Tosha vdával dceru a Motoklub Úpicko byl u toho

Podrobnosti: Zveřejněno 12. 6. 2012 18:20; Napsal Administrátor

Již před časem nás Tosha, člen našeho motoklubu, požádal, zda bychom přijeli doprovodit jeho dceru s nastávajícím na cestě z Náchoda do Nového Města n.M. , kde proběhne svatební obřad.
To jsme mu samozřejmě s radostí slíbili, neboť jakési zkušenosti z motorkářské svatby máme. To když Méďa s Dali se rozhodli jít společnou cestou s jedním jménem.
Měl jsem trochu obavy, zda na to nezapomenu, nebo jestli se nás sejde dostatek, aby to jako doprovod vypadalo, ne jen jako eskorta.
V pátek bylo celý den, tedy mimo večera, nádherné počasí. Slunce svítilo a tak byl předpoklad, že sobota bude stejná. Večer pak přišel pořádný liják a sobota byla najednou v ohrožení.
V sobotu ráno vstávám, bylo po dešti a všude se váleli chuchvalce mlhy. Jen začít opět pršet. No ale vše se trochu uklidnilo a tak tedy razím na naše stanoviště, čs. Autorest. Nakonec se nás schází přece jen pár motorek. Tak tedy vyrážíme. Ve Rtyni se přidává Hynek s Bobinou, Mikeš z Doudleb jede přímo do Náchoda.

Za chvilku jsme v Náchodě, odbočujeme do sídliště, tedy spíše do vilové čtvrti, kde někde bydlí Tosha. Trošku bloudíme a nakonec nás dojede Mikeš s tím, že našel adresu a nikdo tam o ničem neví, že ale slyšel někde dole motorky. Nakonec nás sousedka posílá správným směrem. Přijedeme na místo a tam to vypadá jak na motosrazu Kateřina. Myslím, skrovným odhadem, že tam bylo pomalu padesát motorek. Harley klub tam měl snad setkání. Tak si dáme kávu a ochutnáváme svatební cukrovinky. To se prý na svatbě má. A aby měl Tosha nějaké vydání. On ho tedy musel mít pořádné. Myslím si, že to byla největší svatba v Náchodě za posledních patnáct let.

Potkáváme se s několika známými a celou řadou neznámých, ale motorkáři se seznamují lehce. Lelkujeme a povídáme s přáteli. A pak nastává čas, kdy přijde řazení, organizování kdo s kým a v čem pojede, nasedání, běhání a takový ten správný svatební shon.

Nakonec obkroužíme kolečko kolem vilek, řadíme se a pomalu už jen čekáme na nevěstu. Ženich jede v čele svatebního průvodu na trajku, pak motorky a auta, nakonec Tosha s dcerou opět na trajku.
Kolona se přesouvá do Nováče, Lev s Léňou blokují křižovatky, abychom projeli všichni najednou a v pohodě.
V Nováči na náměstí se parkuje, fotí a dělají podobné kousky, tak jak to na svatbě má být.
Svatebčané nakonec odchází k obřadu a my se chystáme domů. Někteří jedou hned, my to vezmeme do Kudowy na pstruha. Je čas na oběd, tak co vymýšlet. Jedeme tedy k Žanovi na pstroužka. Nějak moc nebrali, tak nám jejich lapení dalo trochu zabrat. Dáša jednoho mrskla až do potoka, ale nakonec ho tam lapli. No a my jsme si pochutnali, jako vždy.
Jedeme domů, ale abychom se trochu i svezli, jedeme na Hronov a Slavíkov. Pár pěkných zatáček a do kopečka. Ty se jezdí nejlépe.
Nakonec tedy Kostelec, Olda s Dášou se odpojují a já s Pepem jedeme do Úpice. U bývalého Kovotexu nás chytil pěkný liják, ale chci to dojet do Rtyně na Robina, kde se můžeme schovat pod střechou. Tam už ale přestává pršet a tak pokračujeme dál. Další průtrž nás chytne v Batňovicích, ale už jsme mokří, tak pokračujeme v lijáku domů. V Úpici už neprší a za chvilku svítí sluníčko jako by se nechumelilo.
A tak to bývá i v životě. Nelze než popřát novomanželům aby alespoň takto prožili krásný společný život.
No a my si už užíváme života s přáteli, na motorkách. A tak to má být, říkal nějaký klasik.
A kdyby měl někdo podobný nápad se svatbou, tak je rádi doprovodíme také. Viď Leni.