Do Jizerek za Ditou
- Podrobnosti
- Zveřejněno 14. 9. 2012 19:20
- Napsal Administrátor
Je neděle, počasí jak stvořené na výlet. Scházíme se před desátou na našem obvyklém místě a v obvyklé sestavě. Tentokrát s námi jede i Alča s Jirkou a přijíždí i naši přátelé Jirka s Bárou. Tak nás je sedm. Tedy šťastné místo. Pep přijel s neteří, Jirka batňovický s Denisou, tak máme dvě mladá děvčata, aby nám snížila věkový průměr na přijatelnou hodnotu.
Jsem pověřen vedením kolony, a protože jsem s tím i počítal jsem připraven. Jedeme za Ditou, která je s rodinou na výletě na chatě Buchtovna v Rejdicích.
Dáváme se na cestu obvyklou trasou. Trutnov, Vrchlabí, ve Víchové zabočíme na Roprachtice a zastavuji u oblíbené rozhledny U Borovice.
Děvčata vyběhnou nahoru, aby se rozhlédli po kraji. Je krásně a docela pěkně vidět.
Za chvilku jsme na místě. Dita čeká u silnice, tak nic nehledáme.
Sedáme si na terasu, Dita vaří kávu a Dáša přinesla krásné švestkové buchty, které vezla až z domova. Tak hurá do nich. Chvíli kyndáme, ale je čas oběda, tak na oběd. Společně se shodneme na restauraci v Kořenově.
Jedeme jen chvilku a jsme na místě. Před hospodou stojí řada motorek, plno jich jezdí okolo.
Na terase není místo, tak sedáme ve vnitř. Hezká hospoda předznačovala dobrý oběd. Nakonec nás z toho obsluha vyvedla. Číšník zřejmě trpěl nějakou chorobou. Jeden stůl obsluhovaný jakousi dámou v riflích byl již po obědě, my teprve objednáno. Při protestech jen mrmlal, že mají jednoho kuchaře, zbývalo, jen aby nás nakopl.
Konečně jsme se dočkali. K chvále kuchaře musím říci, že vepřová pečeně s knedlíkem a zelím byla výtečná. Ti, co si dali smažený sýr ho marně ve strouhance hledali, Dáša měla lososa napůl syrového.
No příště to vydržíme o chvilku déle, do hospody Na Mýtě. Tam to vždy bylo fajn. A to naštěstí si málokdo všiml, že jsme jeli okolo cedule, kde nabízeli 52 druhů řízků.
Jeli jsme tedy dál, Jizera poskakovala po kamenech, my stáli dvakrát na semaforu. Ke chvále je nutno říci, že se pracovalo na opěrných zdích i v neděli. Až to dokončí, bude to opět super.
Jedeme přes nejzadluženější obec Rokytnici n.J. na Rezek. Sedíme v zahrádce, oknem nám děvčata podávají kávu, nezbytné poháry a kupodivu někteří opět jedí. Ale musím říci, že ta palačinka se zmrzlinou a vaječňákem vypadala skvěle.
A tak povídáme a koukáme na motorky okolo. Burácení motorky mě zaujalo, tak koukám… Peterkovi, Zlata s Tomem. Sedají si k nám, neboť i oni jsou naši. No my po chvíli vyklízíme pozice a jedeme na Vítkovice, Hrabačov a Vrchlabí. V M. Bukách to Pep ještě stočí kolem „Hrádečku“, ale Dáša někde trajdá, tak na kafe nejdeme. Nakonec se staví ještě na Benzině v Trutnově, kde se loučíme. Pak pokračujeme k domovu, vždy se někdo odpojí, zatroubíme si a jsme spokojeni. Spokojeni, že bylo krásně, že jsme se v pořádku vrátili, že se výlet líbil. Co víc.
Uklízím motorku, jsem nějak utahaný z toho neustálého kroucení zatáček. Najednou rána a motorka mi upadla. Tak ji znova stavím, odploužím se domů, otvírám pivo a spokojeně se rozvaluji u televize. A tak to má být. Všichni dobře dojeli domů.
Tak zase někdy někde, přátelé.
Fotky z cesty ZDE (Bára - Rajče)
