Prodloužený červencový víkend

Víkend jak se patří, tak nezbývá, než ho využít. Počasí bylo tak trochu rozpačité, ale v našem kraji nespadla ani kapka. A tak vyrážíme na svátek upálení Mistra Jana  Husa do Pekelných dolů.

Ráno brzo vstávám, jsem natěšen a spěchám tedy na naše sraziště u č. s Autorest v Úpici.

Chci nastartovat, ve stroji cvakne a nic. Co teď. Zkouším pojistky, tahám za kabely u baterie a nic. Až si všimla Alena, že kontrolky blikly. Ano, volný šroub na baterce. Kluci v servisu ho neutáhli, takže obavy z nákupu baterie byly zažehnány.

Je devět a jsem tedy na místě včas.

Vyrážíme směrem na Semily, po tradiční nekvalitní cestě navíc zpestřené výstavbou nového mostku v Sytové. Zastavujeme poprvé až na Benzině v Železném Brodě, také tradice. Po kávě pokračujeme přes Jablonec a Liberec až do Lvové, kde v motorestu pravidelně obědváme. Občerstveni pokračujeme na Jablonné v Podještědí. Opět překážka v budování dalšího mostku. Naštěstí se dá objet zkratkou mezi domky.

Před Pekelnými doly ještě zastavujeme u Božího hrobu. Kdysi to muselo být krásné místo. Dnes je to zarostlé kopřivami a téměř zničené. Tak jen pár fotek a jedeme. Podezřele nepotkáváme žádnou motorku, které se zde obvykle přímo rojí. Mám obavy, aby nebylo zavřeno. Za chvilinku jsme na místě a jsem v klidu. Je otevřeno a všude plno motorek. Nějak ale jezdí z druhé strany než my.

Dáváme si občerstvení, vyčudím doutníček a jsme v pohodě, tedy až na ty komáry.

Jedeme dál, čas kvapí. Míjíme Pusté kostely a po pár kilometrech zastavujeme ve Svojkově. Již dlouho mám v plánu navštívit Modlivý důl, navíc je u silnice zřícenina malého skalního hrádku. Modlivý důl je půl kilometru daleko, tak hurá k němu. Je to tedy stále do kopce, ale je to krásné místo. Představoval jsem si ho sice jinak, ale co. Denisa zatím vyfotila hrádek a Olda odpočíval ve stínu motorky.

Dalším dosud nesplněným cílem je Průrva Ploučnice, tak tedy jedeme do Novin p. Ralskem. A opět zavřená silnice, opět výstavba mostku. Objížďka je dlouhá, přes Mimoň. Nakonec nám místní radí zkratku podle řeky, tedy zkratku pro domorodce. Je to polní cesta, plná bláta po deštích. Nakonec tu vložku absolvujeme. Motorky se smýkají, několikrát mám obavu, že ji neudržím a lehneme do bahna. A co víc, je to cesta dlouhá, žádných pár metrů. Ale všichni vše v pohodě zdoláváme a jsme u Průrvy. Zajímavé místo, mít čas a chtít lozit po kopcích dalo by se udělat pár pěkných fotek.

Dáša chce někam na kávu, tak tedy jedeme na Český Dub, Hodkovice n. M. s cílem Frýdštejn. Na Frýdštejně zastavujeme na občerstvení jako vloni. Pěkné místo, ale nával turistů je zaskočil. Nabídka byla omezena, špajzka skoro vyjedena. A navíc, zase zavřená silnice do Malé Skály. Opět oklikou k domovu.  Chtěl jsem jet na Mukařov a Splzov, ale trochu jsem to pomotal, nakonec tedy vyjedeme až na silnici Jablonec-Ž. Brod. Pak už jen pelášíme k domovu. Objížďka v Semilech nás již nezaskočila, ráno jsme ji absolvovali v obráceném směru a rozestavěný mostek v Sytové rovněž.

V Rudníku jedeme na Hostinné, chceme se podívat v Arnultovicích, jak řádila povodeň. Na domech jsou ještě hnědé čáry, ale obyvatelé horečně uklízí a příroda pomalu zakrývá svoji nehezkou vizitku, takže už toho mnoho ke spatření není.

V osm večer zastavujeme před garáží. Byli jsme jedenáct hodin na cestě, ujeli něco přes 320 kilometrů a jsem utahán jak horník po šichtě.

Jedno orosené z lednice mi doplňuje hladinu tekutin. Dám se honem do fotek, nejsou sice tak nádherné jako od Mirlose, ale jsou k dispozici hned. To má svoji cenu také. Výlet byl parádní, alespoň pro mne. Sice bych chtěl navštívit více míst, vícekrát bych zastavil na focení. To musíme ale jezdit sami.

Potkali jsme neskutečně motorek, všichni se zdravili, všichni byli jistě nadšeni tou parádní atmosférou. Naštěstí jsme nepotkali jedinou nehodu, ani nás nepotkala žádná kritická situace. A tak to má být. Jezdíme pro radost. Jedinou nehodou je to, že mi už odešla navigace. Druhou tak parádní již neseženu, škoda.

Tak přátelé, využívejte to rozmarné léto, jak se dá.

Další informace