Balkánský týden
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 7. 2012 18:20
- Napsal Administrátor
Léto 2011 a my začínáme společně s kamarády a zároveň spolupracovníky, Pepou (Bublákem), jeho manželkou Pavlínou a Jardou a jeho manželkou Ivou, spřádat plány na společnou dovolenou na motorkách. Rozhodli jsme se pro Chorvatsko. Po Novém roce objednala Iva ubytování v penzionu v městečku Duče, což je těsně před známější a větší Omiší, kam jezdí už delší čas a naše plány se začínají měnit ve skutečnost. Termín se několikrát mění a poslední plán je výjezd v neděli 1. 7. 2012, návrat v sobotu 7. 7. 2012.
Neděle 1.7.2012 - den D, 09:00- hodina H
26. týden byl hrozný! Nemůžu spát (jak později zjišťuji, jako všichni), v práci to vůbec neutíká a nervozita roste a navíc to balení nepotřebných věcí, které musíme nacpat do kufrů. Jako obvykle jsou kufry nacpané k prasknutí!
Počasí? Každý den nervózně sleduji asi 5 předpovědních serverů, vypadá to velmi dobře, ale věřte jim!?
V neděli se probouzím už v 5:00 (znáte to, ne?!) i když sraz máme domluven na 9:00 na Benzině ve Vamberku. Těsně po deváté vyrážíme. Volíme cestu přes Maďarsko s přespáním u dolní části Balatonu, je potřeba šetřit zadničky batůžků) i naše. Cesta do Brna utíká jako voda a po průjezdu městem vjíždíme na naši ´krásnou´ D2, směr Bratislava. Vydrncaní zastavujeme na benzínce v Ladné, to je skoro u Břeclavi, tankujeme a občerstvujeme se, začíná být teplo. Jarda má už týden problém se zády, ale snáší to hrdinně. Pokračujeme na Slovensko-Maďarské hranice a platíme dálniční známku (desetidenní cca 165 Kč). Žádnou tedy nedostanete, jste pouze zařazeni do databáze v PC a jako pojistku dostáváte doklad o zaplacení. Po dálnici jedeme až k Gyoru, tam uhýbáme na Veszprém tak, abychom jeli kolem Balatonu.
I když nás na závěr navigace tahá po kdejakých krpálech, jsme v městečku Keszthély, těsně po 18:00. Celkem snadno nacházíme kemp ZALA, kde máme zajištěné bungalovy. Rychle se ubytujeme. Bungalovy nejsou žádný přepych, ale na vyspání to stačí. Sprcha i záchod jsou v každém z nich. Skáčeme do plavek a běžíme k maďarskému moři – Balatonu, po tom šíleném vedru se chceme vykoupat. Zklamání je veliké. Nevím, jak vypadá Balaton jinde, ale tady je po kolena bahno a voda mi stačí sotva po pás. Jdeme tedy do sprchy a hlavně rychle ochutnat maďarské pivo. Bylo studené! Bohužel v kempovém bufetu nevařili, takže nás zachránily tousty a hamburgery, které ohřívali v mikrovlnce. Jak je u rybníků zvykem, večer se objevili komáři a dávali nám pěkně zabrat, proto jsem před chatkou rozbafal vítězný doutník, leč ten odehnal pouze kamarády, komáry ne!
2. 7. 2012; 07:00 - budíček, rychlá snídaně, kafe a balení. Po osmé přichází první nepříjemnost. V lednu jsem poslal zálohu 9500,- Huf, teď mi paní při placení tvrdí, že byl jiný kurz a že mi uznávají jen 5100,- Huf. Nasra.. doplácíme 18500,- forintů a rychle odsud vypadneme. Ubytování vyšlo celkem na cca 2200,-Kč za 3 bungalovy, což není taková hrůza. Celkem ujeto cca 520 km.
Vyrážíme. Čeká nás asi 20 km po okreskách a pak už najedeme na dálnici M7, která se na hranicích změní v chorvatskou A4 a dovede nás až k Zagrebu, kde najedeme na A1 a po té, pojedeme až do Splitu. Cesta po dálnici není z estetického hlediska nic moc, ale časově to je věc k nezaplacení. Dálnice, je ve světě většinou pěkná silnice, na rozdíl od dálnic českých, to se také potvrdilo. A nakonec byla i estetika, přejezdy hor a tunelů se nám líbily. Stavěli jsme po cca 120 km, nic jsme neuspěchávali, jeli jsme na pohodu. I přes to se objevil problém. Dášu začalo bolet lýtko a značně jí také oteklo. Potvory přicpané žíly! Naštěstí do cíle nebylo daleko. Malé zdržení způsobené častějšími a delšími přestávkami zapříčinilo, že jsme do Duče, kde jsme měli zajištěné ubytování, přijeli kolem 18 hodiny. Dokázali jsme se už jen vybalit, na víc už nezbyly síly, koupání jsme odložili na ráno. Ujeto 620 km.
3. 7. 2012 Den odpočinku. Cikády dělají binec od časného rána a budou ho dělat až do západu sluníčka. S Dášou jsme se rozhodli, že si po obědě, zajedeme do 20 km vzdáleného Splitu. Jak by to bylo hezké, kdybychom na závěr asi 2 hodiny nehledali motorku! Všechno dobře dopadlo a my jsme viděli přístav, tržnici, historické centrum a nakonec i našeho miláčka. Ujeto 50km.
Navečer svezení na vodním skútru -150,- Kun/10 min
4. 7. 2012 Naplánovaný výlet na horu Sv. Juri, která se tyčí nad městem Makarská, do výšky 1762m/m. Stejně jako minulý den, je v 8 hodin 30°C, po cestě je ´trochu´ horko. V Makarské odbočujeme na Dubrovník a cesta se začíná zvedat a zužovat. V krásných vracečkách výfuky taháme skoro po zemi. Nádhera! U budky zaplatíme 40 Kun za vstup do parku Biokovo. Silnice se ještě více zúžila a vracečky jsou ještě utaženější. 22km až k vysílači. Pokud potkáme auto, musí jeden z nás zastavit a počkat až druhý projede. Solidárnost, uctivost, ohleduplnost i u českých plechovkových řidičů, světe div se! Po cestě se také procházejí krávy a koně, také nám dávají přednost! Asi po 16 km odbočujeme k vrcholku se jménem Vošac. Na ten jsme si vyšlápli z parkoviště pěšky a cesta trvala asi 20 min. Zbývá ještě dojet 6 km a jsme na vrcholu Sv. Juri. Při pouštění tří mikrobusů se stalo, že v jednom z nich se nahrnuli snad všichni turisté dopředu, aby si nás mohli vyfotit. Myslel jsem, že se mikrobus postaví na čumák. Samozřejmě všichni mávali a děkovali. Krásná panoramata, krásná krajina a pohledy na moře na Makarské riviéře a na ostrovy Brač i Hvar. Vracíme se zpět plní dojmů a krásné přírody a také žebírek, které jsem si dal v Makarské, v restauraci.
Odpoledne povinné koupání a Karlovačko, v ceně od 13-15 Kun. Večer při posezení na terase další krásný zážitek. Je prý celkem vzácné, aby se mezi ostrovem Brač a pevninou, objevili delfíni, leč nám se poštěstilo je uvidět. Ujeto 130 km.
5. 7. 2012 Válení se u moře, večerní vyjížďka kolem řeky Cetiny a na hory nad Omiší. Krásné pohledy na pirátské město Omiš. Večerní procházka Omiší, malé nákupy (Dáša!). Na závěr večerní koupání.
6. 7. 2012 Koupání. Vyjížďka na člunu - 100 kun/1 hod a bohužel také balení.
7.7.2012 4:00 Budíček, v 5:00 odjezd směr Split, Zagreb. Před Zagrebem se rozdělujeme. Já s Dášou jedeme opět přes Maďarsko s vidinou spaní někde u Balatonu. Zbylé dvě motorky a jejich osádky vyrazí směr Slovinsko, Rakousko, Česko, spěchají. Domů dorazili kolem 19 hodiny.
My jsme se v tuto dobu ubytovali na Zlatých Pískách. Tentokrát jsme jeli po dálnici až k Budapešti, kolem Gyoru až na Slovensko. Ujeli jsme 994 km a ocitli se v Bratislavě. Na koupání ovšem nezbyly síly. V restauraci jsme dali pivko a šli jsme spát.
8. 7. 2012 Zbývá 250 km. Za mostem přes Moravu, začíná opět ´krásný´ tankodrom, tedy úsek dálnice…Přes Brno projíždíme v pohodě a zastavujeme až ve Stvolové v místní rychtě, dáváme si moravského vrabce. Mňam!
V 15 hodin zastavuji svého statného oře před branami doudlebského statku. K…a já su tak ščasný!
Děkuji:
Nejvyššímu za počasí a hlavně za to, že jsme dorazili živi a zdrávi, kamarádům a kamarádkám za příjemnou a milou společnost, Dáše a Harýčkovi za krásných 2620 kilometrů!
Spotřebu jsem nepočítal, benzín je všude levnější než v ČR, silnice všude super, kromě ČR, příjemní, milí lidé úplně všude, v Chorvatsku, Česku a na Slovensku, se na rozdíl od Maďarska domluvím, tam se zase nejlevněji najíte, pokud najdete hospodu (kolem dálnice dost velký problém).
A teď? Zase někam vyrazíme s kamarády. A je jedno, že jen kolem „komína“.
Fotky z cesty ZDE (Mikesch - Rajče)
