Svatební doprovod novomanželů Mikeskových
- Podrobnosti
- Zveřejněno 9. 6. 2014 10:22
- Napsal Jarda z Úpice
Sobotní doprovod svatebčanů
Mikeš žení syna. Spíše by se dalo říci, syn se žení a Mikeš s Dášou asistují, pravděpodobně i přispívají. Jako to ostatně v běžných rodinách bývá zvykem.
A protože Mikeš je motorkář „srdcař“ a patří to i k jejich rodině, pak jsme mu nemohli nevyhovět, když chtěl motorky i na svatbě. Koneckonců jezdil i Luba mladší a myslím si, že mi nesměle říkal, že do roka mají v rodině přírůstek. Tedy pardon, to nevím, ale myslím motorku.
Sešli jsme se v osm ráno na Autorestu. Nežli jsem tam jako poslední dojel, zažil jsem před garáží rychlou servisní akci. Nenastartoval jsem, i přesto, že byla motorka celou dobu na nabíječce. Sice mě tam svítila červená kontrolka, ale společně se žlutou, testovací. Nevěnoval jsem tedy tomu pozornost. Tak honem sedlo dolů, startovací kabely a bude. Ještě kontrola pevnosti připojení, a ejhle. Plusový šroubek byl malinkato volnější. Dotáhnout, připojit kabely na baterku našeho Twinga a jedem. Dvakrát neúspěšně startuji. Nic. Relátko vrčelo i tak. Vydudal jsem baterku i auta. Napadlo mě honem nastartovat auto, a ejhle, motorka konečně vrčí. Tak honem k pumpě, mám pět minut zpoždění. Alena moc chtěla jet semnou, ale byl po dlouhé době doma náš syn Adam, tak zůstala doma. Společnými silami mi porazili strom.
V pěti motorkách odjíždíme do Nováče, kde budou čekat další. Ve Rtyni se připojuje Hynek a jejich syn, takže už nás bylo sedm. Dojíždíme přesně na čas do Nováče. Tady čekají hnedle tři. Tak v deseti strojích dojíždíme do Kvasin. Počítal jsem, že nás bude více, koneckonců Mikeše zná plno lidí. No nic, alespoň ti skalní přijeli.
Ulička plná aut, všude svatební hosté, prostě svatební mumraj.
Vítáme se s Mikešem a dalšími hosty. Občerstvení bylo pro nás připravené v zahradním altánu. Krásně střižený trávník, že by se Kovral styděl. Nezbytná kávička, něco k zakousnutí a pomalu se blíží čas odjezdu.
Tak do sedel. Volíme boční cesty, a protože přesně nevíme, tak jede první Mikešův brácha se svým Golemem Hamrem. Tak trochu pomáháme zajišťovat hladký průjezd až do Opočna, kde bude obřad. Vše se zdařilo a po chvilce parkujeme na náměstí před zámkem. Obřad je v krásném kostelíku s krásným interiérem. Pravděpodobně jeho účelem je být oddací síní.
Po obřadu se svatebčané společně fotí, aby mohli vzpomínat na tu krásnou událost. A vůbec, když bylo tak nádherné počasí. Na rozdíl od všelijakých statistik, že se mladí nežení, tady byla fronta svatebčanů, jedna nevěsta za druhou. A co bylo pěkné, všechny nevěsty, ženiši i svatební hosté byli příjemně naladěni a krásně ustrojeni. A nevěsty? Ty byly k zulíbání.
Tak ještě doprovod do Lipovky u Rychnova, kde je v útulném hostinci U Elišky svatební hostina.
Chceme jet dál a již neotravovat, oběd si dáme někde po cestě. Mikeš i novomanželé trvají na naší přítomnosti u oběda, tak tedy si dáme svatební oběd. Ještě že jsme je poslechli. Hovězí polévka s játrovými knedlíčky a svatební svíčková byly neskutečně dobré. Všichni jsme ten náklad slupli v mžiku.
No a pak jsme se tedy už konečně odporoučeli. Část se rozprchla k domovu, nebo za svými zájmy, my jsme ve čtyřech jeli ještě na výlet. Vzali jsme to opět na Bartošovice a Niemojow v Polsku a po polské straně přes Zieleniec do Kudowy a domů. Parádně jsme se svezli, kamarádi byli všichni prima a tak to má být.
Prima sobota s prima lidmi. Svatba podle hlášení Mikeše byla pěkná, správně dlouze oslavovaná a přátelská.
Nevěsta byla krásná, tak nelze než jim opět popřát krásný život v krásném společném souznění. Ale to už je na novomanželích v čistě jejich kompetenci.
Jarda
