Nedělní výlet za obědem
- Podrobnosti
- Zveřejněno 9. 6. 2014 10:25
- Napsal Jarda z Úpice
Jedeme vyprovodit Adama, a pak někam na oběd. Nevaříme.
Nedělní ráno. Opět krásně svítí sluníčko. V sobotu Alena nemohla, tak jsme si naplánovali výlet na neděli. Vyprovodíme Adama, který odjede dopoledne, a zastavíme se někde na oběd. Doprovázíme ho okolo H. Králové, on odbočuje na Pardubice, my na Chlumec. První zastávka je v Chlumci n. C. před Bikers Crownem. Mrkneme, co mají pěkného, pár věcí by se mi hodilo. Nic jsem ale neobjevil z toho, co jsem chtěl. Tak jsem si koupil alespoň katalog.
V Lovčicích nastavuji navigaci na Rožďalovice. Vede nás všelijakými hačaperkami a nakonec zastavujeme v Dymokurech. Pár fotek pro památku a jedeme dál. Nakonec dojíždíme do zanedbaných Rožďalovic. Mají statut města, ale leckterá vesnice je mnohem v lepším stavu. Je vidět, že tvrdá ruka kapitalisty zasáhla i je. No ale sem jsme nejeli, tak něco vyfotíme a po dvou kilometrech jsme na místě. Bučický mlýn je dnešním cílem. Být to lépe značeno, tak by se možná přijelo podívat více návštěvníků.
Místo je to kouzelné. Restaurace na břehu rybníka. Mlýn vodní a větrný si asi za dob své slávy užívaly a tvrdě pracovaly. Dnes jsou jen kulisa, ale pěkná. Penzion i restaurace s přilehlými budovami vytváří kouzelnou atmosféru. Na pastvinách se pasou koně, nádherné kravky ze speciálního chovu se jménem, které neumím ani vyslovit, a plno drobné havěti. Okolo hospody pořvávají pávi. To kdyby asi někdo dostal chuť na páva s mákem.
Sedáme si venku v zahrádce. Sice je samoobslužná, ale je tam mnohem příjemněji nežli ve vnitř v restauraci. Jídelní lístek nemá sto stran, ale každý si něco vybere. Tak jsme si dali krkovičku na grilu s bramborovými plátky. Masíčko bylo prima, k dochucení byla barbecue omáčka, neboli česky Dip. Dal bych si k tomu raději tu švestkou, na grilované maso. To by byla vůbec paráda.
Povalovali jsme se v chládku a vůbec se nám nechtělo pokračovat v krasojízdě.
Nakonec nasedáme a jedeme k domovu. Nerad jezdím stejnou trasou a po hlavních silnicích. Jeli jsme tedy směrem na Smidary a Hořice. Po krásných silnicích s minimálním provozem. Tedy jen ke značce Královéhradecký kraj. Provoz zůstává minimální, silnice je v mžiku pod psa.
No ale nic s tím nenaděláme. Máme chuť na zmrzku, ale nikde nic. Přijíždíme k Hořicím a v Loučné Hoře se najednou vynoří nádherný dřevěný kostelík. Tak zastavujeme a ještě trochu fotíme. Nakonec jsme ten náš průměr jedné fotky na jeden kilometr i trochu překonali. Tedy součtem našich fotek. Čeká nás ještě objížďka z Hořic na Miletín, ale to už zvládáme. Opakuje se, již jsem po té mizerné silnici jel.
Zastavuji ještě na doplnění nádrže v Dehtově, a tady si dáme ještě eskymo. Když zmrzka nebyla. Pár minut před šestou jsme doma. Všechno máme propocené a to jsme jeli celou cestu jen v tričku.
Dáme si kávu, vychlazené pivo a povalujeme se v křesle, já potom sedím nad fotkami z cesty.
Bylo nádherně, krásný kraj, prima oběd. Co více si přát. Tak si užívejte také. A kdyby jste nevěděli kam, tak zkuste Bučický mlýn.
Jarda.
