VIII. Motomše v Josefově
- Podrobnosti
- Zveřejněno 21. 9. 2014 10:46
- Napsal Jarda z Úpice
VIII. Bikers Holy Mass, aneb po česku Motorkářská mše v Josefově.
Tradice je tradice, tak samozřejmě nemůžeme chybět v Josefově, kde v tuto obvyklou dobu kluci z klubu Vulkanýrů v čele s Lequim pořádají tuto tradiční akci, tentokrát již po osmé. Nevím, kdy jsem sem přijel poprvé, ale jisté je, že poslední čtyři roky nechybím.
Sice jsem ateista, nicméně jistá pokora v duši nikomu neškodí. Sejdeme se zde s celou řadou přátel motorkářů, některé jsme za celé léto nepotkali, jiné vídáme často. Při společné mši zavzpomínáme na ty, kteří již brázdí nebeské dálnice, poděkujeme svým andělům strážným, kteří musí mít nalétáno plno kilometrů a jistě se těší na zimní klid nebeský.
Ať již tomu věříme, nebo ne, přímluva za zdraví, štěstí a pohodu na silnici neškodí. Jsme často svědky neskutečného hazardování, jsme často účastníci hororových situací na silnici. A to nemluvím ani o jejich stavu, který pohodě zrovna nepřidává. Stačí zmínit psychopaty, kteří posypou čímsi poblitý asfalt tunami štěrku, po kterém se nedá pomalu jet autem, natož na motorce. Stačí připomenout plno vyfrézovaných děr s ostrými hranami, které nejsou již ani pořádně označeny. Kilometry zdevastovaných silnic se opravují během 15 minut, za tři tisíce korun, umístěním značky „bacha díry“, s dodatkovou tabulkou „ v délce 5 kilometrů“. A je opraveno. Za Evropské peníze budujeme nesmyslné akvaparky, stavíme plno rozhledem i v dolíku, místo abychom opravovali to, co používá většina obyvatel této země a jejich návštěvníků, komunikace.
I za to se přimlouváme při těchto setkání. Jen si nejsem jist, že nebeští páni jsou sto všechno zvládnout.
Mše končí posvěcením našich strojů, neboť i ony si zaslouží pochvalu a poděkování za bezvadný chod, za to že nás vždy dovezou kam chceme. I ony si prožívají své na těchto cestách, byť to jsou jen stroje. Chtělo by se napsat neživé stroje, ale oni žijí svým životem. Stáda koní v nich dupou, frkají, bouří a cválají jak o život. Žijí svým technickým životem.
Loučíme se s přáteli a duchovně posíleni jedeme ještě na malý výlet. Počasí je celkově těžko vyzpytatelné, ale neprší. V nedalekých Bříšťanech je soukromé muzeum motocyklů v hostinci U Horáků. A v sobotu je zde setkání motorkářů. Dojíždíme těsně před jednou hodinou, na kterou je avizována vyjížďka. Naštěstí máme půl hodiny času na poklábosení s přáteli, na prohlídku muzea i focení přítomných motorek.
Kolona odjíždí na vyjížďku a my ji po chvilce následujeme jen do nedalekých Milovic, do zdejšího motorestu. Dáváme si oběd a nezbytnou závěrečnou kávu. Po hodince se i my zvedáme a pokračujeme k domovu. Jedeme na Hořice, na náměstí je nějaká atrakce, projedeme Miletínem, nakonec objížďkou přes Bílou Třemešnou do Dvora Králové a přes Choustníkovo Hradiště k domovu. Silnice přes Kocbeře je stále uzavřena. Tak skáčeme po dírách a hrbech silnice V. třídy k domovu. Cestou za D. Králové potkáváme motorkáře z Bříšťan, kteří se vrací zpět na základnu. Čeká je tam občerstvení, soutěže a nezbytná muzika.
Domů dojedeme v pohodě, počasí bylo moudré, navzdory neskutečně nepříznivé předpovědi. Tak jsme užili sluníčka i tepla, tak jak to má při motorkářských akcích být.
Sezóna jistě ještě nekončí, byť bude častěji méně vlídná k nám na dvou kolech. Využijme to všichni ke svezení se známými, nebo i bez nich. Jezděme tak, aby i závěr sezóny jsme přečkali ve zdraví a v pohodě. Bylo by škoda válet se ve špitále, nebo v piksle, když je ještě krásný čas na ježdění.
A motorkářská rodina je stále ještě přívětivá a kamarádská. Tak se vždy pozdravme na cestě a buďme pozitivně naladěni. Prožijeme letos ještě plno krásných chvil.
Jarda z Úpice
Pár fotek je zde:
