. Báječné ranní překvapení. Nakonec se nás sešlo 16 motorek, což bylo super.
Na devátou se vydáváme na cestu. Neprší, ale na plexi mám drobné kapičky vody. Ty nás provází až někde za Jaroměř. Pak suchý asfalt a při zastávce na pumpě Benziny v Osicích se to pomalu projasňuje. Tady nás čeká celá banda z východní sekce. Po cestě jsme míjeli celé party motorkářů, no paráda. Tak tedy vyrážíme předpisovou rychlostí po zvlněném betonu D11 do Poděbrad. Zaparkujeme na náměstí a než všechno upravíme, pozavíráme a vůbec provedeme všechny nezbytné úkony, protrhají se mraky a vyleze sluníčko. Honem, fotka do soutěže Motoplac, aby byly také nějaké body.
Je čas, dáváme si tedy ranní kávu, někteří ranní dršťkovku a čekáme na příjezd hlavní kolony. Nacházíme šikovné místečko na focení. Netrvá to dlouho a kolona z Prahy za doprovodu policie je tady. Před námi se motá nějaká dívčina s mikrofonem a šohaj s kamerou. Posíláme je kamsi... Večer koukám na televizi a ejhle, oni to zpravodajci.


Kolona projedeme a my tedy hurá do Divadelní ulice. Tam už je narváno, nejen tedy motorkami, ale i diváky. Sluníčko hřeje a tak jsem celý propocený, ale moc spokojený a mé motorkářské srdce s dvěma stentama jede jak atomový reaktor v Japonsku.
Něco po druhé hodině se vydáváme na zpáteční cestu. Jedeme do Vlkova pod Oškobrhem do vyhlášené hospody na oběd. Nacpu do sebe knedlo vepřo zelo, jedno pivo bez piva a pokračujeme do Chlumce. Zastávka v Bikerscrownu je povinností pro každého na motorce jakmile se pohybuje někde v okolí. Opět fotka do soutěže, doutníček a po krátkém čase jsme opět v sedle. Část východní sekce jede na Hradec, my ostatní směrem na Bydžov, Hořice, Dvůr Králové a domů.


Tridac nám hlásil katastrofální stav silnice od Dachové po Miletín, jel jsem tam nedávno, tak vím o čem hovoří. Vezmu to tedy po dohodě se Lvem spodní cestou. Také není až tak super, neboť jak známo, silnice III. Třídy se zásadně neopravují. Ale pořád byla lepší než ta I. třídy z Dachové. Bohužel tam někde na křižovatce spadl Pavel, trochu poničil svoji naleštěnou krasavici a tak pak jel domů sám a nechtěl s námi mluvit. Moc mě to mrzí, co se stalo, ale doufám, že nám to neklade za vinu.
Nakonec ještě zastavujeme na pumpě ve Dvoře Králové a pak již opět v Úpici. Nad Kocbeří mě ještě málem smete idiot v plechovce, který předjíždí několik aut na úzké silnici s plnou čárou, v zatáčce a před klesáním do lesa. Jet rychleji tak nevím jak by to dopadlo. Takhle pár metrů předemnou, zatím co brzdím, se zařazuje. V tom fofru se mi zdálo, že nikdo z předjížděných se mu to ani nesnažil usnadnit. Chtělo ho to dojet a dát mu pořádně přes držku.
Rozloučení a hurá domů. Až na to ráno, kdy se od nás ještě v Úpici oddělil Pepa s Romanem, a trochu nevlídné počasí, drobnou kolizi Pavla, to byl parádní výlet.
Tak zase někdy někde společně na asfaltu!!
A díky za bezva den.
Jarda z Úpice
Fotky z cesty ve fotogalerii a ZDE (Rajče - fotky od Lva)